Praha - Senát schválil návrh historicky první ústavní žaloby na českého prezidenta. Pro návrh, který Václava Klause viní z velezrady kvůli kontroverzní novoroční amnestii a okolkům s podpisem smluv a jmenováním soudců, se vyslovilo 38 senátorů, zbývajících 30 bylo proti. Podle senátora Jaroslava Kubery horní komora svou žalobu předá Ústavnímu soudu až zítra. ÚS už potvrdil, že prezidentská žaloba bude mít prioritu před ostatními kauzami, což mu ostatně zákon o ÚS nařizuje. Rozhodnutí soudu se podle nového generálního sekretáře Ivo Pospíšila dá očekávat koncem března. Klaus, kterému ve čtvrtek končí mandát, se k rozhodnutí Senátu nevyjádřil.
Předseda Senátu Milan Štěch uvedl, že horní komoru bude při jednání u Ústavního soudu zastupovat jeden z předkladatelů návrhu Jiří Dienstbier. Pro podání ústavní žaloby bylo 38 senátorů z 68 přítomných. „Diskuze probíhala seriózně, Senát demokraticky rozhodl,“ uvedl Štěch. Výsledky hlasování při neveřejném jednání potvrdila senátní volební komise.
Dienstbier na tiskové konferenci prohlásil, že Senát podáním žaloby splnil svou povinnost chránit Ústavu ČR. „Neúcta k pravidlům vede na protiústavní scestí, tomu musel Senát zabránit,“ poznamenal místopředseda ČSSD s tím, že od Ústavního soudu očekává, že posoudí, k jak hlubokému porušování ze strany prezidenta došlo. „Bude to dobré i do budoucna, aby se předešlo porušování ústavy,“ doplnil.
Ačkoliv se Václav Klaus k žalobě na svou osobu dosud nijak nevyjádřil, komentáře z prezidentova nejbližšího okolí na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle Hradu za žalobou stojí strach z toho, že nově přímo zvolený prezident, bude chtít jednat na vlastní pěst. „Rozhodli se příštímu prezidentovi poslat vzkaz: Ty se nebudeš chovat nezávisle na nás senátorech, budeš poslouchat, protože máme na tebe tento bič,“ myslí si šéf Klausova politického odboru Ladislav Jakl.
Ne všechny skutky jsou tak staré
Bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová odmítá, že by senátoři jen pár dní od odchodu Václava Klause z Hradu chtěli svou žalobou „zúčtovat“ s celou prezidentskou érou. „Je potřeba vidět, že nejméně tři skutky se staly v posledním roce,“ upozornila žena, která se na formulaci ústavní žaloby rovněž podílela.
Jako příklad zmínila Klausovo nepodepsání eurovalu. „To je záležitost prosincová, kdy Senát vyzval prezidenta, aby podepsal. On poté ale veřejně prohlásil, že nepodepíše, protože má jiný názor,“ popsala senátorka v rozhovoru pro ČT. Hojně kritizovanou amnestii, která je rovněž součástí žaloby, prezident vyhlásil začátkem nového roku.
Šéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) sdělil, že senátoři chtějí od ústavních soudců znát názor, „co je a co není velezrada“. Neshodují se na tom podle něj ani ústavní experti. „Chceme vědět, kam až může dojít prezident při odmítání přání politiků a lidu,“ vysvětlil Antl.
Senátorka Wagnerová o politických motivech žaloby:
„Pokud je to žaloba svěřená do rukou Senátu, tak o tom budou vždycky rozhodovat politici. … Žalobcem je politické těleso, tudíž to není žádný nestranný státní zástupce.“
Podle místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila v Senátu zvítězil politický pohled nad odborným. „Dojde k poškození dobrého jména České republiky v zahraničí,“ tvrdí. Klausova novoroční amnestie podle Pospíšila nebyla porušením ústavy. „Ta tuto možnost prezidentovi dává,“ domnívá se bývalý ministr spravedlnosti. Ústavní soud bude podle Pospíšila žalobu posuzovat až po Klausově odstoupení.
REAKCE POLITIKŮ, PRÁVNÍKŮ A SVĚTA NA ŽALOBU NAJDETE ZDE:
Co bude dál? Nejdůležitější je, kdy začne jednat ÚS
Podle současné podoby zákona o Ústavním soudu platné do letošního 7. března není důvodem zastavení řízení okolnost, že se prezident po zahájení řízení vzdal svého úřadu. Podle novely s účinností od 8. března není navíc důvodem k zastavení řízení ani
okolnost, že po zahájení řízení funkce prezidenta zanikla uplynutím doby, na kterou byl zvolen.
Podle zákona o Ústavním soudu (ÚS) je ústavní žaloba na prezidenta republiky projednávána přednostně. ÚS už prioritní řešení senátorské žaloby potvrdil.
Senátoři si ještě mohou svou žalobu na Klause rozmyslet, a to i v okamžiku, kdy ji už začne ÚS projednávat. Stáhnout ji ale mohou jen do chvíle, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě.
V řízení před Ústavním soudem jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. V tomto případě senátoři určili jednoho z předkladatelů návrhu, senátora za ČSSD Jiřího Dienstbiera. Prezidenta mohou před soudem hájit jeden a více obhájců. Alespoň jeden z nich ale musí být advokátem.
Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží. Více zde.
Odsouzený prezident má právo požádat Ústavní soud, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.
ÚS by mohl rozhodnout do konce března
Pro Ústavní soud bude žaloba na prezidenta prioritou, rozhodnutí se nicméně očekává spíše v řádu týdnů. Podle nového generálního sekretáře ÚS Ivo Pospíšila je reálné, že by mohl soud rozhodnout koncem března.
Ústavní soud ovšem bude rozhodovat také o tom, zda vůbec může žalobu projednávat. V souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta se totiž změnily i podmínky, kdy je možné hlavu státu žalovat. Starý zákon přestává platit s koncem Klausova mandátu 7. března a podle něj stačí, aby Klause zažaloval pouze Senát. Podle novely je ovšem nutné získat třípětinovou většinu jak v Senátu, tak ve sněmovně. „Vznikne tam tedy velká procesní otázka, zda vůbec Ústavní soud může pokračovat v řízení i po 7. březnu, kdy přestává platit současný zákon,“ řekl portálu ČT24 Pospíšil.
Pokud by nakonec ÚS rozhodl, že se Klaus dopustil velezrady, tak už ho nezbaví funkce prezidenta, jelikož už na Hradě bude sedět Miloš Zeman. Klaus by ale už nikdy nemohl kandidovat na prezidenta a přišel by i o všechny materiální požitky, které by mu jako bývalé hlavě státu přislušely (prezident má ze zákona nárok na měsíční rentu ve výši 50 tisíc korun, paušální náhradu ve výši opět 50 tisíc korun na nájem kanceláře a plat asistenta a může využívat ochranku a služební auto s řidičem). Podle generálního sekretáře ovšem Ústavní soud také může rozhodnout, že prezident sice ústavní pořádek porušil, nešlo ale o natolik silné provinění, aby šlo považovat za velezradu.
Jaký je rozdíl mezi velezradou a vlastizradou?
Velezradu definuje ústava jako jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní žalobu na hlavu státu v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Jinak není prezident z výkonu své funkce odpovědný - nelze ho zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
Zatímco velezrady se může dopustit pouze prezident, tak vlastizradu může spáchat každý občan ČR. Podle trestního zákoníku se jí dopustí ten, kdo se ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem dopustí trestného činu rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže. Za trestný čin vlastizrady hrozí trest odnětí svobody na 15 až 20 let, případně i výjimečný trest.
