Návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana získal potřebnou podporu senátorů. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Dvacítka senátorů byla proti a sedm se hlasování zdrželo. Jednání bylo podle řádu horní komory neveřejné. K Ústavnímu soudu návrh doputuje v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není pravděpodobné.
Návrh žaloby je postaven na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou Česka.
Impulzem k vypracování žaloby bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury. Prezident v polovině června označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
Návrh žaloby podpořila hlavně opozice
Podporu návrhu žaloby před jednáním vyjádřili zástupci nejpočetnějších senátorských frakcí, tedy Starostů, ODS a KDU-ČSL, stejně jako u iniciátorů z klubu Senátor 21. Proti měli být zástupci vládního hnutí ANO a většina sociálních demokratů.
„Členové našeho klubu hlasovali svobodně pro i proti návrhu a také se zdrželi. Výsledek hlasování plně respektujeme,“ řekl předseda sociálně demokratických senátorů Petr Vícha. „Jsem zvědav, jak bez zbytečného odkladu projedná tuto záležitost sněmovna. A zda, jak očekáváme, se dozvíme od Ústavního soudu, jaké by mělo být jednání prezidenta,“ dodal.
Některým senátorům včetně těch z opozice ale vadilo, že je návrh žaloby víceskutkový. Ne všechny body totiž považují za hrubé porušení ústavy. Středeční debata horní komory proto byla podle agentury ČTK emotivní. Sami senátoři ji popsali jako „věcnou, korektní a slušnou“, jak řekl předseda klubu Starostů a nezávislých Petr Holeček, podle něhož existují důvody pro podání žaloby na prezidenta.
K návrhu žaloby se přihlásili prostřednictvím svého šéfa Petra Šilara senátoři z klubu KDU-ČSL a nezávislých.
Naopak senátoři z vládního hnutí ANO podle své předsedkyně návrh nepodpořili. „Návrh žaloby sahá i do předchozího volebního období, a to jako senátorský klub zásadně nepodporujeme a domníváme se, že není možné prokázat hrubé porušení ústavního pořádku při této argumentační formulaci v rámci víceskutkové žaloby,“ domnívá se předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová. Dodala, že senátoři za ANO hlasovali proti žalobě, protože „intenzitu hrubého porušení ústavního pořádku prezidentem neshledáváme“.
„Jednoskutková žaloba by možná měla snazší cestu senátem i možná sněmovnou, ale myslím si, že by byla neúspěšná u ústavního soudu,“ zhodnotil iniciátor žaloby a předseda senátorského klubu SEN 21 Václav Láska.
Že by část senátorů po středečním jednání připravila vlastní jednoskutkovou žalobu, zůstává podle předsedy senátorů za ODS Miloše Vystrčila ve hře. „Za sebe to nepovažuji za pravděpodobné, ale budeme se o tom ještě radit,“ řekl s tím, že schválený návrh žaloby podporoval.
Naopak nezařazený senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) s žalobou na prezidenta nesouhlasí: „Ani jedna věc z popsaných není hrubé porušení ústavy. Prezident má sice odvolávat ministry bez zbytečného odkladu, ale bezodkladně má jednat i Ústavní soud, a ten má kauzy i několik let.“
K přijetí návrhu ústavní žaloby jsou vedle souhlasu třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi potřeba i hlasy minimálně 120 poslanců. Na projednání návrhu má dolní komora tři měsíce. „Pokud se do tří měsíců sněmovna nevyjádří, pak se má za to, že souhlas nedala,“ řekl Láska. On a senátor Tomáš Goláň (SEN 21) se jednání sněmovny zúčastní a budou poslance přesvědčovat, aby návrh podpořili.
Šéf komunistů Vojtěch Filip už avizoval, že jeho strana, která podporuje vládní koalici, návrh žaloby nepodpoří. Označil ho za „blábol“.
Neveřejné jednání se konalo i před šesti lety
Rozprava i hlasování horní komory se mimořádně konalo za zavřenými dveřmi. Nic jiného ani nebylo možné: vykázat novináře i veřejnost ze sálu totiž senátorům v případě rozhodování o návrhu o ústavní žalobě přikazuje jednací řád.
Poprvé a až do středy naposledy nastala stejná situace před šesti lety, když senátoři rozhodovali o ústavní žalobě na Václava Klause. A to kvůli novoroční amnestii i otálení se jmenováním soudců a podpisem některých mezinárodních smluv.
„Když jsou vypnuty kamery, tak Senát vždy jedná jinak, než když vypnuty nejsou,“ vysvětlil v roce 2013 tehdejší senátor a nynější šéf horní komory Jaroslav Kubera (ODS).
Žalobu tehdy podpořilo 38 senátorů, proti byly přesně tři desítky. Její znění předali zástupci horní komory Ústavnímu soudu sedmnáct hodin po skončení hlasování, k jejímu projednání ale nedošlo. Soud řízení zastavil proto, že Klausův mandát krátce po podání návrhu skončil – a sankcí za velezradu je primárně ztráta úřadu.
