V průměru o 839 korun – na víc než 15 tisíc – se od ledna zvýší starobní důchody. Výdaje státního rozpočtu tím vzrostou zhruba o 30 miliard. Už před Vánoci dostali penzisté také mimořádný pětitisícový příspěvek. Opozice v souvislosti s ním mluvila o uplácení voličů. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jsou však důchody i přes rekordní navyšování z minulých let nízké. Změnit to má reforma. Její návrh počítá se zavedením základní penze na úrovni deset tisíc korun.
Důchody jsou i přes navyšování stále nízké, míní Maláčová. Chce zavést základní penzi
Události: Návrh důchodové reformy (zdroj: ČT24)
Například manželé Müllerovi pobírají rozdílný důchod. Zatímco paní Bohunka má penzi pod průměrem, její muž Miloslav naopak nad ním. „Společně se ušetřit dá. Kdybych ale žila sama, tak nic neušetřím,“ uvedla Bohunka Müllerová.
I když se od ledna důchody zvýší, stále platí, že si více polepší ti senioři, kteří mají penze vyšší. Méně než deset tisíc korun měsíčně teď přitom dostává kolem 120 tisíc z nich.
To však do budoucna plánuje změnit ministryně Maláčová. „Chceme zavést takzvaný základní důchod pro všechny, kteří mají odpracováno 25 let, a ten základní důchod bude ve výši deset tisíc korun,“ uvedla.
„My říkáme dejme 13 tisíc, ale samozřejmě oddělme od toho ty, kteří prostě nepracují a kteří si to prostě neodpracovali,“ vyjádřil se k návrhu předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
„Minimální důchod 10 tisíc korun je určitě něco, co bychom se měli společně snažit prosadit. Pak je tu i specifická situace maminek. Důchodový systém oceňuje jenom výši výplaty a my chceme, aby byla oceněna i zásluhovost, která byla vložena do výchovy dětí,“ poznamenal předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
V návrhu důchodové reformy se se základní penzí počítá od roku 2022. O rok později by se podle ní měl zavést bonus ve výši 500 korun za vychované dítě – nejvíc ale za tři. V dalším roce by pak měli do důchodu začít dříve odcházet lidé pracující v náročných profesích.
Podle opozice jde pouze o dílčí úpravy
Část opozice upozorňuje, že nejde o reformu, ale pouze o dílčí úpravy. „To není žádný komplexní návrh penzijní reformy. Podstatou reformy má být přece zajištění dostatku peněz. Ten problém penzijního systému je v tom, že nám přibývají důchodci a ubývají ekonomicky aktivní lidé, kteří by na ty důchody vydělávali,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).
„Jsou tam parametry, které jsou dobré. Je tam nějaká jistota, že lidé budou příjmy po roce 2030 mít. Proč to ale předkládá teď a v tomto režimu, když ví, že k tomu není politická vůle,“ poznamenal předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Jasná shoda zatím není ani v samotné vládní koalici. „Ty návrhy jsou fajn. Otázka je, jestli mají finanční krytí. A tam já nemám informace. Mám jenom obavu, že to finanční krytí bude mít negativní dopad pro všechny zaměstnance,“ uvedl v polovině prosince premiér Andrej Babiš (ANO).
Teď je návrh v připomínkovém řízení. Například vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že kabinet v tomto volebním období reformu nepředstaví.