Elektrická letadla ta klasická nenahradí. Možná ale pomohou ta hybridní

Nahrávám video
Horizont ČT24: Hybridní pohon rychle mění dopravní technologie
Zdroj: ČT24

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

Prototyp čtyř- až pětimístného letadla zatím pohání benzinový motor. Už v příštím roce by se ale měl spoléhat na hybridní pohon. Netradiční tvar křídel přitom není náhodou: vývojáři věří, že trik pro hybridní let spočívá právě v něm.

„Díky aerodynamice, kterou jsme vyvinuli, získáte až o padesát procent vyšší účinnost. S elektrickým pohonem tak můžete zvládnout víc letů než s tradičními letadly,“ vysvětluje Jean Botti z firmy Voltaero, která za letounem stojí. 

Na mezinárodním aerosalonu na letišti Le Bourget se uzavírají obří kontrakty. A nepřímo se rozhoduje o budoucím směru letectví, které by – stejně jako další odvětví – mělo produkovat do roku 2050 nulové emise. Francouzský start-up není jediný, kdo věří, že cestou k jejich snížení není čistě elektrický pohon. Má jím být pohon hybridní.

Podle leteckého analytika Glenna McDonalda výrobci zjistili, že technologie baterií zatím zdaleka nepokročila natolik, aby se dala používat u komerčních letadel. A tak se přeorientovali na hybridní technologii.

Francouzská firma chce své hybridy zatím vyrábět k přepravě léků a menších nákladů, případně by je mohla využívat jako letecká taxi. „Udělali velký pokrok,“ hodnotí produkt šéfredaktor odborného magazínu Aviation Week Graham Warwick. „I když to vlastně zatím není úplně skutečné letadlo.“

Velká dopravní letadla zatím bez hybridního pohonu

Naopak bez většího pokroku je zatím vývoj velkých hybridních dopravních letadel. Už před šesti lety se sice na spolupráci dohodl Airbus spolu s Rolls-Roycem a Siemensem, ale v roce 2020 ji kvůli covidu společnosti zrušily. Krachem skončila také spolupráce Boeingu a amerického start-upu Zunum Aero. Ten chtěl vyrábět malá hybridní letadla pro deset pasažérů na krátké vzdálenosti. 

Nic z toho se nenaplnilo. Na nulové emise navíc samotná technologie nestačí. Poptávka po létání totiž roste a s ní i počet vyrobených letadel a spotřebované energie. Odborníci odhadují, že ve zlomovém roce 2050 jen letecký průmysl spotřebuje 25 procent veškeré energie, která se v Evropě vyrobí.

„To je obrovské číslo. Nulové emise jsou velmi nereálné,“ konstatuje odborník na udržitelnou leteckou dopravu Matteo Mirolo.

Další z možných cest, jak snížit uhlíkovou stopu letecké dopravy, jsou stroje poháněné vodíkem – do tohoto způsobu investuje třeba společnost Airbus. I v tomto případě platí, že k reálnému létání je zatím daleko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 7 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 10 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 15 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...