Příbram si připomíná 130 let od požáru v rudném dole Marie v Březových Horách, který byl největším doloženým důlním neštěstím na území nynějšího Česka a pravděpodobně i v Evropě. Na výročí ve městě upozorňují informační panely na místech spojených s tehdejšími událostmi. V úterý si lidé připomněli tragédii z 31. května roku 1892 pietním aktem.
Před 130 lety zasáhlo Příbram největší důlní neštěstí v Evropě. Způsobil ho zřejmě doutnající knot
Za zvuku zvonů příbramských kostelů – na příbramském a březohorském hřbitově a u Památníku vdovám po obětech důlní katastrofy na nádvoří dolu Marie – se sešly desítky lidí, aby si připomněli tragédii z května 1892. Na výročí ve městě upozorňují informační panely.
„Trasa začíná u březohorského hřbitova, další zastavení jsou u dolu Marie, Ševčinského dolu, budovy bývalého báňského ředitelství a u příbramského hřbitova. K výpravě do historie mohou zájemci využít i hru Marie v plamenech, kterou lze stáhnout v mobilní aplikaci Skryté příběhy,“ informovala mluvčí radnice Eva Švehlová.
Požár v dole Marie vzplanul 31. května 1892 a postupně se rozšířil i do dalších šachet revíru. Zavinila ho zdánlivá nedbalost, kdy havíři patřičně neuhasili knot olejové lampy.
„Když v Mariánském dole vypukl oheň, nastala strašlivá panika, neboť nikdo nepamatoval požár v příbramských dolech. Z tohoto důvodu, jak již bylo řečeno, mnozí horníci nechtěli uvěřit této zprávě a nereagovali na varování a příkazy dozorců, aby opustili své dílo a přesunuli se ke stoupacímu stroji,“ uvádí server Zdař Bůh.
Bilance neštěstí byla tragická
Z 835 havířů, kteří sfárali na odpolední směnu, zemřelo 319 mužů. Většina z mrtvých pracovala v dole Vojtěch. Mezi oběťmi bylo i pět horníků, kteří položili život ve snaze pomoci svým kamarádům.
„Ještě 1. června o jedné hodině odpolední bylo z dolu Františka Josefa I. osmadvacetkrát zvoněno, byli tam tedy živí lidé. Než však klec se zachránci sjela dolů, nebyl tam již nikdo. Obětavé až riskantní činy zachránců však nebyly natolik úspěšné, jak by si všichni přáli, naopak pět jich za svoji odvahu zaplatilo svým vlastním životem,“ popisuje hornický server. Po hornících zůstalo 285 vdov a 919 sirotků. V dole pošlo i devět koní, kteří tam pomáhali přepravovat rubaninu.