Proč chtějí egyptští liberálové ohrozit mír s Izraelem?

Káhira - Liberální protiislámské hnutí Tamarrud, které na počátku července pomáhalo svrhnout egyptského prezidenta Mursího, začalo minulou sobotu sbírat podpisy pod petici požadující zastavení americké finanční a vojenské pomoci Egyptu a zrušení egyptsko-izraelské mírové dohody z Camp Davidu. Je přitom překvapivé, že tato iniciativa přichází právě od tzv. facebookové generace, od moderních mladíků v džínách Diesel, kteří mají v ostatních ohledech k Západu velmi blízko.

Tamarrud (v arabštině Vzpoura) bývá označován za jednoho z původců Mursího pádu. Jeho členům se podařilo nashromáždit více než 22 milionů podpisů, tedy asi čtvrtinu egyptské populace, pod petici požadující odstranění jimi nenáviděného islamistického vůdce a konání předčasných prezidentských voleb. Nyní se zastánci liberálních a prozápadních názorů připojili k hlasům mnoha dalších odpůrců Muslimského bratrstva, kterým se nelíbí údajné „neakceptovatelné“ zásahy Spojených států do egyptských záležitostí.

Sekulární a liberální aktivisté tak reagovali na kroky Baracka Obamy, jenž se poté, co egyptské ozbrojené složky minulý týden násilně vyklidily tábor Mursího příznivců v centru Káhiry a nechaly po sobě stovky mrtvých, rozhodl zrušit plánované společné americko-egyptské vojenské cvičení s názvem Bright Star, které se mělo konat v září. „Naše tradiční spolupráce nemůže dál pokračovat jako obvykle, když jsou v ulicích zabíjeni civilisté a jsou jim upírána jejich práva,“ prohlásil americký prezident.

Tamarrud současné egyptské vedení – přechodnou vládu, která je fakticky řízena generálem Abdulem Fatahem Sisím – vyzval, aby uspořádalo referendum. Jeho tématem by kromě zastavení přílivu amerických dolarů a anulování mírové dohody s Izraelem mělo být i přeformulování všech bezpečnostních smluv Egypta tak, aby „mohly být chráněny jeho hranice“. Mluvčí Tamarrudu Mai Wahba zároveň prohlásila, že účelem celé akce je obnovení národní suverenity poté, „co byla na mnoho let zničena“.

Zástupci hnutí Tamarrud a prozatímní prezident Adlí Mansúr
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA

Protestní hnutí je totiž přesvědčeno, že mírová smlouva s židovským státem, kterou pod americkou záštitou v roce 1979 podepsali egyptský prezident Anvar Sadat a izraelský premiér Menachem Begin, brání egyptské armádě vyslat do oblasti více vojáků, aby zde bojovali s terorismem. Stejným způsobem prý Egyptu škodí i samotný Izrael a ostatní mezinárodní mírové jednotky na Sinaji.

Podle egyptského novináře působícího v Káhiře Muhammada Mansúra ovšem tato iniciativa za referendum, která prostřednictvím on-line petice nasbírala více než 300 tisíc virtuálních podpisů, zatím výraznější zájem nevyvolala. Většinu Egypťanů podle něj v současné době spíš zajímá rostoucí násilí v zemi. „Pokud zde jsou nějaké žádosti po přerušení míru s Izraelem, nemají žádnou skutečnou strategickou či veřejnou váhu. Mírová dohoda slouží ve prospěch obou zemí,“ sdělil portálu ČT24 Mansúr.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/ZUMA/Nameer Galal

Opačný postoj Muslimského bratrstva, které vyjádřilo zachování míru s Izraelem podporu, Mansúr chápe jako pokus islamistické skupiny o získání mezinárodních sympatií. „Bratři mají ve své ideologii touhu po revizi dohody s Izraelem hluboce zakořeněnou. Nyní prostě jen chtějí získat co nejvíce aktivní podpory pro své zájmy,“ zdůraznil liberálně smýšlející novinář.

Jeruzalém stojí za generály

Pro USA i Izrael funguje mír s Egyptem, po němž Jeruzalém a Káhira vzájemně diplomaticky uznaly existenci druhé strany, jako jeden z pilířů řešení složité situace na Blízkém východě. Egypt byl vždy cenným spojencem Izraele v jeho vztazích k Arabům, působil často jako prostředník při vyjednávání s Palestinci.

I proto izraelští činitelé aktivity vlivného egyptského hnutí odmítají šířeji komentovat. „Náš zájem je zaměřen na Sinajský poloostrov, kde se pohybují příslušníci globálního džihádu. Co se děje v Egyptě, je znepokojující, ale zároveň jeho vnitřní záležitostí,“ uvedl agentuře AP nejmenovaný vládní zdroj z Jeruzaléma.

Egyptsko-izraelská hranice na Sinajském polostrově
Zdroj: ČTK/News Pictures/Abed Rahim Khatib

Jelikož Izrael nechce nijak ohrozit spolupráci se svým strategickým bezpečnostním partnerem, opatrná slova volí i vzhledem k obecnému zmatku v Egyptě. Jedno je přesto evidentní: za egyptskými generály sousední stát stojí. Podle nejmenovaného zdroje z izraelských vládních kruhů, který citoval deník Jerusalem Post, je schopna vyvést Egypt z chaosu pouze tamní armáda. „Bude-li tento hráč vyřazen, pak se Egypt vydá cestou Sýrie, Tuniska a Libye,“ zdůraznil tento zdroj. Opíral se o přesvědčení velké části Egypťanů, kteří prohlašují, že i přes smrt stovek lidí minulou středu mohou jedině vojáci zabránit tomu, aby se země zřítila do propasti chaosu a dalšího násilí.

Obamo, jděte do pekla

Jedním z důsledků izraelsko-egyptské mírové smlouvy je také každoroční finanční pomoc v objemu asi 1,3 miliardy dolarů ze strany Spojených států. Právě po utlumení této pomoci v souvislosti s krveprolitím volá mnoho lidí ve Washingtonu. Republikánský senátor John McCain obvinil Obamovu vládu z „kolosálního selhání“. „Neseme hodně spoluviny na tom krveprolití,“ míní tento zahraničněpolitický expert s tím, že americký prezident reagoval na postup egyptské armády v posledních týdnech příliš mírně.

Ostré odsudky si ale americká diplomacie vysloužila i od zástupců Tamarrudu. „Neučte nás, jak se máme vypořádat s terorismem Muslimského bratrstva,“ prohlásil na Obamovu adresu v rozhovoru s agenturou Reuters předák hnutí Mahmúd Badr a dodal: „Prezidente Obamo, proč nejdete s vaší malou a bezvýznamnou pomocí do pekla?“

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Hassan Ammar

Tamarrud: Armáda nás vede správným směrem

Vůdce revolučního hnutí Badr rovněž vyjádřil podporu armádě v jejich středečním postupu proti Mursího příznivcům. Počet obětí je podle něj nezbytnou cenou zaplacenou za záchranu národa před bratrstvem. „Nevidím, že by armáda dělala něco špatného, nevměšuje se do politiky, jsem toho svědkem. Myslím, že se chovají správně a vedou nás tam, kam chceme,“ prohlásil.

Badrova slova o terorismu Muslimského bratrstva jsou přitom zcela v souladu s novým diskurzem, který v posledních dnech využívá egyptská generalita. I ta začala přívržence Muslimského bratrstva nově označovat za teroristy. Takovou nálepku Muslimské bratrstvo naposledy dostávalo za vlády Husního Mubaraka, který tím obhajoval svůj tvrdý postup vůči sunnitské organizaci. Za dvacet let vlády někdejší diktátor Mubarak dal za ilegální politickou činnost mnoho desítek členů bratrstva zatknout.

Zpátky do ilegality?

Podle analytičky AMO Terezy Jermanové přitom nelze říct, že Muslimské bratrstvo jako celek je teroristickou organizací či všichni její příznivci jsou teroristé. „Shromáždění, které bylo minulou středu velmi tvrdě rozpuštěno, se účastnily celé rodiny. Ačkoliv se v davu objevili lidé, kteří s sebou měli zbraně, tak to neospravedlňuje armádu kolektivně vyžadovat zodpovědnost všech civilistů,“ tvrdí odbornice na egyptské dění.

Přiznivci Muslimského bratrstva
Zdroj: ČTK/AP/Hussein Malla

Ostatní analytici nařčení Muslimského bratrstva z terorismu vidí jako další krok armády k budoucímu rozprášení celé organizace, která požaduje návrat svrženého prezidenta zpět do úřadu. Podle mnohých tomuto plánu odpovídá i včerejší zadržení dosavadního vůdce bratrstva Muhammada Badího. Už v polovině července nařídila prokuratura zatčení sedmi vysokých představitelů organizace. Kvůli podezření z podněcování násilí skončil ve vězení mimo jiné bývalý Mursího poradce Isám Irján či muž číslo dvě celé skupiny Chajrát Šatir.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 26 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 7 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 9 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.