Český rozhlas upozornil na nový paragraf novely krizového zákona, podle kterého by úřady nemusely sdělovat informace související s krizovými opatřeními. Vláda by taky mohla úředníkům prodloužit lhůty pro poskytování informací.
Ministerstvo vnitra chystá novelu krizového zákona, omezila by přístup k určitým informacím
Události: Kritika novely informačního zákona (zdroj: ČT24)
Cesta k informacím je často zdlouhavá i mimo nouzový stav. Například když prezident Miloš Zeman v roce 2017 prohlásil, že mu jeho americký protějšek Donald Trump poslal dopis, ve kterém se mu omlouvá za posunutí termínu jejich schůzky.
O existenci dané korespondence se následně chtěl přesvědčit Michal Štingl. Požádal tak prezidentskou kancelář, aby mu ji poskytla. „Bylo tam takové podezření, že ten dopis možná ani neexistuje,“ zdůvodnil svůj požadavek Štingl.
„Nezbývá než žalobce odkázat, nechť se případně obrátí na příslušné státní orgány Spojených států amerických,“ vyjádřil se ke Štinglově správní žalobě Hrad.
Štingl jej zažaloval a na soud čeká už tři roky. Kdyby přitom o informace neúspěšně žádal dnes, mohl by se díky změně zákona obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů, který má na vyřízení lhůtu 15 dnů.
„Zvažuji, že bych vstoupil do spolupráce s někým, kdo tutéž žádost u prezidentské kanceláře podá znovu a poté se odvolá k Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ uvedl Štingl.
Vnitro chce pro úřady nové možnosti k odmítání dotazů
Ministerstvo vnitra chce nicméně pro úřady nové možnosti, proč by mohly dotazy odmítat. Ta poslední se týká mimo jiné podkladů pro krizová opatření. Resort vylučuje, že by šlo o snahu omezit přístup k informacím o současné pandemii.
„Jde o reakci na současný trend dotazů, jejichž cílem je mimo jiné získat seznam prvků kritické infrastruktury či obsah krizových plánů,“ vyjádřila se mluvčí resortu Hana Malá. Stát by tak podle návrhu neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, pokud by to mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo fungování záchranného systému.
Už loni v říjnu vláda schválila jinou novelu z pera ministerstva vnitra, která měla dát úřadům nástroje, jak se bránit proti možnému zneužívání informačního zákona. Od té doby návrh leží ve sněmovně bez jakéhokoli projednání.
Zahlcení dotazy od jediného občana řešil třeba jihlavský magistrát. „Ptal se třeba, kam se chodí samospráva v létě koupat nebo kolik toho vypijeme během pracovního dne,“ poznamenala primátorka města Karolína Koubová (Fórum Jihlava).
„Mě ty informace zajímají, dále s nimi pracuji a využívám je k novinářské činnosti,“ uvedl autor dotazů Miroslav Mareš.
Podle vládní novely mají mít nově úřady možnost odmítnout žadatele, který podle nich chce instituci záměrně přetížit.