Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za důležité, že Česká republika nebude povinně přijímat žádné lidi žádající v EU o azyl a že kvóty v mezičase skončily. Podle něj není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem prohrálo spor u Soudního dvora Evropské unie. Ten dospěl k tomu, že tři visegrádské země odmítáním povinného přerozdělování azylantů nesplnily povinnosti plynoucí z práva EU. Také podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) není rozhodnutí soudního dvora vzhledem k aktuální situaci zásadní.
„My jsme sice spor prohráli, ale to není důležité. Důležité je, že nemáme nic platit. Komise si uplatňuje nějaké náhrady za řízení,“ poznamenal Babiš. „Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme a že ty kvóty v mezičase skončily. A to díky nám hlavně,“ doplnil předseda vlády.
„To je věc, která reaguje na situaci, která se udála před několika lety, a já to beru na vědomí. Nicméně nic dalšího z toho pro mě nevyplývá,“ řekl novinářům Hamáček. Mezitím se podle ministra situace vyvinula. Celá řada evropských států a evropských institucí, které dříve považovaly kvóty za řešení, od toho podle něj ustoupily.
Smysl řízení je symbolický
Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před soudním dvorem EU Martin Smolek uvedl, že rozsudek by pro Česko neměl mít žádné důsledky, protože použitelnost obou relokačních rozhodnutí, kterých se týkal, skončila v září 2017. „Rovněž komise na ústním jednání uváděla, že neusiluje o zajištění konkrétní nápravy a smysl řízení je pro ni primárně symbolický. Proti rozsudku se již nelze odvolat,“ uvedl Smolek ve vyjádření, které poskytlo ministerstvo zahraničí.
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky soud nezohlednil všechny aktivity, které Česko dělalo pro zvládnutí migrační krize. „Nikdo nemůže nutit naši zemi, že musí přijmout povinně na základě kvót uprchlíky. My jsme jako Česko v tu dobu přijali sami o svém vlastním rozhodnutí uprchlíky mimo kvótový systém, významně jsme pomáhali v boji s bojovníky Islámského státu, zároveň jsme výrazně pomáhali v uprchlických táborech, tedy rozhodně se Česká republika snažila být solidární a pomáhat tehdejší situaci řešit a zároveň neohrozit naši vlastní bezpečnost,“ řekl Jurečka.
Šéf STAN Vít Rakušan naopak tehdejší rozhodnutí vlády kritizoval. „Byl to zase jednoznačně populismus vlády. STAN se od počátku staví proti stálým kvótám a říkáme to i teď. Tehdy ale šlo o pomoc nárazníkovým státům,“ uvedl Rakušan. Slovensko podle něj situaci tehdy zvládlo, když přijalo několik prověřených lidí a ukázalo tím dobrou vůli a neohrozilo své občany.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš míní, že by Česko podpora evropské solidarity stála podstatně méně než mrhání prostředků na gesto odporu. Domnívá se, že se rozsudek dal očekávat. „Na to, že rozhodnutí české vlády je porušení unijního práva, jsme premiéra upozorňovali. Podle mě by bývalo lepší jít například cestou Slovenska, které také hlasovalo proti kvótám, ale následně respektovalo demokratické rozhodnutí ministrů vnitra EU. Nejvíce mi vadí, že česká vláda nenabídla žádnou alternativu a neprojevila příliš solidaritu,“ dodal.
Komunisté i ODS kvóty odsuzují
Předseda KSČM Vojtěch Filip ČTK napsal, že rozsudek už je překonaný, neboť nejsou kvóty platné. „Doufám, že už nikdy nebudou jako špatné rozhodnutí uplatňovány,“ doplnil.
„Vždycky jsme tvrdili, že systém kvót pro přerozdělování migrantů je špatný. EU od něj také odstoupila a rozhodnutí Evropského soudního dvora na tom nic nemění. EU si jím jen chce zachovat tvář, ale nevidím tu žádný způsob, jak ho naplnit v praxi,“ uvedl místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Česko je vazalskou zemí, míní Okamura
Podle předsedy SPD Tomia Okamury se rozhodnutím potvrdilo, že Česko v EU ztratilo svrchovanost a stalo se vazalskou zemí a ekonomickou kolonií. „Rozsudek nám upírá právo rozhodovat o naší zemi a věřme, že je rozsudkem nad budoucností EU. V takovém spolku nelze svobodně žít. Rozsudek evropského soudu znamená jednu zásadní záležitost, že se Česká republika postupně stane součástí evropského multikulturního chalífátu nazývaného Evropská unie,“ uvedl.
Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním žadatelů o azyl chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční. Právníci dotčených států tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť přerozdělování azylantů podle povinných kvót již skončilo, a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.
Unijní státy jednorázový program zavedly – proti vůli některých členů EU z centrální a východní části bloku – v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam tehdy proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci.
