Události: Soudní dvůr EU projednává českou žalobu na směrnici o zbraních
Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí předloňské novely směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Argumentuje také porušením zásady přiměřenosti. Druhou stranu sporu představuje Evropský parlament a Rada Evropské unie (členské státy) podporované Evropskou komisí a Francií.
Brusel zdůvodnil návrh, který získal podporu většiny členských zemí a drtivé většiny europoslanců, snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávání zbraní. Zastánci normy si pochvalují, že vyvažuje bezpečnostní rizika a legitimní střelecké aktivity.
Podle kritiků ale směrnice omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem Evropské unie. Čeští politici hovoří o zbytečném omezování držitelů legálních zbraní.
„Je to padesát na padesát,“ odhadl po úterním úvodním jednání náměstek Smolek ohledně vyhlídek na úspěch. Léta zkušeností, co jezdí k unijnímu soudu, ho ale prý naučila, že z pocitů a dojmů z projednávání případů ještě nelze nic vyvozovat.
Generální advokátka soudního dvora Evropské unie má názor na žalobu vyjádřit 28. března, uvedl Smolek.
Smolek: Česká žaloba není ztracený případ
Soudní dvůr zhruba před rokem odmítl českou žádost o předběžná opatření v tomto sporu, podle Martina Smolka z toho ale prakticky nic nevyplývá. Česká žaloba „ani zdaleka není ztracený případ“, i když soud, jak připustil, bude logicky mít sklon dát za pravdu členským státům a parlamentu, aby podpořil systém, legislativní proces jako celek, domnívá se Smolek.
Na základě úterního jednání Smolek odhaduje, že soud bude muset zvažovat české argumenty, jako je otázka proporcionality v zákazu určitých typů zbraní anebo právního základu směrnice, která se opírá o článek unijní smlouvy ohledně jednotného trhu, přestože jejím smyslem je hlavně boj proti terorismu. Opominout podle Smolka nelze ani otázku základních lidských práv.
„Nejde o to, že bychom nechtěli bojovat proti terorismu, ale právní základ byl vybrán špatně,“ argumentoval český diplomat. Evropská komise, Evropský parlament ani rada podle něj u soudu neuvedly nic konkrétního, co by jej přimělo změnit názor. Výjimku představuje tvrzení, že zakázané kategorie zbraní – poloautomatické zbraně, které lze předělat na automatické, a velkokapacitní zásobníky – jsou nebezpečné.
V Česku bylo v polovině předloňského roku přes 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů, u kterých se dohromady nacházelo víc než 800 tisíc zbraní.
