Začalo jednání s Polskem o dopadech další těžby v dole Turów. Ten je hned za česko-polskými hranicemi u Hrádku nad Nisou a Poláci ho chtějí posunout ještě blíž. Evropský soudní dvůr Polsku nařídil, aby okamžitě zastavilo práce, těží se však dál. Přesto je naděje na dohodu mezi oběma státy poprvé reálná, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v pořadu Interview ČT24, jehož byl hostem.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora a předběžné opatření o zákazu těžby podle Richarda Brabce polskou stranu „katapultovalo k úplně jinému přístupu“. Ačkoliv Češi s Poláky jednají už pět let, podle ministra jde o první moment, kdy dohoda opravdu vypadá reálně.
Žalobu vůči Polsku označil jako krajní prostředek, ke které bylo Česko donuceno vágním přístupem zpoza hranice. „Není normální, že se sousedé, kteří mezi sebou mají jinak dobré vztahy, žalují,“ uvedl Brabec. Na soudní dvůr se podle něj Česko neobrátilo dřív proto, že zajišťovalo důkazní síť jako například výsledky hydrogeologických měření. „Pokud bychom neuspěli u Evropského soudního dvora, tak ztrácíme tu poslední možnost,“ řekl ministr.
Z měření podle něj jasně vyplývá, že úbytek vody v regionu je spojený s těžbou. „Je jednoznačné, že v oblastech přilehlých k hranici, tak jak se rozšiřoval důl, tak se voda ztrácela,“ řekl. České straně ale podle něj také nahrává, že při prodlužování povolení těžby byla v Polsku porušena směrnice EIA, což právě vedlo k rozhodnutí soudního dvora.
Česká republika podle Brabce bude po Polsku žádat proplacení nákladů na zajištění nových zdrojů pitné vody z Jizerských hor nebo stavbu hluboké a několika set metrů dlouhé těsnicí zdi, která by měla zabránit dalšímu unikání české vody do dolu. Postavit by se měl také zemní val bránící šíření hluku a prachu. Česká strana by také měla získat inspekční přístup do dolu a rozšířit by se mělo i monitorování jeho okolí.
„Nejde o žádné výpalné,“ odmítl spekulace o akceptaci těžby výměnou za peníze, které zaznívaly ve veřejném prostoru. Podmínky v návrhu smlouvy jsou podle Brabce navíc pod vysokými sankcemi.
Advokátní kancelář Frank Bold, která se zabývá ekologickými problémy, ale českou stranu kritizovala za to, že projednávané podmínky smlouvy nezveřejnila. „Myslím, že je zcela normální, že se mezivládní dohody nevyjednávají v přímém přenosu,“ okomentoval kritiku Brabec. Podmínky podle něj sice nejsou dostupné veřejně, znají je ale starostové okolních obcí.
Česká republika také podle ministra nemůže po Polsku žádat „zastavení těžby na věky věků“. K jejímu nařízení došlo kvůli porušení směrnice EIA, pokud by však polská strana zjednala nápravu, může v Turówě těžit dál. „Můžeme ale říkat, že těžba uhlí na jejich území obtěžuje české občany, a ty my chceme hájit,“ řekl Brabec.
„Za to tvrzení bych si nafackoval“
Zatímco posun v jednáních o dole Turów vnímá pozitivně, s nelibostí dle svého vyjádření hledí na komplikace ohledně vyšetřování havárie na řece Bečvě. Její viník stále není známý. „Tenkrát jsem se dopustil, nafackoval bych si za to, odvážného tvrzení, že to bude v řádu hodin,“ uvedl Brabec. Policie v té době podle něj měla podezření na konkrétní výusť, ve které bylo naměřené zvýšené množství kyanidu. Ani měsíce vyšetřování však původce jedu neodhalily.
Práce inspektorů životního prostředí podle něj prošla dvouměsíčním auditem, který neobjevil žádný problém. Upozornil i na šetření ombudsmana, které mělo dojít k podobnému závěru. „Ukázalo se, že to byla tak velká katastrofa, že jí scházela dobrá organizace, že ji tam nikdo neřídil,“ řekl ministr.
Práce podle něj měl koordinovat vodoprávní úřad, který však s nehodou takového rozsahu neměl zkušenosti. „Proto teď měníme zákon,“ uzavřel Brabec.
