Elektrická letadla ta klasická nenahradí. Možná ale pomohou ta hybridní

Nahrávám video

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

Prototyp čtyř- až pětimístného letadla zatím pohání benzinový motor. Už v příštím roce by se ale měl spoléhat na hybridní pohon. Netradiční tvar křídel přitom není náhodou: vývojáři věří, že trik pro hybridní let spočívá právě v něm.

„Díky aerodynamice, kterou jsme vyvinuli, získáte až o padesát procent vyšší účinnost. S elektrickým pohonem tak můžete zvládnout víc letů než s tradičními letadly,“ vysvětluje Jean Botti z firmy Voltaero, která za letounem stojí. 

Na mezinárodním aerosalonu na letišti Le Bourget se uzavírají obří kontrakty. A nepřímo se rozhoduje o budoucím směru letectví, které by – stejně jako další odvětví – mělo produkovat do roku 2050 nulové emise. Francouzský start-up není jediný, kdo věří, že cestou k jejich snížení není čistě elektrický pohon. Má jím být pohon hybridní.

Podle leteckého analytika Glenna McDonalda výrobci zjistili, že technologie baterií zatím zdaleka nepokročila natolik, aby se dala používat u komerčních letadel. A tak se přeorientovali na hybridní technologii.

Francouzská firma chce své hybridy zatím vyrábět k přepravě léků a menších nákladů, případně by je mohla využívat jako letecká taxi. „Udělali velký pokrok,“ hodnotí produkt šéfredaktor odborného magazínu Aviation Week Graham Warwick. „I když to vlastně zatím není úplně skutečné letadlo.“

Velká dopravní letadla zatím bez hybridního pohonu

Naopak bez většího pokroku je zatím vývoj velkých hybridních dopravních letadel. Už před šesti lety se sice na spolupráci dohodl Airbus spolu s Rolls-Roycem a Siemensem, ale v roce 2020 ji kvůli covidu společnosti zrušily. Krachem skončila také spolupráce Boeingu a amerického start-upu Zunum Aero. Ten chtěl vyrábět malá hybridní letadla pro deset pasažérů na krátké vzdálenosti. 

Nic z toho se nenaplnilo. Na nulové emise navíc samotná technologie nestačí. Poptávka po létání totiž roste a s ní i počet vyrobených letadel a spotřebované energie. Odborníci odhadují, že ve zlomovém roce 2050 jen letecký průmysl spotřebuje 25 procent veškeré energie, která se v Evropě vyrobí.

„To je obrovské číslo. Nulové emise jsou velmi nereálné,“ konstatuje odborník na udržitelnou leteckou dopravu Matteo Mirolo.

Další z možných cest, jak snížit uhlíkovou stopu letecké dopravy, jsou stroje poháněné vodíkem – do tohoto způsobu investuje třeba společnost Airbus. I v tomto případě platí, že k reálnému létání je zatím daleko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 11 hhodinami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 13 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 14 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 15 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 16 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
24. 8. 2026

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
24. 8. 2026

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.