Po silném otřesu v dole na jihu Polska zahynuli čtyři horníci, šest se pohřešuje

V černouhelném dole Zofiówka u města Jastřebje na jihu Polska došlo k silnému otřesu a rozsáhlému úniku metanu. Neštěstí si vyžádalo životy nejméně čtyř horníků, dalších šest se pohřešuje. Informace uvádějí polská média s odvoláním na vlastníka dolu, společnost Jastrzembska Spólka Wenglowa (JSW). Jde o druhé důlní neštěstí v Polsku v tomto týdnu. Nejméně tři lidé přišli v sobotu také o život při výbuchu v dole na měď ve městě Gaj v Orenburské oblasti v ruském Povolží.

Otřes spojený s prudkým únikem metanu nastal v polském dole v 03:40 v hloubce asi 900 metrů. „V okolí nehody bylo 52 pracovníků, 42 jich vyšlo (z dolu) vlastními silami,“ uvedla společnost JSW. Se zbylými deseti horníky se podle firmy nebylo možné spojit.

 „Jsou další zdrcující zprávy ze Slezska,“ napsal o neštěstí polský premiér Mateusz Morawiecki. Dodal, že je v myšlenkách a modlitbách spolu s pohřešovanými, ke kterým se stále snaží dostat záchranáři. Vedení společnosti uvedlo, že překážku při záchranné akci představuje velká koncentrace metanu. 

Stejné společnosti patří také černouhelný důl Pniówek na jihu Polska, kde po středečním výbuchu metanu přišlo o život pět lidí a dalších sedm se pohřešuje. Záchranou operaci firma v pátek ukončila s tím, že oblast, kde zůstalo pět báňských záchranářů a dva horníci, je příliš nebezpečná a vyslání dalších týmů by bylo nezodpovědné.

Oproti situaci v nedalekém dole Pniówek nedošlo v dole Zofiówka ke vzplanutí či výbuchu metanu, ale záchranáře od pohřešovaných dělí mnohem větší vzdálenost, místo 300 až 400 metrů jako v dole Pniówek jde nyní asi o 2300 až 2500 metrů.

V dole Zofiówka zemřeli horníci i před čtyřmi lety

Polsko, které je z velké části závislé právě na uhlí, zažilo v posledních letech několik důlních neštěstí. Například loni v uhelném dole Myslowice-Wesola na jihu země při závalu zemřeli dva horníci. V roce 2018 při důlním neštěstí rovněž v dole Zofiówka zahynulo pět horníků. 

Při jednom z největších důlních neštěstí v Polsku, kdy vybuchl metan, zemřelo v roce 2006 v dole Halemba 23 horníků, uvedl server Wprost. O tři roky později nepřežilo výbuch metanu v dole Wujek-Šlonsk nedaleko Katovic 20 horníků.

V dole v ruské Orenburské oblasti zemřeli lidé

Tři lidé přišli o život také při výbuchu v dole na měď v Orenburské oblasti v ruském Povolží. Nastal v sobotu ráno.  „Při provádění detonačních prací pod zemí došlo předčasně k výbuchu. V šachtě bylo 91 lidí, 88 z nich samo vyšlo na povrch,“ řekl agentuře TASS nejmenovaný zdroj z řad záchranářů.

TASS rovněž s odvoláním na důlní společnost GOK uvedl, že se těla tří pracovníků našla bez známek života v hloubce 1205 metrů. Na místě nyní pracují důlní záchranáři.

Důlní neštěstí nejsou v Rusku výjimečná. Hlavní příčinou tragédií bývá zastaralý technický stav zařízení na šachtách a často i nedodržování bezpečnostních předpisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...