Bern/Praha – Limity pro odměny těm nejlépe vydělávajícím manažerům v bankovním sektoru budou na území evropské osmadvacítky platit už od začátku příštího roku. Švýcaři přitom v neděli odmítli návrh, podle něhož neměl maximální plat ve firmě přesáhnout dvanáctinásobek její nejnižší mzdy. Proti platovému stropu, jenž by byl vůbec nejpřísnější restrikcí, se vyslovily necelé dvě třetiny hlasujících. Podle amerického deníku The Wall Street Journal tím tamní voliči znovu projevili svou moudrost a zklamali socialisty po celém světě.
Švýcaři platové stropy pro manažery nepřijali, v EU budou platit od ledna
S iniciativou s názvem 1:12 přišli Mladí socialisté, mládežnická organizace švýcarské sociální demokracie, kteří ostře kritizovali platovou politiku některých nadnárodních společností. Měsíční mzda nejvyšších představitelů firem působících ve Švýcarsku nesměla podle návrhu přesáhnout roční odměnu nejméně placeného zaměstnance. Takto chtěli socialisté bojovat proti narůstajícím sociálním rozdílům mezi občany jedné z nejbohatších zemí světa.
„Smyslem iniciativy je spravedlivěji rozdělovat společně vytvořené bohatství. Chceme zastavit šíření nerovnosti ještě dřív, než se stane realitou a bude složité ji odstranit,“ vysvětlil deníku Financial Times úmysly Mladých socialistů jejich šéf David Roth. Podle tamní federace odborových svazů platy jednoho procenta nejlépe vydělávajících švýcarských zaměstnanců mezi lety 1996 a 2010 vyskočily o 39 procent, zatímco středně- a nízkopříjmovým pracovníkům narostly jen o šest, respektive devět procent.
Podle BBC by zavedení ve světě dosud nejpřísnějšího platového stropu v konečném důsledku znamenalo vynucení jedněch z nejnižších finančních odměn pro vedoucí pracovníky. V zemi přitom působí pět z dvaceti nejlépe placených vrcholných manažerů Evropy.
Ilustrační foto
Alpská země je domovem farmaceutických gigantů Novartis a Roche, pojišťovacích skupin Zurich a Swiss Re či vlivných bankovních domů UBS a Credit Suisse. Na švýcarském území má své sídlo ale také kupříkladu americká ropná společnost Transocean, koncern Tyco nebo potravinářská společnost Aryzta.
Odpůrci platových omezení z řad představitelů podnikatelských svazů proto varovali, že by nová pravidla mohla jak poškodit konkurenceschopnost země, tak omezit rozpočtové příjmy z daňových odvodů a příspěvky do švýcarského důchodového systému.
Předchozí limit nikoho z Alp nevyhnal
Navzdory varování škarohlídů však Švýcarsku, které investory láká nízkými daněmi, stabilním politickým prostředím a zákony podporujícími podnikání, zřejmě odchod velkých firem nehrozí. „Musíte se ptát, proč firmy ve Švýcarsku působí. Jsem přesvědčen, že možnost vyplácet zaměstnancům vysoké platy není jejich hlavním důvodem. Jejich odchodů se proto nebojím,“ tvrdil před referendem sebevědomě David Roth.
GALERIE
Novartis autor: Georgios Kefalas, zdroj: ČTK/AP
Jeho přesvědčení se zatím vyplňuje. Mohutný odliv zahraničních podniků nenastal ani poté, co Švýcaři letos na začátku března v referendu podpořili zavedení přísné kontroly manažerských platů ze strany akcionářů. Ti ve společnostech, jež jsou obchodované na burze a mají sídlo ve Švýcarsku, získali mnohem větší práva a mohou nově vetovat návrhy odměn pro vedoucí pracovníky podniků či zakázat praxi obřích bonusů pro odcházející manažery (tzv. „zlaté padáky“). Pravidelné hlasování akcionářů o výši odměn je pro firmu závazné a v případě porušení pravidel hrozí dotyčným až tři roky vězení nebo pokuta až do výše půlročního platu.
Od vypuknutí ekonomické recese v roce 2008 jsou astronomické platy pro vrcholné manažery trnem v oku veřejnosti napříč celým světem. Švýcary například letos rozezlila zpráva o tom, že odcházející předseda představenstva Novartis Daniel Vasella měl podle smlouvy obdržet během pěti let 72 milionů švýcarských franků (1,5 miliardy Kč). Vesella sice kvůli mediálnímu tlaku odměnu odmítl, krátce nato se ale pozornost zaměřila na šéfa firmy Tyco Edwarda Breena, který podle médií v roce 2012 vydělal v přepočtu 628 milionů korun.
V EU nesmí být bonus vyšší než plat
Někteří evropští politici se domnívají, že zejména v bankovním sektoru vysoké odměny motivovaly zaměstnance k rizikovým obchodům. Právě tyto transakce dostaly některé významné evropské banky na pokraj krachu a odstartovaly celosvětovou finanční krizi. I proto dosavadní pokusy omezit platy a odměny v jiných zemích, než je Švýcarsko, dopadly především na bankéře.
Londýn
Od ledna 2014 začnou platit nová pravidla pro všechny banky působící na území členských států EU a pro evropské banky mimo unii. Podle nich nesmí odměny evropských bankéřů přesáhnout jejich základní mzdu a finanční ústavy mohou svým zaměstnancům dopřát bonus ve výši dvojnásobku platu jen ve výjimečných případech, po schválení akcionáři.
Brusel při prosazování tohoto stropu dlouhé měsíce bojoval s odporem Velké Británie, která se obávala odchodu světových bank z jejího londýnského finančního centra City. Podle předběžných odhadů by se nová pravidla měla týkat asi 5 000 lidí, což je ale jen zlomek z celkových stovek tisíc zaměstnaných v tomto největším finančním distriktu EU.
Samotní Britové se přesto hodlali příkladem Švýcarska inspirovat a plánovali zavést povinné hlasování akcionářů o mzdách a odstupném členů nejvyššího vedení. Dosud však k zavedení těchto pravidel nepřistoupili.
USA: Vzhůru k výšinám
K přísnější regulaci platové politiky finančních institucí či dalších podniků se dosud neodhodlali ani ve Spojených státech, kde se po pádu banky Lehman Brothers světová krize rozjela a v časech vrcholících skandálů se o tomto citlivém tématu vedly vášnivé debaty. Akcionáři amerických firem sice mohou o odměnách pro nejvyšší šéfy hlasovat, jejich rozhodnutí ale nejsou na rozdíl od Švýcarska nijak závazná.
I proto v USA po útlumu z chudších krizových let platy opět vystoupaly do astronomických výšin. Podle studie poradenské společnosti Equilar se v loňském roce medián mezd generálních ředitelů dvou stovek největších amerických podniků (s tržbou nad 1 miliardu dolarů) posunul o 16 procent na více než 15 milionů dolarů za rok. Nejlépe placený byl šéf softwarové společnosti Oracle Lawrence J. Ellison, který si vydělal přes 96 milionů dolarů.
Wall Street
Dobré poměry už zase panují i na newyorské Wall Street. Tamní banky a finanční firmy letos mají navýšit nejen počty svých zaměstnanců, ale i bonusy tamním manažerům. Díky oživení obchodní aktivity dostanou na prémiích nejvíce přidáno investiční bankéři - a to až o pětinu.
Řada expertů je přesvědčena, že omezování mezd ve finančním ani jiném sektoru nemá u vrcholných pozic valný smysl. Manažeři jsou podle nich totiž schopni v zájmu uchování globální atraktivity své firmy pro špičkové lidi v oboru vymyslet ještě složitější struktury odměn a bonusů. Ty nejenže veškeré regule obejdou, ale také zachovají výdělky v jejich původní výši.