Kolem aut budou vždy emise, když ne z výfuku, tak při výrobě baterií, říká Vratislav Kulhánek

Nahrávám video
Vratislav Kulhánek v Interview ČT24: „Když se stanoví nereálný cíl, tak je i nereálné usilovat o něj. Nulové emise jsou podle mě nereálný cíl.“
Zdroj: ČT24

Elektroauta jsou sice vhodná ke krátkým cestám po městě, ale jsou drahá a zlevnit je nelze kvůli cenám baterií, je přesvědčen bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek. V Interview ČT24 zpochybnil, že by bylo možné dosáhnout toho, aby byl automobilismus zcela bezemisní. Míní, že i kdyby nic nevypouštěla auta v provozu, vynahradila by to například náročná výroba baterií. Mnoho si ovšem slibuje od alternativních paliv, domnívá se, že i ona by mohla být budoucností automobilismu.

Evropská unie v poslední době schválila zákaz výroby aut s motorem spalujícím benzin či naftu po roce 2035 a zveřejnila návrhy emisní normy Euro 7. Ta by měla již od roku 2025 dále zpřísnit hlavně emisní pravidla pro naftové motory. Ohradila se proti tomu česká vláda, jejíž členové hovořili o riziku likvidace automobilového průmyslu v zemi.

Podle Vratislava Kulhánka jsou to příliš tvrdá slova, ale očekává, že Euro 7 bude mít na produkci automobilek i na jejich zákazníky výrazný vliv. Především poukázal, že již nyní ustupují od výroby malých aut, tedy svých nejlevnějších modelů.

„Proč nešla do výroby Fabia Combi? (…) Nevyplatí se ji kvůli emisním sankcím dělat. Vliv na strukturu aut, které budou automobilky dělat, to mít bude, ale jako úplně likvidační bych to neviděl,“ zhodnotil někdejší šéf škodovky – který ale v minulosti pracoval například také u Bosche coby výrobce komponent, působil v Asociaci automobilového průmyslu nebo Svazu průmyslu a dopravy – možné dopady normy Euro 7.

Možnou náhradou malých aut se spalovacími motory by mohlo být malé elektroauto do města. Právě ulice považuje za ideální místo pro uplatnění vozidel poháněných elektřinou. „Pro pohyb ve městě na krátké trasy elektroauta úplně bez diskuse, protože nejvíc škodící emise jsou v zástavbě. Jakmile vyjedete s autem do přírody, tam veškeré emise, které emitujete, příroda v pohodě pohltí, případně vyprodukuje jiné,“ míní Kulhánek.

Pochybuje však, že by elektroauta mohla být podobně levná jako nynější modely poháněné benzinem či naftou. Tím spíše to platí pro ona malá auta do města. „Cena je cena baterie. V momentě, kdy budou baterie menší, levnější, ze surovin, které budou dostupné – což je jako komplex iluze – pak budou levnější i auta,“ poznamenal.

Vratislav Kulhánek nepovažuje za reálné, že by se podařilo v blízké době vyrábět baterie laciněji. Poukázal, že k jejich výrobě jsou potřeba prvky, které jsou hůře dostupné, a tedy drahé. Úsporu proto podle něj nepřinese ani masivní rozšíření výroby.

„Panuje představa, že když se postaví gigafactory, tak bude všechno výborné, baterky budou levnější, když se jich bude dělat víc. Jenomže čím se jich bude dělat víc, tím budou dražší vstupy, protože zdroje lithia i kobaltu a dalších prvků jsou omezené a každý, kdo jimi disponuje, je bude zdražovat. Tím pádem budou kapacity gigafactory nevyužité. Když pojede gigafactory na padesát procent a rozhodíte odpisy a režijní náklady do ceny baterie, tak baterie logicky nebude levnější než dnes,“ shrnul.

Domnívá se proto, že si lidé budou nechávat nynější auta co nejdéle a do nákupů elektrické náhrady se nepohrnou. Míní, že k tomu s dnešními vozidly ani není vážný důvod. „Bude větší množství starších aut. Teď jsou auta tak dobrá, že vydrží 250 tisíc, 300 tisíc kilometrů bez vážnějších závad. Auta už nereznou, karoserie jsou tak udělané, motory jsou tak udělané a celé vybavení, že pokud se o auto trochu staráte, tak vám vydrží,“ vyzdvihl současnou produkci.

Pochybuje o tom, že by elektromobilita byla celkově výrazně ekologičtější než dnešní provoz spalovacích aut. Za škodlivou pro prostředí považuje například těžbu lithia i výrobu elektrické energie. Domnívá se, že až se v Evropě postupně objeví miliony elektroaut, může nastat problém i s distribucí elektřiny.

„Myslím, že úplně bez emisí to nejde. Někde emise vždycky vzniknou. Jestli vzniknou v elektrárně, jestli vzniknou při výrobě baterek, jestli vzniknou při těžbě lithia, vždycky nějaké budou. Cíl je emise minimalizovat. Ale na druhé straně emise z aut nejsou to hlavní. Vzbouří se jedna sopka a nahradí emise na deset, na padesát let. Válka na Ukrajině nadělá takových emisí… pokud nebudou elektrické tanky,“ konstatoval Kulhánek.

Za možnou budoucnost automobilismu proto považuje alternativní paliva. Je přesvědčen, že na motorech, které by je spalovaly, automobilky pracují, i když potají. „To běží ve velkém. Každý, kdo to má, o tom nemluví, ale jsem přesvědčen, že se to posouvá. Nakonec si dovedu představit výrobu paliva z cukrové třtiny. Což je naprosto čisté palivo. (…) Tohle cesta je a pracuje se na ní,“ ujistil někdejší šéf škodovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 7 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 13 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 18 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026
Načítání...