Důl strana 4 z 5

Obyvatelé českých obcí postižených pokračující těžbou v polském hnědouhelném Dolu Turów žádají Evropskou komisi o aktivní účast na vyjednávání české strany s Polskem. Sousedský spolek Uhelná ve čtvrtek odeslal dopis s touto žádostí evropskému komisaři Virginijusi Sinkevičiusovi. Za spolek o tom informoval Milan Starec. Česká republika a Polsko už druhý týden jednají o mezivládní dohodě, která by měla minimalizovat dopady těžby na české území a zajistit kompenzace případných škod.

Začalo jednání s Polskem o dopadech další těžby v dole Turów. Ten je hned za česko-polskými hranicemi u Hrádku nad Nisou a Poláci ho chtějí posunout ještě blíž. Evropský soudní dvůr Polsku nařídil, aby okamžitě zastavilo práce, těží se však dál. Přesto je naděje na dohodu mezi oběma státy poprvé reálná, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v pořadu Interview ČT24, jehož byl hostem.

Aktivisté brzy ráno obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Po několika hodinách čtyři protestující opustili stroj v Bílině s ohledem na počasí, na druhém stanovišti dalších šest demonstrantů zůstává. Podle jejich vyjádření uniká každým dnem těžby příležitost zajistit lidem v uhelných regionech důstojnou budoucnost. Severočeské doly, jimž velkostroje patří, musely na obsazených strojích zastavit práce.

Polsko zatím nepřerušilo těžbu v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Odporuje tak pátečnímu rozhodnutí Soudního dvora EU, který nařídil bezodkladně dolování zastavit. Polsko se proti opatření ohradilo mimo jiné s tím, že těžba v dole vytváří tisíce pracovních míst. Proti zastavení těžby chystají na pondělí tamní hornické odbory první protesty. Evropská komise vyzvala Polsko, aby dodržovalo zákaz těžby. Varšavě hrozí vysoké pokuty.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace, které zdůrazňují, že pálení uhlí způsobuje zdravotní problémy a změnu klimatu. Podle českého ministerstva těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí. Na Polsko podalo žalobu už v únoru.

Aktivistky a aktivisté polské pobočky mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace vyvěsili na obřím rypadle v uhelném Dole Turów poblíž českých hranic transparenty proti rozšíření těžby. Oznámila to sama organizace. Česko minulý měsíc podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v tomto hnědouhelném dole. Na ten si stěžují i radnice v sousedním Německu.

Horníci v sobotu ráno vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu ČSA. Provoz v něm končí stejně jako v dalším karvinském Dole Darkov, kde horníci poslední vozík vyvezli už v úterý. Sdělila to mluvčí OKD Naďa Chattová. Důvodem postupného uzavírání dolů je skutečnost, že se v nich těžba ekonomicky již nevyplácela. Za dobu existence bylo v dole vytěženo přes 140 milionů tun uhlí.

Česká republika požaduje po Polsku kvůli rozšíření hnědouhelného dolu Turów vybudovat ochranný val proti prachu či kompenzace za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné u Hrádku nad Nisou. Zároveň chce pokračovat v jednáních o vybudování náhradních vodních zdrojů, vytvořit fond k financování menších ochranných projektů a zřídit mezivládní komisi k pravidelnému vyhodnocování dopadů těžby. Splněním podmínek by se obě strany vyhnuly žalobě k Soudnímu dvoru Evropské unie, uvedlo ministerstvo zahraničí po jednání šéfa resortu Tomáše Petříčka (ČSSD) ve Varšavě.

Přežili čtrnáct dní skoro v naprosté tmě přes půl kilometru hluboko pod zemí. Teď jedenáct čínských horníků promluvilo o drsném uvěznění v zavaleném dole. K deseti jejich kolegům se záchranáři dostali pozdě. Po posledním se stále pátrá.

Dalších devět z 22 horníků, které před dvěma týdny v dole na zlato uvěznila exploze, bylo od neděle nalezeno mrtvých. Počet obětí neštěstí tím vzrostl na deset. Informovala o tom agentura AP den poté, co se záchranářům podařilo z dolu vyprostit jedenáct přeživších. Jeden z horníků se stále pohřešuje.

Záchranářům na východě Číny se podařilo vysvobodit 11 horníků, které před dvěma týdny v dole na zlato uvěznila exploze. S odvoláním na státní média o tom informovala agentura Reuters. V dole zůstalo celkem 22 horníků, jeden z nich zemřel a o osudu zbylých deseti zatím není nic známo.

Čínští horníci, které výbuch uvěznil na déle než týden pod zemí, dokázali zaslat zprávu záchranářům. Oznámila to v pondělí agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Jen velmi zřídka dokážou lidé přežít několik desítek dní, nebo dokonce týdnů uvěznění v troskách zřícených budov nebo po závalech v dolech. Jeden takový případ se stal před deseti lety v chilském dole San José u města Copiapó, a to 13. října 2010, kdy se po 69 dnech podařilo vyprostit 33 živých horníků. Jejich příběh sledovaly miliony lidí.

Jezero Most se otevírá. Od soboty bude možné navštívit největší vodní plochu vzniklou zatopením povrchového lomu v Česku. Leží na okraji města Most, podle kterého se také jmenuje. Těsně před otevřením prozkoumali jezero vědci. Zajímalo je složení ryb. Ty by měly v Mostě žít nerušeně, rybolov bude zakázaný. Jezero bude sloužit sportovnímu vyžití, uvažuje se i o kotvení pro hausbóty.

V uplynulých čtyřech letech Libereckému kraji vládla koalice vítězných Starostů pro Liberecký kraj s hnutím ANO, sociálními demokraty a ODS. I přes obvinění z korupce křeslo hejtmana obhájil Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který se v roce 2016 stal suverénním vítězem voleb. Soud ho letos v květnu nepravomocně obžaloby zprostil.

Těžební společnost OKD chce zlikvidovat Důl Frenštát. V areálu, kde je zhruba padesátka staveb, se nikdy netěžilo, o jeho zrušení usiluje sdružení obcí v Beskydech už desítky let. OKD plánuje, že nechá zbourat budovy na povrchu a obě důlní jámy zasype.

Kvůli postupující těžbě se musel přesunout ropovod Družba a s ním další desítka nejdůležitějších potrubí v Česku. Mimořádně komplikovaná přeložka je podle stavařů evropským unikátem, nedaleko dolu Vršany na Mostecku ji dělníci prováděli pět let. Práce jim komplikovalo počasí, terén i načasování odstávek.

Státní podnik Diamo prodává dvě těžní věže a dalších osm nemovitostí v Ostravě a v blízkém okolí. Cena bude závislá na soutěži. Hodnota věží se pohybuje v řádu milionů korun. Nový majitel bude navíc muset dodržovat řadu pravidel, protože se jedná se o kulturní památky a bude muset nechat monitorovat důlní plyny.

V Brazílii za uplynulý den přibylo přes 27 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Celkový počet zemřelých se zvýšil o 904. Na obnovených stránkách, které v pátek úřad revidoval poté, co podle vlády neodrážely aktuální situaci, je ale nově jen zlomek původních dat. Ekonomické dopady pandemie způsobené novým typem koronaviru budou možná patrné až deset let, prohlásil prezident Světové banky (SB) David Malpass. Pandemie podle něj zasadila globální ekonomice zničující ránu, po které se více než 60 milionů lidí ocitne v extrémní chudobě.

Před pětatřiceti lety, 7. května 1985, zahynulo v Dole Doubrava v Orlové na Karvinsku po výbuchu plynu pětadvacet horníků. Událost patří mezi nejtragičtější poválečná důlní neštěstí na území dnešního Česka.

Těžařská společnost OKD má v plánu letos vytěžit 3,7 milionu tun černého uhlí, což je o půl milionu tun více než loni. Ani letos ale nepředpokládá, že by skončila v zisku, zejména kvůli situaci na trhu s uhlím. Vyplývá to z podnikatelského plánu pro letošní rok, o kterém informoval mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Návštěvníci Oder na Novojičínsku se už brzy budou moct podívat do nitra zdejšího břidlicového dolu. Flascharův důl bude teprve druhým v Česku, který se takto otevře veřejnosti. Na jeho zpřístupnění se pracovalo pět let. V podzemí se ukrývá i geologicky unikátní Oderská vrása.

Společnost OKD podle plánu obnovila těžbu ve svých dolech na Karvinsku, kterou v pondělí ukončila z bezpečnostních důvodů po hackerském útoku na firemní počítačovou síť. Potvrdil to mluvčí těžební společnosti Ivo Čelechovský. OKD těžbu obnovilo poté, co vytvořilo oddělenou interní počítačovou síť. Škody by podle vedení firmy neměly být velké.

Aktivisté požadující rychlejší konec spalování hnědého uhlí v sobotu ráno pronikli do dolů Jänschwalde a Welzow-Jih na východě Německa. Část z nich při akci napadla policisty a tři zranila, uvedla braniborská policie na Twitteru. Koncovým vlastníkem dolů i blízké elektrárny je z poloviny Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Hnědé uhlí je podle kritiků nejšpinavějším zdrojem energie, jehož spalování vypouští do ovzduší jedovaté látky a skleníkové plyny způsobující změnu klimatu.