Elektrická letadla ta klasická nenahradí. Možná ale pomohou ta hybridní

Nahrávám video
Horizont ČT24: Hybridní pohon rychle mění dopravní technologie
Zdroj: ČT24

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

Prototyp čtyř- až pětimístného letadla zatím pohání benzinový motor. Už v příštím roce by se ale měl spoléhat na hybridní pohon. Netradiční tvar křídel přitom není náhodou: vývojáři věří, že trik pro hybridní let spočívá právě v něm.

„Díky aerodynamice, kterou jsme vyvinuli, získáte až o padesát procent vyšší účinnost. S elektrickým pohonem tak můžete zvládnout víc letů než s tradičními letadly,“ vysvětluje Jean Botti z firmy Voltaero, která za letounem stojí. 

Na mezinárodním aerosalonu na letišti Le Bourget se uzavírají obří kontrakty. A nepřímo se rozhoduje o budoucím směru letectví, které by – stejně jako další odvětví – mělo produkovat do roku 2050 nulové emise. Francouzský start-up není jediný, kdo věří, že cestou k jejich snížení není čistě elektrický pohon. Má jím být pohon hybridní.

Podle leteckého analytika Glenna McDonalda výrobci zjistili, že technologie baterií zatím zdaleka nepokročila natolik, aby se dala používat u komerčních letadel. A tak se přeorientovali na hybridní technologii.

Francouzská firma chce své hybridy zatím vyrábět k přepravě léků a menších nákladů, případně by je mohla využívat jako letecká taxi. „Udělali velký pokrok,“ hodnotí produkt šéfredaktor odborného magazínu Aviation Week Graham Warwick. „I když to vlastně zatím není úplně skutečné letadlo.“

Velká dopravní letadla zatím bez hybridního pohonu

Naopak bez většího pokroku je zatím vývoj velkých hybridních dopravních letadel. Už před šesti lety se sice na spolupráci dohodl Airbus spolu s Rolls-Roycem a Siemensem, ale v roce 2020 ji kvůli covidu společnosti zrušily. Krachem skončila také spolupráce Boeingu a amerického start-upu Zunum Aero. Ten chtěl vyrábět malá hybridní letadla pro deset pasažérů na krátké vzdálenosti. 

Nic z toho se nenaplnilo. Na nulové emise navíc samotná technologie nestačí. Poptávka po létání totiž roste a s ní i počet vyrobených letadel a spotřebované energie. Odborníci odhadují, že ve zlomovém roce 2050 jen letecký průmysl spotřebuje 25 procent veškeré energie, která se v Evropě vyrobí.

„To je obrovské číslo. Nulové emise jsou velmi nereálné,“ konstatuje odborník na udržitelnou leteckou dopravu Matteo Mirolo.

Další z možných cest, jak snížit uhlíkovou stopu letecké dopravy, jsou stroje poháněné vodíkem – do tohoto způsobu investuje třeba společnost Airbus. I v tomto případě platí, že k reálnému létání je zatím daleko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...