Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.
Znovu Lenka Procházková. Zeman navrhl do rady ÚSTRu spisovatelku, kterou už senátoři odmítli
Lenka Procházková dostala při hlasování v dubnu 2017 jen 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole deset ze 45. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček tehdy Zemanovu nominaci hájil tím, že Procházková podepsala Chartu 77 a „byla odvážná v době, kdy odvaha nebyla levná“.
Nominace Procházkové se ale nelíbila například pracovníkům ÚSTRu, kritizovali její současné postoje. Spisovatelka podle nich s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.
Odboráři ÚSTRu v otevřeném dopise poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.
Senát už odmítl jiného Zemanova nominanta Srpa
Rada ÚSTRu má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident. V radě je více než dva roky neobsazené místo po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, kterou nominoval ještě bývalý prezident Václav Klaus. Zeman nejprve navrhl na post radní Procházkovou, po neúspěchu zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa.
Srpovu nominaci odmítl Senát kvůli jeho členství v předlistopadové komunistické straně, neboť tím byly porušeny zákonné podmínky pro členství v radě. Senátoři před dvěma měsíci prezidenta vyzvali, aby po půldruhém roce nečinnosti už s další nominací neotálel.
Pokud by nadále nekonal, podle předsedy senátní ústavní komise Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by měli senátoři zvážit podání kompetenční žaloby na prezidenta k Nejvyššímu správnímu soudu.
Úkolem ÚSTRu, který vznikl před 12 lety, je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek (ABS), jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.
