Varšava - Už druhým týdnem žije Polsko rozsáhlým korupčním skandálem. Při velkém policejním zátahu byly zadrženy desítky lidí, kteří jsou podezřelí z manipulace nákupů počítačového vybavení pro státní úřady v hodnotě v přepočtu asi 13 miliard korun. Zatčení údajných korupčníků je přitom jen další ranou pro klesající důvěru v Donalda Tuska. Poláci jsou už z šestileté vlády nejdéle sloužícího premiéra unaveni.
Ačkoliv se jedná o odhalení největšího případu zneužití veřejných peněz v novodobé historii země, Ústřední protikorupční úřad (CBA), vyšetřující orgán, který na odhalení kauzy pracoval s pomocí americké FBI přes tři roky, veškeré podrobnosti úzkostlivě tají. Necelé dva týdny po velkém zatýkání tak jsou zatím k dispozici jen základní fakta.
Kvůli podezření z rozsáhlé korupce při asi stovce nákupů IT vybavení pro ministerstvo vnitra, zahraničí, policii a další státní úřady CBA obvinila 40 osob. Mezi zadrženými jsou náměstek šéfa polského statistického úřadu, vysoká úřednice z ministerstva zahraničí, která měla podle policie nákup počítačového vybavení na starosti, i zaměstnanci několika soukromých firem. Při úvodním zátahu policisté zasahovali na téměř pěti desítkách míst po celé zemi.
Hlavou celého komplotu má výt šéf Centra pro státní objednávky (což je mimochodem úřad, o jehož vytvoření u nás usiluje hnutí ANO), který měl ovlivnit tendry za více než miliardu zlotých. Tento bývalý policista měl přijímat úplatky v hodnotě kolem 5 milionů zlotých a při svých aktivitách zřejmě neměl zábrany: jezdil v luxusním autě, bydlel v drahém bytě a úplatky si odnášel v kufřících. Více podrobností by měla policie přinést tento týden, už nyní se hovoří tom, že celkový počet zadržených může být až 200 lidí.
Ticho po pěšině
Podle polských médií korupce dosahovala v podstatě na všechna ministerstva. Ke skandálu se nyní tudíž z politiků vyjadřuje především opozice, která chtěla v Sejmu na toto téma sestavit vyšetřovací komisi. Pro nedostatek hlasů se jí to ale nepovedlo.
Premiér Donald Tusk místo toho v reakci na policejní odhalení využil taktiku, kterou častokrát s úspěchem aplikoval již v minulosti - pokusil se problém mediálně překrýt jinou, ještě závaznější událostí. V den hlavního zatýkání ohlásil rozsáhlé - byť delší dobu plánované - personální změny v kabinetu. „Nelze vyloučit, že tyto změny nebyly dopředu připraveny, ale možná je trochu urychlil, aby mediální obraz přebil,“ myslí si šéf Výzkumného centra AMO a odborník na polskou politiku Vít Dostál.
Sikorski zůstává
Je přitom pozoruhodné, že přestože zmanipulované tendry běžely v největší míře na resortu zahraničí (některé zakázky se měly týkat i polského předsednictví v EU v roce 2011), pod šéfem diplomacie Radoslawem Sikorským se židle během vládních změn nijak nepohnula. „Je to neuvěřitelné. Odvolají šéfku oddělení informatiky, která je mezi obviněnými, ale nikoho jiného se to politicky vůbec nedotkne,“ podivuje se zpravodaj ČT v Polsku Josef Pazderka a kauzu přirovnává k problémům na tuzemském ministerstvu práce a sociálních věcí.
„U nás musel kvůli podezření vysokého úředníka MPSV Vladimíra Šišky odstoupit ministr Jaromír Drábek, v Polsku se nic takového nestalo,“ konstatuje Pazderka. Premiérův užitečný politický partner Sikorski se omezil jen na prosté prohlášení o „rakovině korupce“, přiznal chyby a slíbil prověření všech zakázek.
Místo něj se ale musel poroučet ministr dopravy Slawomir Nowak. Tento další blízký Tuskův spojenec nosil velmi drahé hodinky v hodnotě až 6 600 dolarů, ale nebyl schopen vysvětlit, odkud tolik peněz vzal. Jeho resort se od prosince sloučí s ministerstvem pro regionální rozvoj a stane se z něj jeden superúřad zodpovědný hlavně za čerpání peněz z EU.
Asi nejzásadnější změnou je ovšem odchod ministra financí Jacka Rostowského. Dlouholetý člen vlády se stal nepopulárním hlavně proto, že rozhodl o převedení poloviny aktiv ze soukromých penzijních fondů do fondu státního, čímž chtěl snížit státní zadlužení. „V podstatě tím zlikvidoval druhý důchodový pilíř a řada Poláků nesla tuto nekoncepční změnu velmi nelibě. Byli to právě politici z dnešní Občanské platformy, kteří tento pilíř na konci 90. let zaváděli,“ vysvětluje spolupracovník ČT24 Dostál. Nové vedení budou mít i ministerstva pro vědu a vysoké školy, pro sport a turistiku, pro administrativu a digitalizaci a také ministerstvo školství a životního prostředí.
Únava Tuskem
Odstraněním neoblíbených ministrů ovšem premiér Tusk jistě nezamýšlel pouze odvést pozornost od korupčního problému. Ještě víc než ukradené miliardy ho může trápit klesající podpora vlády a jeho vlastní strany Občanská platforma (OP). Podle společnosti TNS Polska popularita OP, která v minulosti přesahovala 40procentní hranici, se na začátku listopadu propadla na pouhých 22 %. Případné volby by tak nyní poměrně jasně vyhrála opoziční strana Právo a Spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského se 31 %.
Příčiny tohoto vývoje přitom nelze přičíst jednomu zásadnímu problému, jako je ochabující kondice polské ekonomiky, ale spíš souboru drobnějších lapálií. Vedle obtíží s důchodovou reformou to byl návrh na snížení věku pro zahájení povinné školní docházky na šest let, nedostatek míst v mateřských školách či nedávný debakl mezinárodního klimatického summitu, který polská vláda pořádala ve Varšavě. „To jsou věci, o kterých se dá za normálních okolností racionálně diskutovat, ovšem pokud zapadnou do atmosféry všeobecné únavy a emocionální kritiky, tak je situace pro polského premiéra mnohem vážnější,“ upozorňuje zpravodaj Josef Pazderka.
Poláci jsou svým premiérem jednoduše unaveni. Jeho Občanská platforma je u moci už šestým rokem, což je na polské poměry, v nichž se vlády během 90. let střídaly jak na běžícím páse, neuvěřitelně dlouho. „Zároveň ale sílí kritika, že se premiér, stejně jako celá jeho strana, chovají příliš pragmaticky a zcela se odprostili od dřívější liberálně-konzervativní ideologie. To Polákům vadí,“ tvrdí Dostál z AMO.
Podle něj však Donald Tusk svou naději na znovuzvolení ještě zcela neztratil. „Ta šance tady ještě pořád je. OP je stále druhá nejsilnější strana v průzkumech a ten rozdíl mezi ním a Kaczyńským ještě není nijak radikální,“ podotkl. Pokud se udrží u vlády, má Tusk k posílení své pozice ještě necelé dva roky. Po tu dobu může pro získání podpory zpátky využít bohatého rezervoáru evropských fondů, z nichž má Polsko pro roky 2014-20 k dispozici přes 105 miliard eur.
