České firmy hledají cestu k ekonomice založené na vodíku. Jeho využití má Evropě pomoct při odklonu od fosilních paliv. Plynný prvek může dodat energii průmyslovým provozům i dopravním prostředkům. Zástupci tuzemských podniků se zúčastnili vodíkového veletrhu v Rotterdamu, největší akce svého druhu na světě.
Infrastruktura pro plyn by mohla sloužit vodíku. Na přechodu se chtějí podílet české firmy
Vodík jako palivo (zdroj: ČT24)
Terminálem v Rotterdamu projde skoro polovina zemního plynu spotřebovaného v Nizozemsku. Dorazí v tankeru v kapalné podobě při teplotě minus 160 stupňů Celsia a po změně skupenství se šíří dál potrubím. Evropská unie však chce dlouhodobě omezit využívání fosilních paliv, mezi nimi i zemního plynu, a přejít na obnovitelné zdroje. Je otázkou, co se pak stane s holandskou infrastrukturou.
V Rotterdamu už se připravují na to, že bude sloužit pro dodávky jiného plynu. Za pár let by mohly tankery vozit amoniak, který se bude přímo v areálu štěpit na vodík. „Dovoz bude hrát ve vodíkové ekonomice důležitou roli. Infrastruktura pro vodík vznikne z 85 procent přeměnou naší současné infrastruktury pro zemní plyn,“ řekl manažer Gasunie pro dovoz vodíku Johan Douma.
Smysl má bezemisní výroba
Loni pokryl vodík jen dvě procenta spotřeby energie v EU. Ve snaze o dekarbonizaci by měl nicméně hrát velkou roli, v roce 2050 by mohl zastat až čtvrtinu spotřeby. Aby to mělo smysl, musí se vyrábět bez emisí, tedy za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo jádra.
S vodíkem se počítá hlavně v průmyslu a dopravě – může pohánět osobní i nákladní auta, lodě, autobusy nebo vlaky. Promluvit do toho mohou i české firmy, jak ukázal největší světový vodíkový veletrh v Rotterdamu.
„Bavíme se o celém dodavatelském řetězci, to znamená o firmách, které vyrábějí elektroniku, řídicí systémy nebo komponenty jako například výrobce speciálních ventilů,“ přiblížil ředitel CzechTrade Nizozemsko Adam Jareš.
„Snažíme se přijít s nádržemi, které jsou používány jako meziskladovací,“ uvedl výkonný ředitel Baest Machines & Structures František Kulovaný.
Dostupnost vodíku bude pro jeho rozvoj klíčová. Česko už má dvě veřejné plnicí stanice, v Praze a Ostravě. Do roku 2030 jich má být osmdesát. Vodík by do nich mohl proudit i z Rotterdamu, největšího evropského přístavu.