Německé regiony, které v příštích letech zasáhne odklon od uhelné energie, mají v první fázi dostat podporu 14 miliard eur (skoro 362 miliard korun). Počítá s tím návrh, který ve středu schválila německá vláda. Energii z uhlí chce spolková republika přestat využívat nejpozději v roce 2038. Zároveň počítá s ukončením provozu jaderných elektráren do konce roku 2022.
Německá vláda schválila podporu regionům, které budou zasaženy odklonem od hnědého uhlí
„Chceme zachovat a dál rozvíjet pracovní místa a trvale zajistit kvalitu života pro lidi, kteří v těch regionech žijí, a zároveň odklonem od uhelné energetiky přispět k ochraně klimatu,“ řekl ve středu ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU). Podle něj mají miliardy dotyčným oblastem pomoci ve fázi přechodu, která se dotkne tisíců pracovních míst.
Týká se to nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska a trojice východoněmeckých zemí – Saska, Braniborska a Saska-Anhaltska. V prvních dvou se v neděli uskuteční zemské volby, i proto kabinet složený z ministrů velké koalice CDU/CSU a SPD příslušný návrh schválil právě nyní.
Odklon od uhlí, z něhož Německo teď čerpá asi třetinu energie, bude postupný. Do roku 2022 se mají uzavřít uhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže v tu dobu by spolková republika z uhlí získávala maximálně 17 gigawattů ročně, zatímco dnes je to asi 45 gigawattů.
Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane v Německu využívat zcela. V případě, že na tom bude shoda všech aktérů, bude možné termín uspíšit na rok 2035. Příslušný zákon má být připraven v příštích týdnech.
V loňském roce skončila v Německu těžba černého uhlí.
Signál i pro Křetínského
V německé energetice podniká také Energetický a průmyslový holding (EPH), který většinově ovládá český miliardář Daniel Křetínský.
Podle jeho webových stránek patří do holdingu hnědouhelná společnost Mibrag, která provozuje dva klasické kogenerační zdroje (Deuben, Wählitz) a větrnou elektrárnu Schleenhain. Dále pak černouhelná elektrárna Kraftwerk Mehrum či provozovatel čtyř lignitových dolů a čtyř německých elektráren LEAG. Stejně tak i HSR (Helmstedter Revier), provozující hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus a povrchový důl Schöningen v Dolním Sasku. Další společnosti holdingu Saale Energie (Schkopau) pak patří minoritní podíl v elektrárně Schkopau.
Co Česku řekne uhelná komise?
V Česku se tento týden sešla poprvé uhelná komise a vytvořila tři pracovní skupiny. Zabývat se budou časovým harmonogramem, legislativními náležitostmi a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí. První zásadní závěry lze od komise očekávat nejdříve za rok, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Uhelná komise má řešit nejen útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix včetně obnovitelných zdrojů či jádra.
Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.
V České republice se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta).