Důl strana 4 z 5

Horníci v sobotu ráno vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu ČSA. Provoz v něm končí stejně jako v dalším karvinském Dole Darkov, kde horníci poslední vozík vyvezli už v úterý. Sdělila to mluvčí OKD Naďa Chattová. Důvodem postupného uzavírání dolů je skutečnost, že se v nich těžba ekonomicky již nevyplácela. Za dobu existence bylo v dole vytěženo přes 140 milionů tun uhlí.

Česká republika požaduje po Polsku kvůli rozšíření hnědouhelného dolu Turów vybudovat ochranný val proti prachu či kompenzace za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné u Hrádku nad Nisou. Zároveň chce pokračovat v jednáních o vybudování náhradních vodních zdrojů, vytvořit fond k financování menších ochranných projektů a zřídit mezivládní komisi k pravidelnému vyhodnocování dopadů těžby. Splněním podmínek by se obě strany vyhnuly žalobě k Soudnímu dvoru Evropské unie, uvedlo ministerstvo zahraničí po jednání šéfa resortu Tomáše Petříčka (ČSSD) ve Varšavě.

Přežili čtrnáct dní skoro v naprosté tmě přes půl kilometru hluboko pod zemí. Teď jedenáct čínských horníků promluvilo o drsném uvěznění v zavaleném dole. K deseti jejich kolegům se záchranáři dostali pozdě. Po posledním se stále pátrá.

Dalších devět z 22 horníků, které před dvěma týdny v dole na zlato uvěznila exploze, bylo od neděle nalezeno mrtvých. Počet obětí neštěstí tím vzrostl na deset. Informovala o tom agentura AP den poté, co se záchranářům podařilo z dolu vyprostit jedenáct přeživších. Jeden z horníků se stále pohřešuje.

Záchranářům na východě Číny se podařilo vysvobodit 11 horníků, které před dvěma týdny v dole na zlato uvěznila exploze. S odvoláním na státní média o tom informovala agentura Reuters. V dole zůstalo celkem 22 horníků, jeden z nich zemřel a o osudu zbylých deseti zatím není nic známo.

Čínští horníci, které výbuch uvěznil na déle než týden pod zemí, dokázali zaslat zprávu záchranářům. Oznámila to v pondělí agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Jen velmi zřídka dokážou lidé přežít několik desítek dní, nebo dokonce týdnů uvěznění v troskách zřícených budov nebo po závalech v dolech. Jeden takový případ se stal před deseti lety v chilském dole San José u města Copiapó, a to 13. října 2010, kdy se po 69 dnech podařilo vyprostit 33 živých horníků. Jejich příběh sledovaly miliony lidí.

Jezero Most se otevírá. Od soboty bude možné navštívit největší vodní plochu vzniklou zatopením povrchového lomu v Česku. Leží na okraji města Most, podle kterého se také jmenuje. Těsně před otevřením prozkoumali jezero vědci. Zajímalo je složení ryb. Ty by měly v Mostě žít nerušeně, rybolov bude zakázaný. Jezero bude sloužit sportovnímu vyžití, uvažuje se i o kotvení pro hausbóty.

V uplynulých čtyřech letech Libereckému kraji vládla koalice vítězných Starostů pro Liberecký kraj s hnutím ANO, sociálními demokraty a ODS. I přes obvinění z korupce křeslo hejtmana obhájil Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který se v roce 2016 stal suverénním vítězem voleb. Soud ho letos v květnu nepravomocně obžaloby zprostil.

Těžební společnost OKD chce zlikvidovat Důl Frenštát. V areálu, kde je zhruba padesátka staveb, se nikdy netěžilo, o jeho zrušení usiluje sdružení obcí v Beskydech už desítky let. OKD plánuje, že nechá zbourat budovy na povrchu a obě důlní jámy zasype.

Kvůli postupující těžbě se musel přesunout ropovod Družba a s ním další desítka nejdůležitějších potrubí v Česku. Mimořádně komplikovaná přeložka je podle stavařů evropským unikátem, nedaleko dolu Vršany na Mostecku ji dělníci prováděli pět let. Práce jim komplikovalo počasí, terén i načasování odstávek.

Státní podnik Diamo prodává dvě těžní věže a dalších osm nemovitostí v Ostravě a v blízkém okolí. Cena bude závislá na soutěži. Hodnota věží se pohybuje v řádu milionů korun. Nový majitel bude navíc muset dodržovat řadu pravidel, protože se jedná se o kulturní památky a bude muset nechat monitorovat důlní plyny.

V Brazílii za uplynulý den přibylo přes 27 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Celkový počet zemřelých se zvýšil o 904. Na obnovených stránkách, které v pátek úřad revidoval poté, co podle vlády neodrážely aktuální situaci, je ale nově jen zlomek původních dat. Ekonomické dopady pandemie způsobené novým typem koronaviru budou možná patrné až deset let, prohlásil prezident Světové banky (SB) David Malpass. Pandemie podle něj zasadila globální ekonomice zničující ránu, po které se více než 60 milionů lidí ocitne v extrémní chudobě.

Před pětatřiceti lety, 7. května 1985, zahynulo v Dole Doubrava v Orlové na Karvinsku po výbuchu plynu pětadvacet horníků. Událost patří mezi nejtragičtější poválečná důlní neštěstí na území dnešního Česka.

Těžařská společnost OKD má v plánu letos vytěžit 3,7 milionu tun černého uhlí, což je o půl milionu tun více než loni. Ani letos ale nepředpokládá, že by skončila v zisku, zejména kvůli situaci na trhu s uhlím. Vyplývá to z podnikatelského plánu pro letošní rok, o kterém informoval mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Návštěvníci Oder na Novojičínsku se už brzy budou moct podívat do nitra zdejšího břidlicového dolu. Flascharův důl bude teprve druhým v Česku, který se takto otevře veřejnosti. Na jeho zpřístupnění se pracovalo pět let. V podzemí se ukrývá i geologicky unikátní Oderská vrása.

Společnost OKD podle plánu obnovila těžbu ve svých dolech na Karvinsku, kterou v pondělí ukončila z bezpečnostních důvodů po hackerském útoku na firemní počítačovou síť. Potvrdil to mluvčí těžební společnosti Ivo Čelechovský. OKD těžbu obnovilo poté, co vytvořilo oddělenou interní počítačovou síť. Škody by podle vedení firmy neměly být velké.

Aktivisté požadující rychlejší konec spalování hnědého uhlí v sobotu ráno pronikli do dolů Jänschwalde a Welzow-Jih na východě Německa. Část z nich při akci napadla policisty a tři zranila, uvedla braniborská policie na Twitteru. Koncovým vlastníkem dolů i blízké elektrárny je z poloviny Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Hnědé uhlí je podle kritiků nejšpinavějším zdrojem energie, jehož spalování vypouští do ovzduší jedovaté látky a skleníkové plyny způsobující změnu klimatu.

Havíři z Dolu Lazy v Orlové na Karvinsku vyvezli poslední vozík s černým uhlím. Téměř po 130 letech tak v tomto dole skončila těžba. Z více než tří set zaměstnanců jich v dole zůstane pracovat ještě zhruba sto. Budou mít na starost jeho útlum a likvidaci. Postupný útlum čeká i ostatní doly v bývalém Ostravsko-karvinském revíru.

Ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Pokud se polská strana přesto rozhodne těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnicí stěny bránící odtékání podzemních vod.

Zástupci obcí Uhelná a Václavice na Liberecku předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) petice se zhruba sedmi stovkami podpisů. Signatáři se staví proti rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Obávají se hlavně toho, že důl by ohrozil zdroje pitné vody pro obce. Brabec už v pátek prohlásil, že s rozšířením dolu nesouhlasí. V úterý vláda informaci ministerstva životního prostředí o nesouhlasném stanovisku vzala na vědomí. Podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by se celá záležitost měla řešit i v Evropské komisi.

Česká republika pošle příští týden nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného Dolu Turów u česko-polské hranice. Zároveň doplní další podmínky týkající se ochrany vody a ovzduší a hluku pro případ, že by polská strana chtěla i přes český nesouhlas v záměru pokračovat.

Druhý den protestuje osm aktivistů na Mostecku proti tomu, aby ČEZ prodal elektrárnu Počerady společnosti Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, i obecně proti spalování uhlí způsobujícímu změnu klimatu. Na rypadle v Lomu Vršany, které v úterý kolem šesté hodiny ranní obsadili, strávili celou noc a v protestu chtějí pokračovat. Dosavadní vyjednávání nebyla úspěšná, řekla severočeská policejní mluvčí Alena Bartošová.

Čeští i němečtí obyvatelé mezi severočeským Frýdlantem a saskou Žitavou nadále pochybují i o nezávadnosti polského plánu na rozšíření zdejšího hnědouhelného dolu Turów. Na veřejném slyšení v polské Bogatyni vyjadřovali obavy z hluku, prachu, zhoršené kvality vody i narušení stability podloží.