Část zákonodárců znovu zkouší prosadit právo na ochranu se zbraní do ústavy

Nahrávám video
Senátoři by měli začít návrh projednávat na říjnové schůzi
Zdroj: ČT24

Část senátorů chce zaručit právo na obranu života se zbraní přímo v ústavě, konkrétně v Listině základních práv a svobod. Jde podle nich o symbolickou změnu, která by mohla zabránit přijetí evropské zbraňové směrnice. Ta například zakazuje některé poloautomatické zbraně. Podle kritiků je ale aktuální senátorský návrh zbytečný. V minulém volebním období připutovala podobná změna ústavy ze sněmovny, Senát ji ale zamítl.

Pod aktuálním návrhem zákona už jsou tři desítky podpisů od senátorů. „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon,“ stojí mimo jiné v návrhu.

„Pokud se shodneme na tom, že v současné době legislativa, která upravuje nejenom držení zbraní, ale i jejich používání, a že veškerá oprávnění, které souvisí s použitím zbraně, jsou v České republice nastaveny velmi dobře, tak ústavní právo tuto zákonnou úpravu posiluje,“ vysvětluje iniciátor návrhu Martin Červíček (ODS), který je zároveň členem senátní komise pro ústavu.

Zastánci návrhu se obávají mimo jiné evropské směrnice o zbraních, proti které podalo Česko žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Verdikt se očekává do konce roku. „Pokud to (právo na zbraň) bude v ústavním pořádku, můžeme dokázat nepřijmout evropskou směrnici o omezování zbraní,“ tvrdí místopředseda senátního branného výboru Ladislav Václavec (ANO).

Zakotvení práva na legální vlastnictví zbraní do ústavního pořádku požaduje taky petice, kterou podepsalo přes sto tisíc lidí – v červnu ji její iniciátoři předali zástupcům horní komory. V polovině září se k ní bude konat veřejné slyšení.

Změnu ústavy by muselo podpořit i 120 poslanců

Podle kritiků návrhu však není potřeba měnit ústavu právě kvůli držení zbraní. „Pokud jsou občané v pořádku a splňují všechny podmínky, tak zbraně mít mohou. Myslím si, že ústavu není potřeba měnit,“ uvedl další člen senátní komise pro ústavu Marek Hilšer (MHS za STAN).

Návrh odmítá i předseda komise Jiří Dienstbier (ČSSD): „Jestliže sama ústava podle návrhu omezuje právo (na zbraň) na zákonné meze, tak těžko budete u evropského soudu argumentovat tím, že nemůžete přijmout zákon, který to upraví v souladu s evropským právem.“

Senátoři by se měli návrhem začít zabývat na říjnové schůzi. Pokud ho horní komora schválí, dostane ho k posouzení sněmovna. Aby se změna do Listiny základních práv a svobod promítla, musely by s ní souhlasit ústavní většiny obou komor parlamentu.

Brusel zdůvodnil návrh, který získal podporu většiny členských zemí a drtivé většiny europoslanců, snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávání zbraní. Zastánci normy si pochvalují, že vyvažuje bezpečnostní rizika a legitimní střelecké aktivity.

Podle kritiků ale směrnice omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem Evropské unie. Čeští politici hovoří o zbytečném omezování držitelů legálních zbraní.

  • Dohodnutý kompromis zpřísňuje nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace se bude týkat i zbraní upravených jen pro slepé náboje například pro divadlo či film, které se dosud mohly v některých zemích kupovat volně. Jejich relativně snadná zpětná úprava prý byla rizikem a takto zpětně upravené zbraně použili například teroristé při útocích v Paříži.
  • CO SE BUDE NOVĚ REGISTROVAT:
  • - poplašné a signální zbraně
    - znehodnocené zbraně
    - reprodukce historických zbraní, pokud jde o jedno- a dvouranové takzvané předovky
  • Kompromisní podoba nových pravidel pro civilní použití zakazuje krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zakázané budou také dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu a které jde proto snadno ukrývat.
  • CO BUDE ZAKÁZÁNO:
  • - poloautomatické zbraně upravené z původně automatických
    - poloautomatické zbraně umožňující bez nového nabití vystřelení
    a) více než 21 ran (nábojů) v případě krátkých zbraní
    b) více než 11 ran (nábojů) v případě dlouhých zbraní
    - poloautomatické zbraně se sklopnou nebo teleskopickou pažbou (opěrou), pokud jsou kratší než 60 centimetrů
    Zásobníky s kapacitou nad 20 nábojů, respektive 10 nábojů
  • Neprošel nápad Evropské komise na úplný zákaz „nejnebezpečnějších poloautomatických zbraní“, včetně všech z rodin AK-47 a AR-15 a zákaz soukromých sbírek útočných pušek. Nebyl přijat ani návrh Komise na omezení zásobníků také pro krátké poloautomatické zbraně jen na deset nábojů. 
  • Přísnější budou důvody k udělení výjimky, na jejímž základě mohou být vlastněny nejnebezpečnější střelné zbraně. Mezi takové důvody patří národní obrana či ochrana kritické infrastruktury.
  • Pokud je taková zbraň používána ke sportu, bude možné ji získat při dodržení přísných pravidel, kdy střelec bude muset například doložit, že se skutečně účastní soutěží pořádaných oficiálním střeleckým svazem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 3 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 8 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 8 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...