Lukáš Hadrava

Simferopol – Krymští Tataři jsou jediní, kdo se na Krymu organizovaně ozývají proti připojení poloostrova k Rusku. Přestože vztahy mezi nimi a Kyjevem nebyly nikdy příliš vřelé, obavy z důsledků zítřejšího referenda jsou silnější. Muslimská minorita se ruského objetí děsí nejen kvůli více než půl století starým vzpomínkám na imperiální stalinistické manýry Moskvy, ale i kvůli neblahým zkušenostem s místními etnickými Rusy.

Praha - TOP 09 zvolí o víkendu na stranickém sněmu v Praze nové vedení. I přes propad v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny se ovšem zásadní změny na čele někdejší vládní partaje čekat nedají. Stranické konstanty, tandem Karel Schwarzenberg - Miroslav Kalousek, zůstávají ve svých pozicích a podle politologa Petra Justa není střídání stráží u TOP 09 zatím na pořadu dne. Zpravodajský speciál o sněmu TOP 09 můžete sledovat na ČT24 v neděli od 9:00 do 17:00.

Varšava - Už druhým týdnem žije Polsko rozsáhlým korupčním skandálem. Při velkém policejním zátahu byly zadrženy desítky lidí, kteří jsou podezřelí z manipulace nákupů počítačového vybavení pro státní úřady v hodnotě v přepočtu asi 13 miliard korun. Zatčení údajných korupčníků je přitom jen další ranou pro klesající důvěru v Donalda Tuska. Poláci jsou už z šestileté vlády nejdéle sloužícího premiéra unaveni.

Bern/Praha – Limity pro odměny těm nejlépe vydělávajícím manažerům v bankovním sektoru budou na území evropské osmadvacítky platit už od začátku příštího roku. Švýcaři přitom v neděli odmítli návrh, podle něhož neměl maximální plat ve firmě přesáhnout dvanáctinásobek její nejnižší mzdy. Proti platovému stropu, jenž by byl vůbec nejpřísnější restrikcí, se vyslovily necelé dvě třetiny hlasujících. Podle amerického deníku The Wall Street Journal tím tamní voliči znovu projevili svou moudrost a zklamali socialisty po celém světě.

Kyjev - Čtvrteční rozhodnutí kyjevské vlády zastavit přípravy na podpis asociační dohody s EU neznamená definitivní konec námluv osmadvacítky s Ukrajinou. Podle expertů toto odmítnutí ani nezpůsobí ochabnutí pokusů Unie prohlubovat vztahy s dalšími státy na východě. Asociační dohoda s Ukrajinou se pouze odkládá - nejméně o dva roky, do dalších prezidentských voleb. Ovšem pokud se Viktor Janukovyč do té doby stihne připojit ke konkurenční ruské celní unii, evropské pouto s Kyjevem pod stůl spadne. Z technických důvodů totiž není možné, aby jedna země byla zároveň součástí dvou vzájemně si podobných spolků.

Praha - V Praze se dnes a zítra v rámci konference Co jsme udělali se svobodou? debatuje  o novodobé historii a budoucnosti česko-polských vztahů. Ač se obě země po pádu komunismu vydaly zpět do Evropy společně, poslední dobou se cesty v pohledu na evropské směřování rozešly. Polská zahraniční politika za uplynulých šest let prošla pozoruhodným přerodem. Z vysmívaného potížisty se Polsko stalo věrným zastáncem evropského Západu, který chce mít větší podíl na rozhodování a upevňovat tak svůj vliv.

Praha – Pokaždé, když se po volbách vytváří vládní koalice, politici o konkrétním obsazení jednotlivých ministertvech mluví neradi. Personálie jsou až na posledním místě, důležitější je shoda na programu, tvrdí. Přesto zatímco se ještě expertní týmy ČSSD, ANO a KDU-ČSL dohadují o církevních restitucích či daních, uvnitř partají se už začíná živě debatovat o tom, kdo bude jednotlivé úřady řídit.

Brusel/Kyjev – V pondělí 18. listopadu z Bruselu zazní konečné slovo, zda se může Ukrajina vydat západním směrem a oficiálně zahájit užší sbližování s evropskou osmadvacítkou. Směřování Kyjeva do Evropské unie, a tím i pryč ze sféry vlivu Ruska, dlouhodobě popuzuje Kreml. Vzhledem k významu Ukrajiny se tak rychle přibližuje jeden z nejožehavějších geopolitických momentů mezi Východem a Západem od konce studené války.

Praha – Z Pražského hradu dnes zaznělo prohlášení, že budoucí ministři budou muset před svým jmenováním předložit negativní lustrační osvědčení. Toto stanovisko komplikuje vstup do vlády především Andreji Babišovi, který toto osvědčení dosud nemá (soudí se na Slovensku s Ústavem paměti národa). Hnutí ANO by tahle skutečnost mohla vyřadit z účasti na koalici, popřípadě zabránit šéfovi hnutí podílet se na vládě. Důsledkem Zemanovy žádosti tak může být případný vznik oslabené a i snadněji manipulovatelné vlády, komentují celou situaci politologové.

Praha – Negativním lustračním osvědčením a bezpečnostní prověrkou od Národního bezpečnostního úřadu se při nástupu do funkce musí prokázat každý vysoký úředník státní správy. Pro ústavní činitele – zákonodárce či ministry – ovšem tato osvědčení zřejmě nejsou povinností. To by mohlo hrát do karet šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který se momentálně u bratislavského soudu domáhá očištění, že byl ve svazcích StB coby agent veden neoprávněně a jenž ve volebních debatách připouštěl své angažmá na postu ministra financí.

Berlín – V Německu se chystá povolební řešení, jaké si u nás umí málokdo představit - vznik velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a lídra levice SPD. Němci se už ale na spolupráci ideologických soupeřů velmi těší. Tuto kombinaci považují za takřka ideální instrument stability do rozbouřeného období, kterým Evropa nyní prochází. Nový kabinet pod vedením kancléřky Angely Merkelové by se mohl ujmout moci před Vánoci.

Praha – Evropská unie tento týden navzdory nátlaku lobbistů přijala přísnou protitabákovou směrnici. Život evropských kuřáků by tak zase měl být o něco složitější. Ačkoliv je však společenská nebezpečnost konzumentů alkoholu v extrémních případech vyšší, český stát se podobně jako zbytek Evropy mnohem důrazněji zaměřuje na potírání lidí závislých na nikotinu.

Brusel – EU přichází s dalším krokem na cestě k jednotnému evropskému trhu s energiemi. Evropská komise má v následujících dnech předložit návrh takzvaného síťového kodexu, který by měl lépe rozdělit přeshraniční kapacity přenosu energie a usnadnit tím vytvoření ničím nerušeného celoevropského trhu s elektřinou. Takové obchodování by podle EU mělo být rychlejší a ušetřit miliardy eur ročně. Zda bude znamenat ihned levnější elektřinu i pro domácnosti, zatím není jasné.

Nairobi/Minneapolis – Sobotního útoku na obchodní dům v Nairobi, při němž zemřelo přes šest desítek civilistů a šest keňských vojáků, se podle dosud nepotvrzených informací mělo účastnit i několik občanů ze Západu. Ve skupině 16 teroristů měli být vedle Britky, o níž se dokonce spekuluje jako o iniciátorce celé akce, i dva až tři Američané. Somálská militantní skupina Šabáb, která za krveprolitím stojí, má ve Spojených státech silné postavení. Ve jménu svatého boje v posledních letech zrekrutovala několik desítek džihádistů s americkým pasem.

Berlín - Německé parlamentní volby vyhrála s velkým předstihem konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. I přes drtivý výsledek přes 41 procent hlasů ovšem křesťanským demokratům k sestavení jednobarevné spolkové vlády chybělo pět mandátů. Jediná pravicová strana v Bundestagu se proto začíná ohlížet po partnerovi do koalice. Při tomto hledání se bude muset připravit na ústupky ze svých programových cílů. Vznik velké koalice je ovšem snadnější, než se může na první pohled zdát.

Berlín - Němci už zítra vyberou nového šéfa vlády a složení Bundestagu. Jak tamní parlamentní volby dopadnou a jaké strany složí příští kabinet, ovšem nezajímá jen 80 milionů Němců. Vzhledem k zásadnímu vlivu nejsilnější evropské ekonomiky na fungování celé EU napjatě čekají na výsledek hlasování v bruselských úřadech a šířeji ve světě. Také pro Čechy je vývoj u jejich největšího souseda a zdroje ekonomické síly významný. Průzkumy přisuzují vítězství Angele Merkelové. Její křesťanští demokraté mají šanci na získání až 40 procent hlasů.

Bratislava - Dva dny neúspěšných pokusů o vyslovení nedůvěry vládě a rvačka mezi poslanci po skončení mimořádné parlamentní schůze během úterní noci, kdy se toto téma projednávalo. Takovou bouři nevole mezi slovenskou opozicí vyvolal záměr kabinetu Roberta Fica odkoupit od české společnosti EPH jeho podíl v mateřské společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Odpůrci vlády tvrdí, že premiér je pod vlivem finančních skupin a obchod je pro stát nevýhodný. Co stojí v pozadí kritizované akvizice firmy, která je hlavním dodavatelem plynu na Slovensku?

Berlín - O vítězství Angely Merkelové v německých parlamentních volbách téměř nikdo nepochybuje. Odchod FDP z bavorského zemského sněmu ovšem potvrdil, že její CDU/CSU nemůže s liberály do spolkové vlády příliš počítat. Kancléřka ani není svolná k tomu, aby příznivci konzervativců v zájmu zachování nynější koalice vypomohli svými hlasy slábnoucímu menšímu partnerovi. Jako nejpravděpodobnější se proto jeví velká koalice křesťanských demokratů a sociální demokracie. S povolební matematikou ale nakonec ještě může zamíchat skupina dosud nerozhodnutých voličů, kterých je u našeho západního souseda více než čtvrtina. K volebním urnám půjdou Němci tuto neděli 22. září.

Washington – Členové amerického Kongresu budou o případném vojenském zásahu v Sýrii hlasovat příští pondělí. Obamova administrativa proto už teď začíná s přesvědčováním zákonodárců o nutnosti rozhodného zásahu proti Bašárovi Asadovi. Ačkoliv si prezident ani jeho nejbližší nepřipouštějí neúspěch, výsledek hlasování jistý rozhodně není. Důležité veřejné zasedání zahraničního výboru Senátu začne v půl deváté středoevropského času.

Praha - Syrský režim Bašára Asada po několika týdnech průtahů dovolil expertům OSN, aby prověřili místa, kde se dle tvrzení opozičních sil odehrály chemické útoky. Některé státy přitom namítají, že povolení příchází pozdě a inspektoři stopy už žádné stopy dohledat nemusí. Vratislav Osvald, zástupce ředitele vyškovského Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení, je však přesvědčen, že inspektoři mají ještě dost velkou šanci případné užití chemických zbraní zjistit. Určit, kdo tyto zbraně použil, je ale podle něj mnohem složitější. To navíc podle Osvalda není ani úkolem nynějšího inspekčního týmu.

Berlín – Ústřední otázka před nadcházejícími volbami do německého Spolkového sněmu nezní, kdo se koncem září postaví do čela vlády, ale s jakým náskokem Angela Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU/CSU) vyhrají. Pozice kancléřky je v současném Německu neotřesitelná. Svým klidným, až „maminkovským“ stylem politiky, který vyhovuje obecné atmosféře v zemi, naprosto válcuje své protivníky. Nejmocnější žena světa tak pohodlně kráčí ke svému třetímu vítězství v řadě.

Praha - Vláda Jiřího Rusnoka má v plánu pomocí tzv. zákonného opatření snížit nemocniční poplatky a zdanit investiční fondy. Někteří zákonodárci, zejména ti z ODS, ale takové plány kritizují. Se zákonnými opatřeními by se podle nich mělo šetřit pro případy přírodních katastrof. Podle oslovených ústavních právníků však není ústavou požadovaná „neodkladnost“ takových návrhů přísně vymezena. Záleží prý na aktuálním kontextu a politické dohodě mezi exekutivou a legislativou.

Káhira - Liberální protiislámské hnutí Tamarrud, které na počátku července pomáhalo svrhnout egyptského prezidenta Mursího, začalo minulou sobotu sbírat podpisy pod petici požadující zastavení americké finanční a vojenské pomoci Egyptu a zrušení egyptsko-izraelské mírové dohody z Camp Davidu. Je přitom překvapivé, že tato iniciativa přichází právě od tzv. facebookové generace, od moderních mladíků v džínách Diesel, kteří mají v ostatních ohledech k Západu velmi blízko.

Praha - Žádný z tuzemských politiků dosud nepředstoupil před své voliče a otevřeně jim neřekl: Jsem gay. Není to přitom proto, že by v naší politice nikdo z této menšiny nebyl. Politikům však v coming outu brání obava z konce kariéry. Na Západě je už ale drahnou dobu docela běžné, že uchazeči o veřejné funkce svou sexuální orientaci netají. A k postupu na vrcholné příčky politiky jim to nijak nebrání. S prohlášením „Jsem gay a je to tak dobře“ se před více než 10 lety o berlínskou radnici ucházel téměř neznámý německý politik. A vyhrál.