Senát ve čtvrtek zamítl novelu krizového zákona, která má zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření vlády. Horní komora odmítla v prosinci tuto předlohu projednávat ve zrychleném řízení. K důvodům patřil nesouhlas senátorů s vládním záměrem pokutovat živnostníky, kteří se potýkají s dopady vládních protiepidemických opatření. Senátoři také přijali návrh, podle kterého by měla ministerstva po společnostech v holdingu Agrofert požadovat s ohledem na audit Evropské komise neoprávněně vyplacené dotace.
Senátoři odmítli novelu krizového zákona, která zavádí pokuty pro firmy porušující vládní opatření
Zamítnutí novely podpořilo 59 ze 68 přítomných senátorů včetně Jana Žaloudíka (ČSSD). Další členové klubu ProRegion, v němž jsou zástupci vládního hnutí ANO a ČSSD, se hlasování zdrželi. Zamítnutí novely doporučil Senátu jeho ústavně-právní výbor. Milionové pokuty by podle členů výboru nebyly pro živnostníky odstrašující, ale likvidační. Kritici poukazovali i na to, že vládní opatření proti koronaviru se přijímala a měnila prakticky každý týden.
Výše pokuty podle zástupců ministerstva vnitra vychází ze zákona o zdraví lidu. Je nutná vzhledem k tomu, že za porušení opatření lze nyní sankcionovat jednotlivé občany, nikoli ale firmy. Policie podle ministerstva postupuje vůči porušovatelům opatření zdrženlivě. Z devíti tisíc listopadových případů přikročila k pokutám jen u desetiny prohřešků.
Právo musí být předvídatelné, upozornil senátor Láska
Senátoři poukazovali na to, že vládní opatření proti koronaviru byla přijímána prakticky každodenně a s mnoha výjimkami, a byla tak nepřehledná. Podle předsedy hnutí Senátor 21 Václava Lásky novela neodpovídá požadavkům na předvídatelnost práva. „Ten, kdo má být trestán, musí vědět, co porušil,“ poznamenal. Láska upozornil také na to, že se poslanci ve sněmovně nevyslovili pro pozměňovací návrh, který by uložil nižší sazby pokut.
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že živnostníci musí strpět omezení svého podnikání podle krizového opatření vlády, ale novela jim nezaručuje žádné odškodnění či náhrady za tato omezení. Vládním opatřením při jejich množství a způsobu prezentace málokdo věří, podotkl. „Až začne vláda fungovat smysluplně a předvídatelně, až si znovu získá důvěru veřejnosti, bude možné přijmout komplexní úpravu krizového zákona,“ dodal Nytra.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) označil výhrady senátorů za politické. „Jsme v situaci, kdy máme vyhlášená vládní krizová opatření podle dvou zákonů (…) Dvojí metr způsobuje problémy,“ řekl na začátku jednání v Senátu. „Vzhledem k tomu, že znám stanoviska výborů, které to projednávaly, si nedělám iluze o tom, jak zde zákon dopadne (…) Je mojí povinností jako ministra vnitra udělat všechno pro to, abych policii dal do ruky všechny potřebné mechanismy, aby mohla efektivně fungovat,“ uvedl ministr.
Pokuty má být možné udělit nejen za porušování opatření proti koronaviru, ale i za další prohřešky proti krizovému zákonu. Jde například o neuposlechnutí výzvy úřadů zaevidovat se kvůli uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci. Předloha má také upravit pravomoc státní i obecní policie. Policistům a strážníkům dává obecné právo dodržování restrikcí kontrolovat a řešit porušení povinností jednotlivců, podnikatelů i firem pokutou na místě.
Novelu krizového zákona nyní dostane k opětovnému projednání sněmovna, která může veto horní komory přehlasovat.
Senátoři projednali i dotace pro Agrofert
Horní komora rozhodla také o návrhu své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků, návrh byl senátory přijat. Senát by měl podle něj vyzvat ministerstva, aby po společnostech v holdingu Agrofert požadovala neoprávněně vyplacené dotace. Nemusel by je tak Evropské unii vracet stát z peněz daňových poplatníků.
Evropská komise podle listopadových informací potvrdila ve svém auditu, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícímu vlivu na Agrofert, i když to popírá.
