Největší flotila vodíkových autobusů v Česku má vyjet ve Středočeském kraji koncem roku 2025. Deset bezemisních vozů začne jezdit v okolí Mníšku pod Brdy u Prahy. Mezi kraji jde o první podobný projekt. Autobusy využijí takzvaný zelený vodík, který má původ v obnovitelných zdrojích. Náklady na pořízení vozů přesáhnou 154 milionů korun, většinu by jich měla pokrýt evropská dotace. Technologie pro výrobu a čerpání vodíku poskytne společnost ČEZ ESCO, hodnotu investice neupřesnila.
V Mníšku pod Brdy má vzniknout největší český elektrolyzér pro výrobu vodíku. Elektřinu potřebnou k jeho výrobě poskytne vodní elektrárna ČEZ Vrané nad Vltavou.
Středočeský kraj se věnuje takzvané dekarbonizaci veřejné dopravy dlouhodobě. Už nyní na linkách krajské veřejné dopravy jezdí elektrobusy, a to v Kutné Hoře, v Kladně a na Benešovsku. Lépe než elektropohon by vodíkové autobusy měly obstát v členitém terénu, který je právě třeba v okolí Mníšku.
V železniční dopravě má v regionu pomoci ke snižování emisí mimo jiné chystané využití syntetických paliv. „Myslím si, že do několika málo let bude veřejná doprava ve Středočeském kraji bezemisní,“ prohlásila hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Dražší je pohon i samotné autobusy
Cenu provozu odhaduje krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN) u autobusu na vodíkový pohon na 100 až 150 korun za kilometr, u dieselových je to přibližně 45 až 60 korun a u elektrobusů kolem sedmdesáti korun. Ceny ovlivňuje nejen spotřeba paliva, ale také například náklady na servis.
Syntetická paliva se budou v kraji testovat u železničních vozů RegioFox od přelomu srpna a září. Podle Boreckého snižují uhlíkovou stopu až o devadesát procent. Z pohledu celkových nákladů na provoz znamená jejich užití nárůst přibližně o patnáct až dvacet procent.
Autobusy budou jezdit na linkách 446, 517 a 688. Jejich dojezd má činit 300 až 350 kilometrů, jedno plné načerpání vodíku trvá zhruba patnáct minut. Konkrétně budou jezdit nízkopodlažní vozy Solaris Urbino 12 hydrogen. Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) už dříve uzavřela s dopravcem Martin Uher Bus smlouvu o spolupráci. Společnost zajistí provozování vodíkových autobusů.
Vodíkový pohon je oproti dieselům výrazně dražší, vyšší je i pořizovací cena autobusů. Nevýhodou je nízká energetická účinnost a stejně tak i nutná výstavba plniček a nedostatek dodavatelů zeleného vodíku. Naopak výhodou je rychlé doplňování paliva, vysoký dojezd, nízká hlučnost a vysoká životnost palivových článků.
Podle české vodíkové strategie je odhadovaná spotřeba této komodity v Česku v roce 2050 od 1,1 do 1,8 milionu tun. Hlavní uplatnění má mít vodík především v těžko elektrifikovatelných oblastech, například v chemickém průmyslu, a také v nákladní, dálkové a regionální dopravě.
