Praha - Senátoři v pondělí rozhodnou na mimořádné schůzi o návrhu žaloby proti prezidentu Václavu Klausovi kvůli amnestii. Kromě samotného precedentu velezrady bude horní komora vůbec poprvé v historii jednat neveřejně, tedy s vyloučením návštěvníků a tisku - senátorům to tak ukládá jednací řád. S návrhem žalovat Klause, který podepsalo 28 senátorů, bude pak muset souhlasit nadpoloviční většina přítomných senátorů, a hlasovat budou jmenovitě. Vedoucí analytického odboru Ústavního soudu a od 1. března jeho nový generální sekretář Ivo Pospíšil říká, že soud se případnou žalobou bude zabývat okamžitě. „Pokud rozhodne, že došlo k velezradě, zbaví Václava Klause všech výhod prezidentského důchodu,“ dodává v rozhovoru pro portál ČT24 Pospíšil.
ÚS může Klause připravit o rentu, náhrady, byt i auto
Co bude následovat, pokud Senát schválí podání žaloby na prezidenta?
Pokud tato žaloba dorazí, všechna ostatní řízení půjdou stranou. Tahle věc má naprostou prioritu. Přesto rozhodnutí soudu neočekávám v řádu dnů, spíš týdnů. Realistické je, že by soud mohl rozhodnout na konci března. Musím ale zdůraznit, že od 8. března platí jiná právní úprava v souvislosti s velezradou kvůli přímé volbě prezidenta. Ve vztahu k hlavě státu se požadavky na její podání zpřísňují. A nelze očekávat, že by soud rozhodl o tom, jestli se prezident dopustil velezrady, během tří dnů. Vznikne tam tedy velká procesní otázka, zda vůbec Ústavní soud může pokračovat v řízení i po 7. březnu, kdy přestává platit současný zákon.
Pokud Ústavní soud rozhodne, že se žalobou bude zabývat i poté, co Václava Klause na Hradě vystřídá Miloš Zeman, jaké důsledky může verdikt přinést?
Pokud soud dospěje k závěru, že v řízení lze pokračovat - což v této chvíli nechci předjímat -, tak samozřejmě povede řízení, a následně vydá rozhodnutí. Jsou dvě možnosti: buď soud rozhodne, že se prezident dopustil velezrady, se všemi dalšími důsledky, které s tím zákon spojuje. Funkce už ho samozřejmě nezbaví, protože v té době už nebude prezidentem, ale zbaví ho navždy práva kandidovat znovu na prezidenta a současně všech materiálních požitků, tedy celého platu, náhrad, paušálů, služebního vozu a podobně (prezident má ze zákona nárok na měsíční rentu ve výši 50 tisíc korun, paušální náhradu ve výši opět 50 tisíc korun na nájem kanceláře a plat asistenta a může využívat ochranku a služební auto s řidičem, pozn. red.).
Co bude následovat, pokud soud řekne, že nešlo o velezradu?
Pokud by Ústavní soud rozhodl, že se prezident velezrady nedopustil, ty materiální požitky by zůstaly zachované.
Odpoví soud na otázku, jestli prezident má právo vyhlásit takto rozsáhlou amnestii a zda do ní musí být zainteresována vláda? Jeden ze signatářů žaloby, senátor Jiří Dienstbier, řekl České televizi, že důležité bude už jen vyjasnění případných sporných interpretací ve věci odpovědnosti vlády za amnestii do budoucna. Vyjasní to tedy soud?
Určitě by odpověděl na otázku, jestli prezident má pravomoc vyhlásit abolici jako součást amnestie. Buď tedy porušil ústavní pořádek, nebo neporušil. Ne každé porušení ústavního pořádku ale vede k tomu, že jde o velezradu. Soud tedy bude muset říct, jestli to porušení bylo natolik silné, že se dá posuzovat jako velezrada. V odůvodnění potom může přidat i případné doporučení na změnu současných zákonů. Už teď platí, že amnestii musí podepsat i premiér. Ve většině západoevropských zemí ale buď amnestii vůbec nemají anebo ji vyhlašují parlamenty. Pokud soud uzná, že je potřeba v tomto nějak upravit třeba odpovědnost vlády, popíše to v odůvodnění rozhodnutí. Ostatně, i u stížnosti senátora Tomia Okamury na prezidentské volby soud konstatoval, že doufá, že právní úprava dozná nějakých změn.