Dát do ústavy právo na použití zbraně? Nejsme na Divokém západě, varuje právník Kysela

7 minut
Právník Kysela o používání zbraní: Nejsme na Divokém západě
Zdroj: ČT24

„Je to politické gesto, které nepovažuji za šťastné, protože pouze umocňuje pocit strachu. Strach vede k tomu, že máme dojem, že nás stát neochrání,“ komentoval ve Studiu ČT24 ústavní právník Jan Kysela z Univerzity Karlovy návrh ministerstva vnitra, aby se ústavním zákonem povýšilo právo použít legálně držené zbraně k zajištění bezpečnosti Česka.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) chce touto úpravou zákona umožnit lidem bránit se proti teroristům například při útocích, jako byly v Nice nebo v Berlíně.

„Ve chvíli, kdy bychom měli pocit, že máme brát obranu do svých rukou, tedy vytvářet nějaké milice, domobrany a podobně, si musíme klást otázku, proč vlastně máme stát,“ poznamenal Jan Kysela. Připomněl základní účel, pro který státy během historie vznikaly: zajištění vnější obrany a vnitřního pořádku.

„V USA existuje ústavní úprava nošení a užívání zbraně proto, že Spojené státy vznikaly ve specifické situaci. Na Divokém západě asi nebylo úplně možné spoléhat se na to, že nás ochrání veřejná moc. Mám pocit, že nejsme na Divokém západě a koneckonců i v USA stávající ústavní úprava vyvolává jisté problémy. Uvažovat o tom, že v České republice v roce 2017 zavedeme něco podobného jako v americké ústavě z 18. století, je přinejmenším zvláštní – uvážíme-li, jakému typu reálných hrozeb čelíme,“ dodal Kysela.

Dodal, že mu není jasné, z čeho plyne přesvědčení, že by takové použití zbraně cílilo jen a pouze proti teroristům a ne proti komukoliv, kdo nám připadá podezřelý. „Jsme koneckonců svědky toho, že na Filipínách nedávno zvolený prezident usoudil, že hlavním úkolem státu je potírání narkomafie. A jelikož stát v tomto selhává, mají vzít občané spravedlnost do svých rukou. Na Filipínách tudíž byly zavražděny tisíce lidí, mnozí z nich možná byli drogoví dealeři, ale někteří jimi nebyli. A nepřipadá mi, že zrovna toto je cesta, kterou bychom se měli vydávat,“ varoval ústavní právník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...