Ústavou zaručené právo na zbraň lidé nedostanou. Senát návrh zamítl

Legální držitelé zbraní nedostanou právo zasáhnout k zajištění bezpečnosti Česka. Senát neschválil ústavní novelu, která to měla umožnit. Odůvodnil to tím, že by to bylo zneužitelné. Zákon tak padá pod stůl. Sněmovna nemůže veto ústavní novely přehlasovat.

Pro novelu hlasovalo 28 z 59 přítomných senátorů. Pro schválení ale byla potřeba třípětinová většina, tedy 36 hlasů. Pro zamítnutí novely hlasovaly dvě desítky senátorů. Úpravy novely nikdo nenavrhoval vzhledem k tomu, že nová sněmovna by o nich stejně nemohla rozhodnout.

Novelu před senátory obhajoval poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, který v listopadu 1989 jako policista zasahoval proti demonstrantům v Praze. Poukázal na to mimo jiné předseda senátorů STAN Jan Horník. Část senátorů při Ondráčkově vystoupení na protest opustila jednací sál.

Novelu připravili poslanci z ČSSD, ANO, KSČM a ODS. Do ústavy by pro české občany zakotvila právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. Šlo o reakci na směrnici EU, která zpřísňuje podmínky pro držení zbraní. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil proto namítal, že novela měla být přijata v rámci „principu předběžné opatrnosti“.

Novelu prosazovalo i ministerstvo vnitra, aby mohlo následně připravit navazující zákon o využívání zbraní k potřebě vnitřní bezpečnosti. Normu chce předložit do května 2019 spolu s novými zákony o zbraních a střelivu.

Navrhovaná novela ústavního zákona ohledně zbraní
Zdroj: ČT24

Řada senátorů i odborníků ale novelu kritizovala. Mimo jiné proto, že  by stejně nezabránila nutnosti převzít evropskou směrnici do českého práva. „Senát by ze sebe šašky v případě ústavy dělat neměl,“ uvedl v této souvislosti senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.

Bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová už dříve novelu označila i za potenciálně nebezpečnou. Obávala se například situací, kdy by lidé sami vyhodnocovali, co je, a co není obrana státu.

Mezi odpůrce patří i senátor a bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Novelu by podle něj mohly zneužít ozbrojené skupiny, které by se rozhodly brát moc do vlastních rukou.

Unijní směrnice má od září příštího roku zpřísnit regulaci zbraní a některé z nich pod záminkou boje proti terorismu zakázat. Opatření se bude týkat i sběratelů zbraní, mysliveckých sdružení nebo sportovních střelců. Česko ale směrnici kritizuje a v srpnu na ni podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu. Požaduje její zneplatění a odklad účinnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 25 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Volby do zastupitelstev obcí krok za krokem

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.
před 27 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.