Elektrická letadla ta klasická nenahradí. Možná ale pomohou ta hybridní

Nahrávám video

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

Prototyp čtyř- až pětimístného letadla zatím pohání benzinový motor. Už v příštím roce by se ale měl spoléhat na hybridní pohon. Netradiční tvar křídel přitom není náhodou: vývojáři věří, že trik pro hybridní let spočívá právě v něm.

„Díky aerodynamice, kterou jsme vyvinuli, získáte až o padesát procent vyšší účinnost. S elektrickým pohonem tak můžete zvládnout víc letů než s tradičními letadly,“ vysvětluje Jean Botti z firmy Voltaero, která za letounem stojí. 

Na mezinárodním aerosalonu na letišti Le Bourget se uzavírají obří kontrakty. A nepřímo se rozhoduje o budoucím směru letectví, které by – stejně jako další odvětví – mělo produkovat do roku 2050 nulové emise. Francouzský start-up není jediný, kdo věří, že cestou k jejich snížení není čistě elektrický pohon. Má jím být pohon hybridní.

Podle leteckého analytika Glenna McDonalda výrobci zjistili, že technologie baterií zatím zdaleka nepokročila natolik, aby se dala používat u komerčních letadel. A tak se přeorientovali na hybridní technologii.

Francouzská firma chce své hybridy zatím vyrábět k přepravě léků a menších nákladů, případně by je mohla využívat jako letecká taxi. „Udělali velký pokrok,“ hodnotí produkt šéfredaktor odborného magazínu Aviation Week Graham Warwick. „I když to vlastně zatím není úplně skutečné letadlo.“

Velká dopravní letadla zatím bez hybridního pohonu

Naopak bez většího pokroku je zatím vývoj velkých hybridních dopravních letadel. Už před šesti lety se sice na spolupráci dohodl Airbus spolu s Rolls-Roycem a Siemensem, ale v roce 2020 ji kvůli covidu společnosti zrušily. Krachem skončila také spolupráce Boeingu a amerického start-upu Zunum Aero. Ten chtěl vyrábět malá hybridní letadla pro deset pasažérů na krátké vzdálenosti. 

Nic z toho se nenaplnilo. Na nulové emise navíc samotná technologie nestačí. Poptávka po létání totiž roste a s ní i počet vyrobených letadel a spotřebované energie. Odborníci odhadují, že ve zlomovém roce 2050 jen letecký průmysl spotřebuje 25 procent veškeré energie, která se v Evropě vyrobí.

„To je obrovské číslo. Nulové emise jsou velmi nereálné,“ konstatuje odborník na udržitelnou leteckou dopravu Matteo Mirolo.

Další z možných cest, jak snížit uhlíkovou stopu letecké dopravy, jsou stroje poháněné vodíkem – do tohoto způsobu investuje třeba společnost Airbus. I v tomto případě platí, že k reálnému létání je zatím daleko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled