Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na evropskou směrnici o zbraních. Požaduje její zneplatění a odklad účinnosti. O žalobě rozhodla již v červnu vláda, podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) je směrnice diskriminační. Text žaloby potom vypracoval Chovancův úřad společně s ministerstvem zahraničních věcí.
Česko podalo žalobu proti evropské zbraňové směrnici, chce ji zneplatnit
Milan Chovanec uvedl, že žalobu považuje za jedinou možnost ochrany před dopady směrnice. Podle něj norma může ohrozit vnitřní bezpečnost země, protože se kvůli ní může velké množství zbraní dostat na černý trh. Směrnice například zakazuje krátké poloautomatické zbraně se zásobníkem na víc než 20 nábojů nebo dlouhé zbraně s kapacitou více než 10 nábojů.
Když bude žaloba úspěšná, soudní dvůr prohlásí, že směrnice neplatí, potom nebudeme muset směrnici provést do právního řádu. Jinými slovy, požadavky, které směrnice klade, nebudeme muset v praxi aplikovat.
V žalobě se také píše, že EU přijetím směrnice překročila své pravomoci a zásadu proporcionality. Kritizuje také její údajnou nejednoznačnost a nedostatečnou přesnost. „Směrnice má diskriminační povahu – umožňuje výjimku ze zákazu držení zbraní, která ale může dopadnout výhradně na švýcarský systém ponechávání vojenských zbraní při ukončení vojenské služby, aniž by stejné výjimky mohly využít ostatní státy,“ upozornila ředitelka tiskového odboru ministerstva vnitra Lucie Nováková.
Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. Jejím cílem bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování. Omezuje proto držení krátkých samonabíjecích zbraní se zásobníkem nad dvacet nábojů. Nelegálními se stanou dlouhé střelné zbraně, které mají skládací nebo teleskopickou pažbu a lze je snadno ukrýt.
Česká republika zpochybňuje, že by takové omezení dokázalo zabránit terorismu. Ministr Chovanec v minulosti argumentoval tím, že nezná „jediný případ v Evropě, kdy byla legálně držená zbraň použita na teroristický útok“.
Směrnice vstoupila v platnost 13. června a státy Unie ji musejí do právního řádu zavést do patnácti měsíců. Změny se dotknou téměř všech zhruba 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.