Pohyb budov v blízkosti Dolu Turów budou sledovat čidla

Nahrávám video

Pohyb budov v blízkosti polského hnědouhelného Dolu Turów budou na české straně v Libereckém kraji sledovat čidla. Vždy po dvou sklonoměrech instalují technici do osmnácti budov v Hrádku nad Nisou na Liberecku a v nedalekých Heřmanicích. Montáži předcházelo zdokumentování stavu budov. Pohyb se bude sledovat deset let.

Projekt má ukázat, jak těžba v dole ovlivňuje statiku budov. „Kromě toho, že důl může mít vliv na spodní vody, může mít vliv i na budovy, na stavby, na rodinné domy, na veřejné stavby. Pokud se prokáže, že vliv má, je možné případně řešit s těžařem náhradu škod,“ vysvětlil náměstek hejtmana Libereckého kraje pro životní prostředí Jiří Klápště (TOP 09).

Sklonoměry jsou zatím v osmnácti obecních a soukromých budovách. První připevnila firma na zeď kaple Panny Marie Pomocné v Uhelné, která je dolu na české straně nejblíž. Zájemci ale mají možnost se ještě připojit, stačí kontaktovat Liberecký kraj. „Máme smlouvu se zhotovitelem a je ještě možné dalších deset staveb sklonoměry osadit,“ dodal náměstek hejtmana.

Sklonoměr je jednoduchá krabička velikosti mobilního telefonu s baterií, která vydrží až čtyři roky, a zajišťuje na dálku přenos naměřených údajů. Technici je montují co nejblíž základům budov.

„Je to jednoduché zařízení, které měří rozdíly od vodorovné roviny nebo několika rovin, a na základě toho budeme vědět, jak se ta stavba chová. Protože těch objektů máme víc, uvidíme, jak se vlastně chovají v dlouhodobém hledisku a jestli tam je nějaký trend, který by signalizoval možné ovlivnění těžbou,“ vysvětlil Petr Karlín z firmy GeoTec-GS.

Firma chce pokračovat v těžbě dalších dvacet let

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá rozšířit na třicet kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně.

Obyvatelé na české straně hranice se obávají ztráty podzemní vody, zvýšené prašnosti, ale také hluku nebo poklesu půdy. Polská strana už vybudovala podzemní bariéru, která by měla bránit odtoku vody, před prachem a hlukem z dolu chrání lidi na české straně zemní val.

Monitoring financuje kraj z fondu

Monitoring budov bude Liberecký kraj financovat z Fondu Turów, který vznikl na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby. V kompenzacích škod vyplatily proto v únoru 2022 České republice Polsko a firma PGE 45 milionů eur (zhruba 1,12 miliardy korun).

Z toho 35 milionů eur (873 milionů korun) šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Už z něj podpořil několik projektů, které mají zajistit pitnou vodu pro obyvatele u hranic, aktuálně je na účtu i s úroky zhruba 757 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
před 21 hhodinami

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
15. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

Akce Cihelna ukázala fiktivní válku Československa s Německem

Československo se po mnichovské dohodě pustilo do války s Německem – takový fiktivní scénář nabídla v sobotu letošní bojová ukázka Cihelna v Králíkách. Pohraniční střety mezi československými vojáky a německými ozbrojenými skupinami přerostly v otevřený konflikt, do kterého se zapojili také spojenci, přiblížil provozní ředitel Vojenského muzea Králíky Martin Večeř.
15. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
15. 8. 2026

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
15. 8. 2026

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.