Česká republika požaduje po Polsku kvůli rozšíření hnědouhelného dolu Turów vybudovat ochranný val proti prachu či kompenzace za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné u Hrádku nad Nisou. Zároveň chce pokračovat v jednáních o vybudování náhradních vodních zdrojů, vytvořit fond k financování menších ochranných projektů a zřídit mezivládní komisi k pravidelnému vyhodnocování dopadů těžby. Splněním podmínek by se obě strany vyhnuly žalobě k Soudnímu dvoru Evropské unie, uvedlo ministerstvo zahraničí po jednání šéfa resortu Tomáše Petříčka (ČSSD) ve Varšavě.
Polsko musí postavit ochranný val a kompenzovat úbytek vody, jinak se Česko kvůli Turówu obrátí na soud
Evropská komise (EK) v polovině prosince dala částečně Česku za pravdu ve sporu o prodloužení a rozšíření těžby v dole poblíž českých hranic. Exekutiva EU dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Právně nezávazné stanovisko EK, které unijní exekutiva vydává jen k některým dvoustranným sporům, nyní může Česko využít při případné žalobě u unijního soudu.
Text případné žaloby a také návrh předběžného opatření k okamžitému pozastavení těžby nyní česká strana připravuje, vláda by o podání měla rozhodnout ještě v únoru. „I během řízení je ale ještě možné, aby se obě strany dohodly,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.
obrázek
Polsko si podle Petříčka uvědomuje, že musí jednat
Podle Petříčka na části návrhů panuje shoda, o jiných ještě bude nutné jednat. „Ale jsem rád, že polská strana přislíbila snahu vyjednávat o tom, abychom zajistili kompenzace pro obce a občany, kteří jsou postiženi těžbou v dole Turów,“ sdělil. Výše kompenzací je ale zatím jedním z témat, která obě strany rozdělují.
Polská strana si je podle něj naopak vědoma toho, že musí učinit opatření kvůli znečištění ovzduší či prašnosti. „Bavíme se také o tom, že by se společně financovaly malé projekty, které by pomohly kvalitě ovzduší, životního prostředí v dotčeném regionu, a také o tom, že bychom průběžně i nadále vyhodnocovali dopad těžby na život občanů v této oblasti,“ dodal Petříček.
Za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné by podle Česka mělo Polsko zaplatit 175 milionů korun, odhadovaná cena vybudování náhradních vodních zdrojů je 800 milionů. Fond na menší projekty by měl podle návrhu obsahovat 2,5 milionu korun.
Praha loni koncem září oslovila Brusel, neboť Polsko podle ní při prodlužování těžby porušilo povinnosti vyplývající ze čtyř unijních směrnic a ze smlouvy o fungování EU. Komise dospěla k závěru, že Varšava pochybila při uplatňování směrnic o posuzování vlivu na životní prostředí a o přístupu k informacím, například pokud jde o „informování veřejnosti a členských států zapojených do přeshraničních konzultací“. Chyba na polské straně byla také v tom, že úřady rozhodovaly o dole na základě starých zákonů, které nebyly zcela v souladu s unijním právem.
České stížnosti na porušování dalších dvou směrnic, týkající se mimo jiné vlivu na zásoby pitné vody, jsou podle Evropské komise vzhledem k předloženým důkazům a argumentům obou stran neopodstatněné.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů.
Plánovanému rozšíření se brání hlavně obyvatelé příhraničních oblastí Libereckého kraje. Lidé se obávají zvýšeného hluku a prašnosti a především ztráty vody. Stížnost k Evropské komisi kvůli Turówu dalo také saské město Žitava.