Česko chce minimalizovat či zcela omezit negativní dopady těžby v polském hnědouhelném Dole Turów poblíž českých hranic na české území, řekl po úvodním jednání s protějšky z polské vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Týká se to podle něj reálných obav o ztrátu pitné vody, pokles podzemních vod, zvýšení hluku a prašnosti, popřípadě otřesů a sedání terénu zejména v Libereckém kraji. Cílem je dohoda, ne soud, shodli se s polským ministrem klimatu a životního prostředí Michalem Kurtykou.
Brabec uvedl, že stanovisko polské strany je známé – těžba uhlí v dole je pro Polsko důležitá z hlediska energetického zajištění i zaměstnanosti. Na druhou stranu ale Česko žádá Polsko, aby vzalo v úvahu negativní dopady, která má pokračující těžba na české životní prostředí.
„Logicky jako vláda České republiky hájíme zájmy českých občanů,“ uvedl Brabec. Doplnil, že cílem žaloby nebylo zastavení těžby v Turówě navždy, to ani nelze, protože by šlo o zasahování do energetického mixu Polska.
„Spojuje nás vůle dospět k dlouhodobé bilaterální dohodě,“ řekl Kurtyka. Na obou stranách hranice jsou doly, obě země ví jak o pozitivních vlivech na energetickou bezpečnost a zaměstnanost, tak o negativním působení na životní prostředí. „Musíme hledat, jak sladit legitimní zájmy polské i české strany. Nejen na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v regionech,“ dodal.
Brabec nevyloučil, že i po tomto týdnu mohou následovat jednání o dohodě, zároveň by ji pak podle něj měla schválit vláda.
Návrh dohody řeší kompenzace či těsnicí stěnu
Česko do Polska v pondělí odeslalo návrh mezivládní dohody, o které nyní jednají expertní skupiny obou zemí. Měla by obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).
Brabec nyní opět upozornil na to, že ve smlouvě nejsou zahrnuty pouze finanční kompenzace. Odmítl je nazývat výpalným. Kromě konkrétní částky jde i o zajištění funkčnosti těsnicí stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku vody z českého území, nebo o stavbu zemního valu, který by měl minimalizovat dopady z hlediska zvýšené prašnosti a hluku, zmínil.
Polsko podle českého návrhu bude muset poskytovat veškeré dostupné informace o dopadech těžby nebo monitoringu. Součástí dohody by měla být také možnost, aby Polsko vpouštělo české odborníky k pravidelným kontrolám situace, řekl minulý týden vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.
Půta: České podmínky nemohou být překvapením
Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) nemohou být české podmínky pro Polsko překvapením, protože jde o věci, o kterých česká strana hovoří několik let. Projednávaný návrh smlouvy řeší významně více problémů a má větší ambice, než jaké měl obsah žaloby Česka u Soudního dvora EU, míní.
Maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski uvedl, že je důležité najít strategii energetické transformace obou zemí a také Německa s důrazem na ochranu životního prostředí.
Důl má fungovat do roku 2044
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Soud EU v květnu Polsku na žádost České republiky nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale veřejně oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.
Česko proto požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu ve výši pěti milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Smolek sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.
Česko podle Brabce uvažuje o zpětvzetí žaloby, avšak musí být splněny praktické i legislativní záležitosti. „Zpětvzetím žaloby by to neskončilo. Cílem je dlouhodobá dohoda na vzájemném fungování našich zemí v příhraniční oblasti i při pokračování těžby,“ dodal ministr. Uvedl, že o Turówu obě země jednaly několik let, dosud se ale nedokázaly shodnout. Domnívá se, že k dohodě je blíže než kdy dříve.
Polský Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na třicet kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů.
Mathé: Polský pohled je nyní poměrně smířlivý
„Jednání, které se rozběhlo, se v polských médiích neobjevuje tak jako informace z předchozích dnů a týdnů,“ řekl k nejnovějšímu dění zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé.
„Existuje tady naděje, že se polská vláda s českou dohodnou, že bude uzavřena smlouva,“ doplnil a poznamenal, že všichni to vnímají tak, že pokud ke smlouvě dojde, tak potom bude stažena žaloba. Polský pohled na celou záležitost je tak podle něj nyní poměrně smířlivý. „Kladně se hodnotí i to, že k jednání dochází,“ podotkl.
