Tymošenková rozhodne o budoucnosti své země. Už za týden

Brusel/Kyjev – V pondělí 18. listopadu z Bruselu zazní konečné slovo, zda se může Ukrajina vydat západním směrem a oficiálně zahájit užší sbližování s evropskou osmadvacítkou. Směřování Kyjeva do Evropské unie, a tím i pryč ze sféry vlivu Ruska, dlouhodobě popuzuje Kreml. Vzhledem k významu Ukrajiny se tak rychle přibližuje jeden z nejožehavějších geopolitických momentů mezi Východem a Západem od konce studené války.

Osmnáctého listopadu se sejdou šéfové diplomacií členských států EU - včetně českého Jana Kohouta - a budou naposledy jednat o tom, jak ukrajinské úřady plní podmínky pro podpis asociační dohody a s ní spojenou zónou volného obchodu. Podpis tohoto dokumentu, jenž podle odborníků i diplomatů významně ovlivní budoucnost 45milionového státu, který vždy stál na pomezí mezi Východem a Západem, má proběhnout 28.–29. listopadu v litevském Vilniusu na summitu států Východního partnerství.

Integrace Ukrajiny do evropských struktur, která znamenala posunutí „bezpečných hranic“ unie dál na východ, ale není zdaleka hotova. Ještě než Brusel definitivně kývne na užší sbližování s Kyjevem a otevření evropského trhu ukrajinskému zboží, musí tamní vláda splnit domácí úkoly, na kterých evropské státy vehementně trvají. Zejména ten jeden.

A zase ta Julija

Bývalá premiérka Julija Tymošenková si odpykává sedmiletý trest vězení za překročení pravomocí, čehož se měla před čtyřmi lety dopustit podpisem nevýhodné smlouvy o dovozu ruského plynu. Jelikož má problémy s nemocnou páteří, ukrajinská opozice požaduje její propuštění k léčbě v Německu. K tomu se ale prezident a její někdejší politický soupeř Viktor Janukovyč stále nemá. I přes naléhavé výzvy západních politiků odmítl udělit Tymošenkové milost a ukrajinský parlament ještě nepřijal zákon, který by Tymošenkové umožnil vycestovat do zahraničí.

A právě mezi „Tymošenková do Německa“ a „podpis asociační dohody“ staví EU rovnítko. Podle znalců ukrajinských poměrů je přitom tento problém spíše symbolický. „Bazírování na jejím propuštění je důležité hlavně kvůli tomu, aby si EU zachovala tvář. Tymošenková je viděna především jako postava spojená s tzv. oranžovou revolucí, jedná se tedy spíše o symbolické gesto a nikoliv skutečný problém,“ soudí analytik think-tanku AMO Michal Lebduška.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Vrcholní zástupci osmadvacítky přesto trvají na svém. Nejde pouze o někdejší opoziční vůdkyni, její osud je prý jen špičkou ledovce. EU Kyjev obviňuje ze zneužívání justice k politickým útokům na opozici a žádá, aby ukrajinské zákony odpovídaly evropským normám. „Otázka selektivní justice, a právě to se týká Tymošenkové, je součástí širší otázky podoby právního systému tak, jak funguje na Ukrajině,“ prohlásila v minulosti šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.

„Hodiny tikají“ - čas do středy

Příslušný zákon, který by umožnil léčbu Tymošenkové - i ostatních ukrajinských vězňů - v cizině, se na poslední chvíli dostal do ukrajinského parlamentu. Minulý čtvrtek se však poslanci při jeho projednávání na plénu nedokázali shodnout na přijetí. Poslancům vládnoucí Strany regionů ani jeden ze čtyř předložených návrhů příslušné novely trestního zákoníku nevyhovuje, považují je za nedostatečné a požádali předkladatele z řad opozice o „dopracování“.

Kyjevu však ke splnění závazku příliš času nezbývá. Po neúspěšném hlasování z minulého týdne dali speciální vyjednavači EU Pat Cox a Aleksander Kwaśniewski ukrajinským poslancům ultimátum, aby legislativu co nejdříve schválili. Konkrétně mají čas do této středy. „Hodiny tikají a čas se krátí, je to problém, který už měl být poměrně dlouho vyřešený. A bez zelené od nich nepřijde zelená od nás - to je politická realita dne,“ konstatoval minulý týden švédský ministr zahraničí Carl Bildt.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Yves Logghe

Podle ukrajinských komentátorů Viktor Janukovyč zdržuje propuštění Tymošenkové na léčení zejména proto, že se obává jejího možného politického comebacku. I z toho důvodu po bývalé premiérce před odjezdem požaduje, aby přiznala svou vinu a vzdala se na tři roky práva kandidovat ve volbách. Obě podmínky by ji ale vyřadily z prezidentského klání, které má na Ukrajině proběhnout v roce 2015.

Případná dohoda o evropsko-ukrajinské zóně volného obchodu vstoupí v platnost až po její ratifikaci v jednotlivých členských zemích, z nichž velká část má k odsouzení Tymošenkové nanejvýš kritické výhrady. Šéf polské diplomacie, která je k užšímu spojení s Ukrajinou jinak velmi vstřícná, Radoslaw Sikorski uvedl, že pokud se osud Tymošenkové příznivě nevyřeší, postaví se proti podpisu asociační dohody přinejmenším tři státy EU - Nizozemsko, Švédsko a Británie. Integraci Ukrajiny je rovněž připraveno zastavit vlivné Německo. Na propuštění Tymošenkové u svého protějšku při oficiální návštěvě země v říjnu apeloval také český prezident Miloš Zeman.

Moskevské tlaky

Kvůli asociační smlouvě se v posledních měsících Kyjev dostal pod výrazný tlak Ruska, pro nějž by hospodářská ztráta Ukrajiny znamenala potvrzení poklesu moci v jeho nejbližším okolí. Ruský prezident Vladimir Putin v polovině srpna upozornil, že Rusko a země tvořící s ním celní unii by mohly po podpisu přistoupit k trvalým obchodním „ochranným opatřením“ vůči Ukrajině. Premiér Dmitrij Medvěděv pak o měsíc později uvedl, že sblížení mezi Kyjevem a EU Ukrajinu připraví o „privilegované“ postavení" v obchodním vztahu s Ruskou federací.

„Nenutíme Ukrajinu, aby změnila směr svého rozvoje. Jen říkáme, že po A bude následovat i B. Bude to znamenat konec zbytků ukrajinského kosmického a leteckého průmyslu i loďařství,“ poznamenal šéf kanceláře ruského prezidenta Sergej Ivanov s tím, že Ukrajina v případě přidružení k EU ztratí „nejméně 12 miliard dolarů ročně“, které dosud plynuly z obchodu s Ruskem.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergey Ponomarev

Rusové se pokouší ukrajinskou vládu od klíčové dohody odradit do poslední chvíle. V sobotu do Moskvy na utajenou návštěvu přijel prezident Janukovyč a se svým protějškem se údajně bavili o hospodářských vztazích. Kreml zde Kyjevu přislíbil ekonomické projekty v oblastech energetiky, letectví a kosmonautiky za miliardy dolarů, pokud asociační smlouvu nepodepíše.

Pokud Ukrajina asociační smlouvu, jejíž součástí je i dohoda o zóně volného obchodu, podepíše, ztratí Rusko naději na začlenění ekonomicky významného souseda do trpělivě budované Euroasijské unie – sovětské obdoby EU. Členy této bezcelní zóny jsou zatím kromě Ruska jen Bělorusko a Kazachstán, Moskva by ale chtěla do sdružení začlenit i další postsovětské státy, jako jsou Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko, Tádžikistán či Turkmenistán a také právě Ukrajinu.

Jelikož souběžné členství v obou bezcelních zónách není možné, postavil Kreml Ukrajinu fakticky před ultimátum. „Ukrajina zůstává pro Rusko přirozenou sférou vlivu a zároveň hraje důležitou roli v ruské kolektivní paměti. Na území Ukrajiny se nacházejí tak strategická místa, jako je město Oděsa nebo poloostrov Krym se základnou ruské černomořské flotily,“ vysvětluje Michal Lebduška. „Pokud by Putinův režim chtěl obnovit sféru vlivu v oblasti bývalého SSSR, pak se bez Ukrajiny jakožto druhé největší svazové republiky neobejde,“ dodává.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Varovná slova proto Kreml v průběhu léta doprovodil i činy. Přibližně týden trvala srpnová celní blokáda veškerého ukrajinského dovozu ze strany Moskvy, jejíž oficiální příčinou byla „nedostatečná kvalita“ ukrajinských cukrovinek. Takovému vysvětlení v Kyjevě věřil jen málokdo. Jen během letošního roku sáhla Moskva k obdobnému kroku už několikrát a záminkou byla jednou údajně špatná kvalita ukrajinských ryb, podruhé sýrů. Kyjevu už také Moskva opakovaně pohrozila přerušením dodávek plynu a vyzvala ke splacení dosud neuhrazených dluhů.

Oligarchové velí na Západ

Brusel, jenž ruský nátlak označil za „nepřijatelný“, je však na případné ruské restrikce zřejmě připraven. Podle agentury Reuters, která se odvolávala na vysoké unijní činitele, už EU zahájila jednání s Mezinárodním měnovým fondem o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Pokud se země dostane koncem roku pod ekonomický tlak Ruska, mohlo by být připraveno až 15 miliard dolarů. Unie už má prý také v pohotovosti plán náhradního zásobování Ukrajiny plynem.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Ačkoliv si Ukrajina od sblížení s EU slibuje nový prostor pro uplatnění své produkce oceli a chemického průmyslu, nechtějí tamní podnikatelé zároveň přijít ani o bohaté obchodní styky s tradičním partnerem z Ruska. Prezidenta Janukovyče, jenž byl vždy mylně nálepkován za stoupence Kremlu, tak v následujících měsících čeká obtížné balancování.

Nejvlivnější politik v zemi ale musí vyslyšet hlavně hlasy mocných ukrajinských oligarchů, kteří mu poskytují silnou finanční a politickou podporu. „Současné ekonomické elitě Ukrajiny již nevyhovuje nepřehledný chaotický systém, jaký panoval v 90. letech. V momentě, kdy jsou víceméně usazení, potřebují stabilní právní prostředí, které je ochrání před zvůlí státu. To zaručí spíše EU než ruská celní unie,“ tvrdí analytik Lebduška. Má-li proto Janukovyč, jemuž samotnému by v případě začlenení do celní unie hrozilo oslabení vlivu, volit mezi Moskvou a Bruselem, je připraven vábení Ruska odmítnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
před 1 hhodinou

Rozsáhlý ruský útok na Kyjev a okolí zabil člověka, cílil hlavně na energetiku

Noční ruský útok na Kyjevskou oblast zabil člověka, poškodil domy i energetickou infrastrukturu, uvedl šéf regionální vojenské správy Tymur Tkačenko. V Kyjevě je šest zraněných, zasažené jsou obytné budovy či most přes Dněpr. Ruská armáda útočila na Kyjev více než třiceti balistickými raketami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavním cílem byla energetika a že Moskva chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu. Ukrajinská armáda mezitím oznámila zásah ruského podniku vyrábějícího komponenty pro balistické a další střely.
07:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novozélandské volby ukazují těsný souboj mezi vládní stranou a labouristy

Po sečtení šedesáti procent hlasů v nynějších novozélandských parlamentních volbách těsně vede vládní středopravicová Národní strana s 29,45 procenta hlasů před hlavní opoziční labouristickou stranou, která získala 29,25 procenta. Podle stanice BBC to vyplývá z výsledků zveřejněných volební komisí. Oficiální výsledky budou zveřejněny až 27. listopadu.
před 3 hhodinami

VideoMaďarsko otevírá archivy o informátorech komunistické tajné policie

Maďarsko postupně zpřístupňuje veřejnosti spisy informátorů komunistické tajné bezpečnosti. V první fázi jde přibližně o šedesát tisíc jmen, další část bude zveřejněná v únoru. Podle premiéra Pétera Magyara jde o nutné vyrovnání se s minulostí, které mělo přijít už dávno. Dosud měli k archivům přístup historici, lidé mohli hledat jen sebe nebo blízké příbuzné.
před 5 hhodinami

„Největší kulturní stavba od Opery.“ V Sydney otevírají nové muzeum

V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
před 8 hhodinami

USA chtějí informace o íránském jaderném programu, vypsaly milionovou odměnu

Spojené státy vypsaly odměnu až 20 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 437 milionů korun) za informace o íránském jaderném programu. Kromě peněz by informátoři mohli mít i možnost přesídlit do USA. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na internetových stránkách americké vlády.
před 9 hhodinami

Paraguay má nového prezidenta. Předchůdce krátce předtím sesadili

Novým prezidentem Paraguaye se stal Pedro Alliana, v pátek složil přísahu. Do úřadu se dostal několik hodin poté, co tamní úřady umístily exprezidenta Santiaga Peňu do domácího vězení v souvislosti s kauzou krachu digitální banky a finanční krizí. Peňu sesadil paraguayský parlament.
před 12 hhodinami

Novým personálním šéfem Bílého domu bude Stephen Miller

Ve funkci personální šéfky Bílého domu končí Susie Wilesová, kterou v pondělí nahradí její dosavadní zástupce Stephen Miller, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Změna přichází krátce po porážce republikánů v úterních volbách, píše agentura AP, která připomněla, že Miller je strůjcem Trumpovy protiimigrační politiky.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.