Pořad Reportéři ČT před šesti lety ukázal, že v Česku vznikají ozbrojené organizace, které vyjadřují loajalitu ruskému autoritářskému režimu a neváhaly by obrátit zbraně proti vlastní vládě. Někteří jejich členové si přitom zajeli osvojit bojové zkušenosti na východoukrajinský Donbas, kde trvá konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, prostřednictvím proruských separatistů. Těšili se také podpoře některých vrcholných politiků, a to například z KSČM nebo SPD. Reportáž natočil Ondřej Golis a Karel Vrána.
Reportéři ČT: České bojovníky na Donbasu vyšetřuje policie. Někteří měli připravovat domobranu na válku
Reportéři ČT: Čeští bojovníci na Donbasu (zdroj: ČT24)
Jelikož české zákony popisují angažmá v cizích ozbrojených složkách jako trestné, proti českým bojovníkům zasáhla před měsícem policie. Byl mezi nimi i třiašedesátiletý Vladimír Štádler. Kriminalisté v jeho domě na okraji Prahy objevili velký počet zbraní.
Štádler u sebe měl pět revolverů, brokovnici, stovky nábojů a šest nádob se střelným prachem. Zbrojní pas u něj ale policisté nenašli. Štádler je zároveň členem domobranecké organizace Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Obviněn byl z finanční podpory teroristů.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli terorismu obvinili také další čtyři členy této paramilitární skupiny. „V tomto případě se jedná o trestné činy, ve kterých trestní sazba dosahuje až do výše dvaceti let,“ řekl dozorující státní zástupce Martin Bílý.
Obvinění představuje zásadní zlom, tvrdí expert
Kromě Štádlera jsou dalšími aktéry případu předseda organizace a bývalý voják Ivan Kratochvíl, její náčelnice Andrea Krulišová, pravoslavný duchovní Ivan Hadrava a také dělník Miloš Ouřecký. Ten se už přiznal, že dříve bojoval v řadách proruských separatistů během konfliktu na východě Ukrajiny, který se táhne už od roku 2014. Advokáti Kratochvíla a Ouřeckého nechtěli případ komentovat.
„Obvinění ze strany policie je poměrně zásadním zlomem. Poprvé totiž propojuje paramilitární spolky přímo s rekrutací lidí na Ukrajině,“ okomentoval počínání policie odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.
Organizace Českoslovenští vojáci v záloze za mír patřila společně s Národní domobranou a Zemskou domobranou mezi největší svého druhu v Česku. Zemská domobrana se ale rozpadla. Podle Mareše se domobranecké spolky začaly tvořit na přelomu let 2014 až 2015, jednotky podle něj vznikaly po vypuknutí konfliktu na Ukrajině.
„Velký nárůst tyto organizace zaznamenaly u nás i v zahraničí během migrační krize. Začaly se stylizovat do role ochránců hranic,“ řekl odborník. Příslušník aktivních záloh Václav Marhoul uvedl, že většinu příslušníků organizací přitom tvoří někdejší českoslovenští vojáci. „Je to vidět na jejich rukávových znacích nebo jak se hlásí k Varšavskému paktu či celému komunistickému zřízení,“ podotkl.
Předseda organizace působil v STB
„Příklon k Rusku tam je, protože ta země nás neohrožuje. My ho bereme, stavíme se proti tomu, odkud jde to skutečné ohrožení,“ řekl dříve předseda domobranecké organizace Ivan Kratochvíl, který je podle Mareše bývalým důstojníkem československé lidové armády.
Policistům při vyšetřování poskytl informace slovenský novinář Tomáš Forró. Ten jako jeden z mála evropských žurnalistů během několika let navštěvoval Ruskem okupovaná území na východě Ukrajiny. Díky tomu se mu povedlo navázat dobré vztahy s vedením domobran. „Kratochvíl na mě působil jako penzista z malého města u Prahy, který byl emeritovaný podplukovník raketových vojsk,“ řekl novinář.
Kratochvíl měl za minulého režimu blízko k ruským tajným službám. Od roku 1987 působil jako agent StB s krycím jménem Veterán a za udávání dokonce dostával odměny. „Zachovaly se vlastnoruční zprávy. To všechno ukazuje na to, že šlo o aktivního, vědomého spolupracovníka. Nebyl to nějaký speciální agent, ale spíše normální udavač, který mohl spoustu lidí přivést do neštěstí,“ tvrdí badatel Radek Schovánek.
Kratochvíl se na Donbase setkal s dalšími dvěma Čechy
Další důležitou postavou organizace je náčelnice Andrea Krulišová. „Byla asi nejradikálnějším členem organizace, s jakým jsem se setkal. Ráda se fotila se zbraněmi, třeba poloautomatickými puškami,“ podotkl Forró. Podle Mareše se jedná o osobu, která ve spolku působila na postu aktivní organizátorky a udržovala jeho každodenní chod.
Dalším z obviněných, kteří se vypravili na Donbas, je pravoslavný kněz Ivan Hadrava. „Je to velmi zajímavá postava. Víme, že pravoslavná církev moskevského patriarchátu je v bezpečnostní komunitě naší země považována za prodlouženou ruku ruských tajných služeb,“ popisuje slovenský novinář Forró. Hadravův právní zástupce Tomáš Trojan Reportérům ČT řekl, že jeho klient veškeré jednání, které mu je kladeno za vinu, popírá.
Ukrajinský voják na Donbasu
Hadrava s Kratochvílem na začátku roku 2017 navštívili Doněck. Setkali se tam rovněž s českým bojovníkem Jiřím Urbánkem, který na místo přijel o dva roky dříve se svým kamarádem Pavlem Botkou. „Přijel jsem v době, kdy už nebyly kontaktní konflikty. Všichni vědí, že jsem v armádě sloužil, dobře jsem držel zbraň, na její použití naštěstí nedošlo. Sloužil jsem do roku 2016, teď dělám trenéra a Botka bere důchod,“ řekl Urbánek.
Ouřecký měl připravit českou domobranu na válku, tvrdí policie
Zatímco Botka během bojů na východní Ukrajině přišel o nohu, konflikt připravil o životy jiné dva Čechy, a to Ivo Stejskala a Vojtěcha Hlinku. „Nejtěžší boje probíhaly na Ukrajině v letech 2014 a 2015. V té době umíraly stovky lidí, zhruba od roku 2016 je situace mnohem klidnější. Mladá populace odtamtud emigrovala, a to na neokupovanou Ukrajinu nebo do Ruska,“ přibližuje situaci ukrajinistka a publicistka Lenka Víchová.
Po Kratochvílovi a Hadravovi se na Donbas vypravil také Ouřecký. Policii přiznal, že mu s cestou pomáhali, na okupované území měl přijet s rozkazem založit českou jednotku a získat válečné zkušenosti. Po návratu pak měl vycvičit další bojovníky, kteří by v případě konfliktu zasahovali na českém území, tvrdí kriminalisté. „Na tom rozkaze byly podpisy Kratochvíla, Krulišové i Hadravy,“ řekl Forró.
České vyšetřovatele o Ouřeckém informovala ukrajinská strana. Čech se po příchodu na Donbas dostal k útočné brigádě, v roce 2017 nastoupil na pozici řidiče. V září téhož roku se ovšem věci zdramatizovaly a Ouřecký působil na bojové linii, konflikt však přečkal bez úhony a v roce 2018 se vrátil zpět do Česka.
Ilustrační foto
Domobranci a politici
Loni v květnu se Ouřecký objevil na vítání motorkářů ze skupiny Noční vlci, snímky ho zachytily ve společnosti poslance SPD Jaroslava Foldyny. Činnost domobran podpořil i předseda SPD Tomio Okamura. „Jelikož od začátku prosazují švýcarský model přímé demokracie, tak je mi samotná myšlenka domobrany blízká,“ prohlásil dříve.
Blízko k domobrancům má i poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM). Ten na východ Ukrajiny opakovaně jezdil a s českými bojovníky se tam setkal. „Působil na mě jako čestný člověk , který zažil socialismus a vidí to, co se v Čechách děje. Je to zdravý, myslící politik,“ popsal Ondráčka Urbánek.
S Kratochvílem pojí přátelský vztah senátora Jaroslava Doubravu (Severočeši.cz). Ten před lety s ním a s obviněným Štádlerem navštívil Ruskem okupovaný Krym. Informacím kriminalistů Doubrava nevěří. „Kratochvíla znám, nevěřím tomu, že by dělal takový nerozum,“ řekl senátor.
obrázek