Kolem aut budou vždy emise, když ne z výfuku, tak při výrobě baterií, říká Vratislav Kulhánek

28 minut
Vratislav Kulhánek v Interview ČT24: „Když se stanoví nereálný cíl, tak je i nereálné usilovat o něj. Nulové emise jsou podle mě nereálný cíl.“
Zdroj: ČT24

Elektroauta jsou sice vhodná ke krátkým cestám po městě, ale jsou drahá a zlevnit je nelze kvůli cenám baterií, je přesvědčen bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek. V Interview ČT24 zpochybnil, že by bylo možné dosáhnout toho, aby byl automobilismus zcela bezemisní. Míní, že i kdyby nic nevypouštěla auta v provozu, vynahradila by to například náročná výroba baterií. Mnoho si ovšem slibuje od alternativních paliv, domnívá se, že i ona by mohla být budoucností automobilismu.

Evropská unie v poslední době schválila zákaz výroby aut s motorem spalujícím benzin či naftu po roce 2035 a zveřejnila návrhy emisní normy Euro 7. Ta by měla již od roku 2025 dále zpřísnit hlavně emisní pravidla pro naftové motory. Ohradila se proti tomu česká vláda, jejíž členové hovořili o riziku likvidace automobilového průmyslu v zemi.

Podle Vratislava Kulhánka jsou to příliš tvrdá slova, ale očekává, že Euro 7 bude mít na produkci automobilek i na jejich zákazníky výrazný vliv. Především poukázal, že již nyní ustupují od výroby malých aut, tedy svých nejlevnějších modelů.

„Proč nešla do výroby Fabia Combi? (…) Nevyplatí se ji kvůli emisním sankcím dělat. Vliv na strukturu aut, které budou automobilky dělat, to mít bude, ale jako úplně likvidační bych to neviděl,“ zhodnotil někdejší šéf škodovky – který ale v minulosti pracoval například také u Bosche coby výrobce komponent, působil v Asociaci automobilového průmyslu nebo Svazu průmyslu a dopravy – možné dopady normy Euro 7.

Možnou náhradou malých aut se spalovacími motory by mohlo být malé elektroauto do města. Právě ulice považuje za ideální místo pro uplatnění vozidel poháněných elektřinou. „Pro pohyb ve městě na krátké trasy elektroauta úplně bez diskuse, protože nejvíc škodící emise jsou v zástavbě. Jakmile vyjedete s autem do přírody, tam veškeré emise, které emitujete, příroda v pohodě pohltí, případně vyprodukuje jiné,“ míní Kulhánek.

Pochybuje však, že by elektroauta mohla být podobně levná jako nynější modely poháněné benzinem či naftou. Tím spíše to platí pro ona malá auta do města. „Cena je cena baterie. V momentě, kdy budou baterie menší, levnější, ze surovin, které budou dostupné – což je jako komplex iluze – pak budou levnější i auta,“ poznamenal.

Vratislav Kulhánek nepovažuje za reálné, že by se podařilo v blízké době vyrábět baterie laciněji. Poukázal, že k jejich výrobě jsou potřeba prvky, které jsou hůře dostupné, a tedy drahé. Úsporu proto podle něj nepřinese ani masivní rozšíření výroby.

„Panuje představa, že když se postaví gigafactory, tak bude všechno výborné, baterky budou levnější, když se jich bude dělat víc. Jenomže čím se jich bude dělat víc, tím budou dražší vstupy, protože zdroje lithia i kobaltu a dalších prvků jsou omezené a každý, kdo jimi disponuje, je bude zdražovat. Tím pádem budou kapacity gigafactory nevyužité. Když pojede gigafactory na padesát procent a rozhodíte odpisy a režijní náklady do ceny baterie, tak baterie logicky nebude levnější než dnes,“ shrnul.

Domnívá se proto, že si lidé budou nechávat nynější auta co nejdéle a do nákupů elektrické náhrady se nepohrnou. Míní, že k tomu s dnešními vozidly ani není vážný důvod. „Bude větší množství starších aut. Teď jsou auta tak dobrá, že vydrží 250 tisíc, 300 tisíc kilometrů bez vážnějších závad. Auta už nereznou, karoserie jsou tak udělané, motory jsou tak udělané a celé vybavení, že pokud se o auto trochu staráte, tak vám vydrží,“ vyzdvihl současnou produkci.

Pochybuje o tom, že by elektromobilita byla celkově výrazně ekologičtější než dnešní provoz spalovacích aut. Za škodlivou pro prostředí považuje například těžbu lithia i výrobu elektrické energie. Domnívá se, že až se v Evropě postupně objeví miliony elektroaut, může nastat problém i s distribucí elektřiny.

„Myslím, že úplně bez emisí to nejde. Někde emise vždycky vzniknou. Jestli vzniknou v elektrárně, jestli vzniknou při výrobě baterek, jestli vzniknou při těžbě lithia, vždycky nějaké budou. Cíl je emise minimalizovat. Ale na druhé straně emise z aut nejsou to hlavní. Vzbouří se jedna sopka a nahradí emise na deset, na padesát let. Válka na Ukrajině nadělá takových emisí… pokud nebudou elektrické tanky,“ konstatoval Kulhánek.

Za možnou budoucnost automobilismu proto považuje alternativní paliva. Je přesvědčen, že na motorech, které by je spalovaly, automobilky pracují, i když potají. „To běží ve velkém. Každý, kdo to má, o tom nemluví, ale jsem přesvědčen, že se to posouvá. Nakonec si dovedu představit výrobu paliva z cukrové třtiny. Což je naprosto čisté palivo. (…) Tohle cesta je a pracuje se na ní,“ ujistil někdejší šéf škodovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...