Do rodinného hrobu ve Vrbně pod Pradědem v úterý uložili po 87 letech ostatky četnického strážmistra Viléma Lehera, jedné z obětí předválečných nepokojů v pohraničí. Zradikalizovaní němečtí obyvatelé přepadli v září 1938 četnickou stanici v Liptani a zabili šest lidí. Jejich těla byla uložena v hromadném hrobě v Hlubčicích na území dnešního Polska. Leher byl exhumován a vrácen do Česka jako jeden z posledních.
Ostatky četnického strážmistra Viléma Lehera získalo ministerstvo obrany z Polska teprve loni v srpnu. Rodina si tak na jeho pohřeb musela počkat skoro devět desetiletí.
„Bylo opravdu velice milou povinností nejen pro mě, ale i pro ostatní, rozloučit se s ním v zemi, kterou miloval a za kterou padl. Byl postřelen a následně ubit v Liptani. To už prokázala studie Kriminalistického ústavu v Praze,“ řekl při pietním aktu policejní prezident Martin Vondrášek. Lehera zároveň povýšil in memoriam do hodnosti podporučíka. Rodině byly předány jeho ostatky i nalezený prsten.
Masakr v Liptani
V Liptani tehdy žilo více než tisíc obyvatel, z nichž pouze osm byli Čechoslováci. Atmosféra v pohraničí byla podle historiků velmi vypjatá. „Po projevu Adolfa Hitlera německé obyvatelstvo víceméně požadovalo: ,My chceme do říše.‘ To znamená, že vypukly nepokoje, které byly obzvlášť silné v oblasti Javornického a Osoblažského výběžku. Do večera 22. září se jim podařilo oba výběžky obsadit,“ popsal historik Martin Vaňourek.
Dne 22. září 1938 obsadil zfanatizovaný dav ozbrojených nacistů pod vedením Alfreda a Franze Seligových četnickou stanici v Liptani. Nacházela se zde důležitá telefonní ústředna pro velitelství praporu Stráže obrany státu v Bruntále. Před stanicí došlo k přestřelce s přijíždějící motorizovanou hlídkou. Poté se několik nacistů, podnícených davem, vrátilo zpět a postřílelo šest odzbrojených Čechů – Rudolfa Mokrého, Viléma Lehera, Ludvíka Svobodu, Vítězslava Hofírka, Inocence Dostála a Františka Čecha.
Těla byla odvezena a pohřbena beze jména
Podle výpovědí svědků zůstala těla vrchního strážmistra Rudolfa Mokrého, strážmistra četnictva Viléma Lehera a vrchního respicienta Ludvíka Svobody v budově četnické stanice do druhého dne. Poté byla spolu s ostatky Hofírka, Dostála a Čecha naložena na nákladní automobil a převezena do tehdy německého města Leobschütz (dnes Głubczyce), kde byla pohřbena do bezejmenných hrobů označených pouze evidenčními čísly.
Ostatky Mokrého a dalších tří mužů byly na hřbitově v Hlubčicích vyzdviženy a pohřbeny v rodinných hrobech už v roce 1939. Svoboda a Leher však v Hlubčicích zůstali. Otázka jejich exhumace nebyla otevřena ani po válce a vrátila se až o mnoho desetiletí později.
Po válce byli tři pachatelé odsouzeni k trestu smrti. Hlavní viníci, bratři Seligové, však spravedlnosti unikli.
Měně známá, přesto děsivá událost
„Události v Liptani představují z hlediska počtu obětí nejzávažnější incident takzvaného henleinovského povstání. Přesto jsou oproti událostem v západočeském pohraničí podstatně méně známé,“ uvedl Vaňourek v článku o liptaňské tragédii na webu ministerstva obrany. Celý případ vstoupil do širšího povědomí až po válce. Mnohé záznamy z poválečného vyšetřování navíc zůstávaly badatelům dlouho nepřístupné.
Události z roku 1938 v současnosti připomíná pamětní deska před budovou bývalé četnické stanice. Obec Liptaň plánuje v souvislosti s tragédií vybudovat malé muzeum v prostorách místního nádraží. „Z historie víme, že dav vyšel směrem ke stanici právě od nádraží. Nádraží nám tak dává určitou symboliku. Máme tam volnou čekárnu a po domluvě s Úzkorozchodnou dráhou jsme dospěli k názoru, že by to bylo vhodné místo,“ vysvětlil starosta Liptaně Miroslav Řezníček (nestr.).
