Žaloba na prezidenta se k Ústavnímu soudu nedostane. Poslanci odmítli senátní návrh


26. 9. 2019Aktualizováno26. 9. 2019, 20:15|Zdroj: ČT24, ČTK

Senátní žaloba na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy k Ústavnímu soudu nedorazí. Sněmovna podle očekávání souhlas s jejím předložením ve čtvrtek nedala. Návrh nepodpořili poslanci vládních ANO a ČSSD spolu se zástupci KSČM a SPD, kteří mají spolu ve sněmovně pohodlnou většinu. Podle nich žaloba nebyla důvodná. Poslanci projednávání návrhu věnovali většinu dne.

On-line přenos

Sněmovna o ústavní žalobě na prezidenta

  • 22:30

    On-line k hlasování Poslanecké sněmovny o ústavní žalobě na prezidenta v tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost. 

  • 22:15

    "Senátoři zahrnuli skutky, které se staly třeba před šesti lety, zároveň jedním dechem dodávají, že ta ústavní žaloba má být podána rychle. Také zahrnuli skutky, které se týkají různých funkčních období prezidenta. A to všechno vnáší do té žaloby pochybnosti. Můj osobní názor je, že kdyby šli tou cestou jmenování, nejmenování, neodvolávání ministrů, tak by byli úspěšnější," kritizovala senátní návrh ústavní žaloby Kateřina Valachová.

  • 22:07

    "Výsledek hlasování nebyl překvapivý. V podstatě se dá říct, že poslanci a poslankyně se rozdělili na opoziční a koaliční řady s výjimkou SPD, která se dlouhodobě netají tím, že fandí jakémusi prezidentskému systému, který vůbec v ústavě nemáme," komentuje hlasování Kateřina Valachová (ČSSD) v pořadu Události, komentáře.

Proti podání žaloby proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu pro hrubé porušení ústavy hlasovalo, nebo se zdrželo 62 poslanců. V neprospěch žaloby se postavili jednotně hlasující zástupci SPD a KSČM a nezařazení poslanci. Z klubu ANO bylo 29 členů proti a šest se zdrželo, ze sociálních demokratů se čtyři zdrželi a jen Jaroslav Foldyna hlasoval proti žalobě. Pro návrh hlasovali všichni poslanci Pirátů, TOP 09 a STAN a všichni přítomní zástupci ODS a KDU-ČSL, a to v počtu celkem 58 hlasů. 

Řada poslanců zejména z ANO a ČSSD, ale i z ODS se z jednání omluvila, část se na hlasování nepřihlásila; hlasování se zúčastnilo 130 poslanců. Aby žaloba na Miloše Zemana doputovala k ústavním soudcům, muselo by pro její podání hlasovat nejméně 120 z 200 poslanců.

Poslanci o žalobě hlasovali veřejně, tedy stejnou formou jako obvykle. Návrh Jana Čižinského (za KDU-ČSL) na hlasování tajné sněmovnou neprošel. Čižinský to navrhl proto, aby se zákonodárci rozhodovali podle svého svědomí, a ne podle deklarovaného postupu jednotlivých stranických klubů. Oproti tomu Dominik Feri (TOP 09) navrhl hlasování po jménech, ani na tom se ale sněmovna neshodla.

Události: Poslanci odmítli senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta (zdroj: ČT24)

Nenávist vůči prezidentovi, hodnotil Faltýnek

Senát a opozice ve sněmovně chtěly žalobou s pomocí ústavních soudců vymezit mantinely prezidentské funkce. Spojovacím prvkem osmibodové žaloby byla, jak řekl senátor Václav Láska (SEN 21), snaha Zemana změnit nynější parlamentní systém na poloprezidentský. „V situaci, kdy je ze strany prezidenta nesporně destruován ústavní systém České republiky, měl by Ústavní soud i na základě předkládané žaloby stanovit mantinely pro výkon prezidentské funkce,“ zdůraznil.

Proti slovům senátora se vymezil šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek: „Ta nenávist vůči prezidentovi Zemanovi, ta z něho úplně stříkala. Já jsem úplně mokrý, seděl jsem tady a jsem úplně postříkaný nenávistí vůči prezidentovi České republiky.“

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) připomněl, že ve čtvrtek jednali poslanci o ústavní žalobě na prezidenta vůbec poprvé v dějinách.

Senátor Tomáš Goláň (SEN 21) vysvětlil, proč je podle něj hlasování klíčové: „To, co je důležité na tomto jednání, přijde pro futuro, pro budoucnost. Je to ochrana skutečně parlamentní demokracie.“

Rusnokova vláda, schůzky se soudci a jiné kroky prezidenta

Podle předsedy lidovců Marka Výborného bylo hrubým porušením ústavy i jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka proti vůli většiny sněmovny. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek zase poukázal na Zemanovo údajné ovlivňování soudců.

„Prezident musí člena vlády bezodkladně odvolat, pokud na tom premiér trvá,“ uvedl Michálek. Průtahy s odvoláváním Staňka podle Michálka přesáhly rozumnou mez, neboť Zemanovi se nepovedlo přimět předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), aby návrh na Staňkovo odvolání stáhl.

Emeritní soudce Ústavního soudu Balík: To, že sněmovna nepodpořila ústavní žalobu, je nevyužitá šance (zdroj: ČT24)

Lidovci jsou podle Výborného přesvědčeni o tom, že žaloba na prezidenta má své opodstatnění. Zeman podle něho využívá všechny možnosti, aby si prosadil svou, a posouvá systém parlamentní demokracie k poloprezidentskému. „Jde mu o moc a o překolíkování politického hřiště ve svůj prospěch. Od prezidenta se čeká něco jiného,“ řekl Výborný a zmínil důstojnost či uměřenost. „Miloš Zeman takovým prezidentem není, nebyl a nebude,“ dodal.

Podle poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by Zeman měl být konfrontován s důsledky svých činů a sněmovna by tomu neměla stát v cestě.

Senát schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta Zemana

Většina skutků ze senátní žaloby na prezidenta Miloše Zemana není podle poslanců ČSSD porušením ústavy, natož jejím hrubým porušením, řekla poslancům při čtvrtečním projednávání žaloby Kateřina Valachová (ČSSD).

Šéf KSČM Vojtěch Filip zopakoval, že komunisté iniciativu Senátu nepodporují. Žalobu označil za neschopnost senátorů respektovat jiný názor. Podobně se vyjádřil i předseda SPD Tomio Okamura: „Prezident Zeman nekonal nic jiného, než co před ním dělali Havel a po něm prezident Klaus. Havlovi se tleskalo, Klaus byl s nechutí tolerován a Zeman už je zažalován.“ 

Naopak podle místopředsedy STAN Jana Farského je žaloba jedinou brzdou, aby prezident neválcoval parlamentní demokracii. Přestože se očekávalo, že vládní koalice a další poslanci žalobu nepodpoří, bylo projednání návrhu žaloby pro šéfa ODS Petra Fialy důležité: „Takovýto pokus se všemi požadavky je určitě lepší než neústavní podřízenost, kterou projevuje vůči panu prezidentovi předseda vlády.“

Prohra parlamentní demokracie, hodnotí opozice hlasování o žalobě na prezidenta (zdroj: ČT24)

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve sněmovně mluvila o zprávách, které dostávala. „Dokonce si dovolím, nepoužívám tvrdé výrazy, jeden z nich citovat. Je to opoziční a senátorská špína,“ řekla. Za tato slova ji řada poslanců kritizovala.

Starostové chtějí změnu ústavy

Hnutí STAN chce navrhnout novelu ústavy, která by dala Ústavnímu soudu možnost závazně vykládat sporné ústavní normy. O vyjádření by soud mohli požádat ústavní činitelé v případě sporných otázek. Podle STAN by tato změna ústavy do budoucna předešla dalším ústavním žalobám a ústavním stížnostem. Zástupci hnutí to uvedli po hlasování ve sněmovně.

Piráti, kteří rovněž hlasovali pro žalobu, hodlají pokračovat v odborné debatě o odpovědnosti prezidenta. TOP 09 po hlasování sněmovny zhodnotila, že za nejhorší pokládá to, že ohledně pravomocí hlavy státu přetrvává možnost dalších spekulací.

Negramotnost a pseudožaloba, tvrdí Hrad

Senátoři v žalobě Zemanovi vyčetli osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou. „Senátní pseudožaloba je jen politickým pamfletem a právním paskvilem,“ uvedl ve čtvrtek jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Poslanci si hned ráno zrušili pravidelné písemné interpelace, aby měli co nejvíc času na projednání senátní ústavní žaloby. K hlasování přistoupili krátce před sedmou hodinou večer, a to po šesti hodinách a jedenácti minutách projednávání. Zaznělo 76 projevů, někteří řečníci vystoupili vícekrát.

  • A. Vláda Jiřího Rusnoka
  • Prezident republiky jmenoval dne 25. června 2013 předsedou vlády Jiřího Rusnoka a následně dne 10. července 2013 další členy vlády, ačkoliv věděl, že je ustálena většina v Poslanecké sněmovně parlamentu, která by podpořila vládu předjímanou jejím politickým vedením, a že vznik jiné většiny pro podporu jakékoliv jiné vlády je vyloučen. Takto jmenovanou vládu pak poté, co neobdržela dne 7. srpna 2013 důvěru Poslanecké sněmovny, udržoval ve funkci až do 29. ledna 2014 tím, že nejmenoval dalšího předsedu vlády, ačkoliv byl po volbách do Poslanecké sněmovny od listopadu 2013 konfrontován s tím, že v Poslanecké sněmovně je ustálena většina, která může a chce sestavit a podpořit vládu, která by měla její podporu. Prezident republiky tak na dobu delší než sedm měsíců vyvolal čistě prezidentský systém exekutivního vládnutí.
  • B. Lánská schůzka
  • Prezident republiky bezprostředně po volbách do Poslanecké sněmovny konaných ve dnech 25.–26. října 2013 usiloval prostřednictvím neveřejných a utajených jednání o to, aby se nominantem vítězné politické strany na předsedu vlády nestal její předseda Bohuslav Sobotka, ale jiná osoba, která by byla pro prezidenta republiky přijatelnější. Současně takto usiloval o zásadní změnu vnitřních poměrů ve vítězné politické straně. Poté zatížil proces jmenování vlády nepřiměřenými průtahy, které vedly k tomu, že vláda, jež měla od samého počátku ustálenou většinu v Poslanecké sněmovně, byla jmenována až 95 dní po volbách, tedy 29. ledna 2014. Prezident republiky tak hrubým způsobem zasáhl do principu, že politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy, dle čl. 5 ústavy, a do principu, že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, dle čl. 6 ústavy.
  • C. Demise premiéra
  • Prezident republiky v období nejméně od 4. května 2017 do 9. května 2017 opakovaně deklaroval záměr vyhodnotit veřejně avizovanou demisi předsedy vlády tak, že její důsledky vztáhne pouze na jejího předsedu, do kteréžto funkce poté jmenuje jiného předsedu vlády s předpokládaným zachováním mandátu vlády jako celku. Prezident republiky poté odepřel vyhovět návrhu předsedy vlády na odvolání ministra financí Andreje Babiše ze dne 5. května 2017. Prezident republiky tak otevřeně deklaroval vůli nerespektovat ústavní pořádek a poté otevřeně odepřel naplnit svou ústavní povinnost odvolat na návrh předsedy vlády jejího člena.
  • D. První vláda Andreje Babiše bez důvěry
  • Prezident republiky poté, co jím jmenovaná vláda Andreje Babiše nezískala dne 16. ledna 2018 důvěru Poslanecké sněmovny a následně dne 17. ledna 2018 podala demisi, otálel se jmenováním předsedy další vlády do 6. června 2018 a dalších členů vlády až do 27. června 2018. Prezident tak prodlužováním vládnutí vlády v demisi, aniž by hledal politické řešení, které by odstranilo překážku nezískání důvěry této vládě, vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry fakticky vládla bez jakékoliv odpovědnosti Poslanecké sněmovně více než pět měsíců od okamžiku, kdy bylo postaveno najisto, že tuto důvěru nedostala. Prezident republiky tak na dobu více než pěti měsíců vyvolal čistě prezidentský systém exekutivního vládnutí.
  • E. Nejmenování Miroslava Pocheho ministrem
  • Prezident republiky odepřel jmenovat ministrem zahraničních věcí Miroslava Pocheho poté co mu předseda vlády Andrej Babiš dne 25. června 2018 jeho jmenování navrhl, ačkoliv ostatní členy vlády dne 27. června 2018 jmenoval, přičemž odepření vyhovět návrhu předsedy vlády otevřeně deklaroval a veřejnosti představoval jako správné. Prezident republiky tím porušil svou povinnost jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády.
  • F. Tlak na justici
  • Prezident republiky vyvíjel dne 29. května 2018 neprocesní a neformální tlak na předsedu Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefa Baxu s cílem ovlivnit rozhodnutí tohoto soudu v konkrétní věci vedené pod sp. zn. 1 As 170/2018, jíž byl účastníkem, přičemž mu neformálně nabízel, že pokud mu vyhoví, stane se předsedou Ústavního soudu. Prezident republiky tak zásadním způsobem usiloval o ohrožení ústavního principu nezávislosti soudní moci.
  • G. Výměna ministra kultury
  • Prezident republiky odepřel bez zbytečného odkladu vyhovět návrhu předsedy vlády Andreje Babiše na odvolání ministra kultury Antonína Staňka ze dne 31. května 2019, přičemž po uplynutí doby téměř čtyř týdnů nekonání oznámil dne 27. června 2019 podmínky, za kterých je ochoten, v časovém horizontu potenciálně až několika měsíců, návrhu vyhovět. Současně s těmito podmínkami jasně veřejně deklaroval svůj úmysl dosáhnout zpětvzetí návrhu ze strany předsedy vlády a tímto jednáním tedy otevřeně odepřel naplnit svou ústavní povinnost odvolat na návrh předsedy vlády jejího člena. Zároveň, jednak v důsledku svého odmítnutí odvolat Antonína Staňka a jednak ze samostatně formulovaných a na původním neodvolání zcela nezávislých důvodů, odepřel tímto jednáním prezident republiky jmenovat ministrem kultury Michala Šmardu, který mu byl předsedou vlády dne 31. května 2019 navržen ke jmenování, přičemž vyjádřil přesvědčení, že nominant nikdy ministrem nebude. Prezident republiky tak porušil také svou povinnost jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády. K datu uzavření této žaloby (18. července 2019) prezident republiky nadále odmítal splnit své ústavou dané povinnosti a tento stav tak trval již 48 dní.
  • H. Další dílčí skutky
  • Do této kategorie zařadili senátoři například návrh prezidenta na jmenování Karla Srpa členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, prezidentovo vystupování navenek v rozporu s oficiální zahraniční politikou státu nebo třeba intervence v kauze Jevgenije Nikulina.
  • Zdroj: zalobanaprezidenta.cz