Karlovarský kraj bude jedním z šesti uhelných regionů v zemích Evropské unie, kterým Evropská komise poskytne technickou pomoc s útlumem těžby a změnou hospodářství. O tuto pomoc se ucházelo celkem 41 regionů, z Česka bude Karlovarsko jediné. Oznámila to hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Karlovarský kraj se chce odklonit od uhlí, pomůže mu Evropská unie
„Je to obrovský úspěch a je to pro nás obrovská šance. Po dobu dvou let dostaneme technickou pomoc expertů Evropské komise, kteří s námi budou připravovat jednotlivé projekty a nasměrují nás, kde bychom na ně mohli získat finanční zdroje,“ uvedla hejtmanka.
Cílem dvouleté mise bude vytvořit podmínky pro přechod regionu na nové zdroje energie, zajištění stabilního zásobování domácností teplem, udržení sociální soudržnosti a vznik nových pracovních míst.
Sokolovská uhelná, která v kraji hnědé uhlí těží, má zatím zásoby uhlí při současném objemu těžby zhruba na dalších dvacet let. Jenže zvyšující se ceny emisních povolenek i celková společenská poptávka po útlumu využívání fosilních paliv mohou dobu těžby výrazně zkrátit.
Podle údajů Sokolovské uhelné samotná těžební firma nyní zaměstnává asi tři tisíce lidí, její dceřiné společnosti další tisícovku a navázané firmy asi dva tisíce lidí. Počet osob, které jsou navázané na těžbu a zpracování uhlí v regionu, se odhaduje asi na patnáct tisíc.
Překvapení v Sokolově
Místostarostu Sokolova a krajského radního Karla Jakobce (ODS) úspěch mezi desítkami jiných regionů mile překvapil.
„Když jsme požádali o technickou pomoc, tak jsem tomu nedával šanci ani padesát na padesát. Pro budoucnost regionu je to skvělá zpráva, protože si nemyslím, že Evropská unie zvládne transformovat všechny uhelné regiony, které budou transformací procházet, ale dá si záležet alespoň na těch pilotních šesti,“ řekl.
Hejtmanka Mračková Vildumetzová ocenila pomoc partnerů kraje, ať už šlo o Sokolovskou uhelnou, sokolovskou integrovanou střední školu, hospodářskou komoru či vládu. Podporu vyjádřilo kraji i Hnutí Duha. A své nominace se po dohodě ve prospěch Karlovarského kraje vzdaly i ostatní dva uhelné regiony v Česku: Ústecký a Moravskoslezský.
„Máme řadu strategických projektů, které v rámci programu Restart předkládáme vládě. Jde o projekty, které jsou spojené s případným rychlejším útlumem těžby, jde hlavně o energetiku, dodávku tepla, vznik nových pracovních míst a podobně,“ dodala Mračková Vildumetzová.
Hejtmanka předpokládá, že experti budou spolupracovat nejen se samosprávnými celky, ale i soukromými subjekty. Konkrétní podoba spolupráce a pomoci bude ale podle ní teprve předmětem jednání.
Náznakem, kam by se měl kraj postupně ubírat, je připravovaný testovací okruh automobilky BMW, který se má začít stavět příští rok na Podkrušnohorské výsypce u Sokolova. BMW na Sokolovsko přivedla Sokolovská uhelná, která automobilce nabídla své pozemky za nízké ceny a nabídla i další spolupráci.
Na rozdíl od firem, které se v průmyslových zónách v kraji zaměřují spíše na práci s nízkou přidanou hodnotou, má BMW lákat naopak vysoce vzdělané odborníky, kteří z kraje dosud odcházeli.
Těžba uhlí v Sokolovské uhelné pánvi začala už v 18. století. Rozmach těžby nastal ale až po dostavbě železnice v druhé polovině 19. století. Původně hlubinné doly a malé lomy později vystřídala těžba ve velkých lomech. Ty však zcela změnily tvář krajiny na Sokolovsku.
Nyní se těží jen na velkolomu Jiří, jehož okraj se postupně přibližuje Sokolovu, a v rámci sanace ještě v areálu Medard. Sokolovská uhelná loni vytěžila 6,8 milionu tun uhlí, část z něj ale sama zpracovává.
Pro Karlovarský kraj je těžba uhlí nejdůležitějším hospodářským oborem, na HDP kraje se podílí asi deseti procenty. Kraj se ale vyznačuje zaostalostí za jinými regiony. Je zde vyšší nezaměstnanost, aktuálně 2,5 procenta, kraj má nejhorší vzdělanostní strukturu i nejnižší průměrnou mzdu ze všech krajů.