Senátoři v prvním čtení podpořili dobrovolné zapojení Čechů do bojů na Ukrajině

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Před dalším schvalováním novelu projednají senátní výbory a ústavní komise, dostaly na to měsíc.

Senát chce kvůli agresi vůči Ukrajině zabránit občanům a firmám Ruska i Běloruska, aby mohli v Česku získat dotace a zakázky. Měli by mít také znemožněno nakládat s nemovitostmi na českém území. Horní parlamentní komora se na tom shodla hlasy 62 ze 64 přítomných senátorů. Návrh podpořil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle něhož je doporučení v souladu se záměry vlády.

Senát také vyzval k vyřazení všech ruských a běloruských finančních institucí z bankovního systému SWIFT a alternativních platforem, nejen sedmi bank jako nyní. Doporučil rovněž vyřazení možnosti využívat platební systémy Visa a MasterCard na území Ruské federace a Běloruska. „S navrženým usnesením vyjadřuju plný souhlas,“ uvedl Stanjura. 

Klub ODS a TOP 09 už dříve v horní komoře avizoval, že zmíněnou novelu branného zákona většinově podpoří. Oznámil to předseda klubu Zdeněk Nytra (ODS). Úpravu zákonodárci odhlasovali kolem sedmé hodiny večer.

Senátorská novela, kterou připravili Václav Láska a Lukáš Wagenknecht z klubu Pirátů a hnutí Senátor 21, představuje podle Nytry gesto v souladu se záměry vlády. „Velká většina klubu to podpoří,“ řekl novinářům před středečním jednáním horní komory Nytra. „Chceme tím vyslat nějaký signál občanům,“ uvedl.

Senátorský klub Starostů, který je po frakci ODS a TOP 09 druhým nejsilnějším, byl podle Jana Sobotky (STAN) v postoji k novele rozdělen. Podle Sobotky by mohla být vykládána jako „účast NATO v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině“ a jako měření dvojím metrem. Připomněl, že čeští občané, kteří se zapojili do bojů na proruské straně v separatistických východoukrajinských oblastech, byli za to odsouzeni.

Lidovecký klub postoj definitivně nezaujal, vidí rizika a nejasnosti. Podle jeho zástupců bylo ale možné nechat návrh projít prvním čtením a později ho upravit. Podobně smýšlejí senátoři klubu ProRegion. Jeho předseda Jaroslav Větrovský předpokládal, že senátoři pustí návrh do projednávání ve výborech. „Určitě v něm jsou legislativní nedostatky, ale ty jsou zhojitelné,“ řekl. Přednost by ale dal předloze, která by prošla standardním legislativním procesem. 

Láska k výtkám uvedl, že je připraven novelu vzít zpět v případě, jestliže vláda před dalším kolem schvalování předloží lepší řešení. „Pokud v mezidobí přijde vláda se svým řešením, které bude fungovat, svou novelu stáhneme,“ uvedl. Mezi podmínkami ve vládním nařízení by mohly být například minimální věk nebo vojenský výcvik.

Labská vodní cesta

Senát podpořil česko-německou dohodu o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty. Rozhodl o tom i přes námitky ekologicky zaměřených senátorů, podle nichž dohoda předjímá vybudování sporného jezu u Děčína a vodního kanálu u Přelouče. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tyto námitky odmítl.

„Smlouva nezavazuje Českou republiku realizovat vodní stupeň Děčín nebo vodní stupeň Přelouč,“ uvedl ministr. Dohoda podle něj pouze počítá se zachováním splavnosti Labe v úseku mezi Pardubicemi a Ústím nad Labem.

Stát přistoupí k výstavbě jezu u Děčína, pokud se prokáže ekonomická výhodnost toho řešení a budou možné ekologické kompenzace, uvedl Kupka. Jako příklad uvedl zachování výskytu drobnokvětu pobřežního, který je zvláště chráněným druhem květeny z kategorii kriticky ohrožených druhů. Studie podle ministra prokázaly nový výskyt této květeny v budovaných zálivech.

„Není to o ochraně jedné kytky, je to o ochraně ekosystému,“ namítl senátor Petr Orel (Zelení). Jez by podle odpůrců poškodil přírodu, stavbu popisují jako neekologickou a neefektivní. Na rentabilitu se dotazovala místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle zastánců by významně zvýšil splavnost v úseku, který je po většinu roku pro lodě uzavřen.

Horní komora také schválila úmluvu o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři. Tato pravidla bezpečnosti lodního provozu na moři by podle ministra Česko mělo mít kvůli jachtám plujícím pod českou vlajkou. Senát rovněž souhlasil s vládním prohlášením o využívání nosných raket Ariane a Vega z francouzského Vesmírného střediska Guyana. Podle Kupky do projektu bylo původně zapojeno i Rusko se svými raketami Sojuz, ale odstoupilo.

Podle Senátu je také v Česku časově nerealizovatelný plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy. Horní komora mimo jiné odmítla navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027. Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.

Senát se rovněž postavil proti povinnosti vybavovat budovy energetickými štítky, považuje ji za zbytečnou byrokracii. „Jediný energetický štítek, který ušetří energii, je polystyren o rozměru metr krát metr a 20 centimetrů silný,“ uvedl senátor ČSSD Petr Vícha. „K zateplování budov není třeba směrnic. Nepotřebujeme směrnice k tomu, abychom dělali užitečné a efektivní věci,“ dodal.

Pojištění cizinců

Senát se také vpodvečer ztotožnil s návrhem části svých členů na zrušení monopolu společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců, což loni prosadila sněmovna. Návrh horní komory nyní proberou poslanci a vláda. Senátoři doporučili také zdvojnásobit minimální limit pojistného plnění v případě cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku.

Horní komora podpořila odpoledne senátorský návrh, podle něhož mají kraje na úkor příjmů státu dostávat část výnosů z poplatků za těžbu hnědého uhlí, kamene a písku. Předlohu nyní musí posoudit Poslanecká sněmovna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 7 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 7 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 11 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 14 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 19 hhodinami
Načítání...