Úřady, energetici a další firmy už několik let připravují českou veřejnou síť pro přechod na elektromobilitu, i když politické špičky vynucený odchod od spalovacích motorů mnohdy kritizovaly. Dobíjecí síť v tuzemsku navíc vyrostla rychleji, než lidé nakupovali elektromobily. Výsledkem je, že v roce 2023 má Česko v poměru na počet bateriových aut mnohem hustší síť, než je v Evropě běžné. Údaje vyplývají ze zjištění reportérů pořadu Bilance, který vysílá ČT1 ve čtvrtek 1. června po 21. hodině.
Bilance: Česko má přebytek dobíječek pro elektromobily a rychle buduje další
V Česku je nyní dostupných 3650 veřejných dobíječek, většinou pomalých, a poměr vůči elektrické flotile je dvojnásobný ve srovnání s Evropou. Centrum dopravního výzkumu, což je organizace zřízená ministerstvem dopravy, publikuje mapu, v níž označuje slepá místa – tedy lokality, kde není počet nabíječek dostatečný a měla by k nim směřovat veřejná podpora.
Bilance – Zákaz spalovacích motorů (zdroj: ČT1)
Pro plynulý přechod k elektromobilitě bude ale třeba postavit násobně více dobíjecích bodů, a výrazně zvýšit počet ultrarychlých nabíječek, které dokáží automobil z deseti na osmdesát procent nabít za dvacet minut. Bez nich není možné jednoduše cestovat na větší vzdálenosti. Dojezd současných modelů elektroaut sice dostačuje na 400 a více kilometrů, což je přes celou republiku, ale i taková cesta vyžaduje jedno nabíjení.
Ministerstvo dopravy plánuje rychlonabíjecí huby, tak jak to vyžaduje EU, tedy podél dálniční sítě, každých šedesát kilometrů. Zatím stát dotuje výstavbu dobíjecí sítě, především distributorům elektřiny, a platí asi polovinu nákladů. Stejně tak podporu poskytují některé radnice, například pražský magistrát.
Podpora
Jak v pořadu Bilance potvrdil Vojtěch Fried z PRE, investice do dobíječek zatím není rentabilní a její návratnost bude dlouhodobá. Mnohdy je potřeba v rámci výstavby posílit elektrické vedení a zrekonstruovat trafostanici. Vytíženost již postavených dobíjecích bodů přitom dosahuje jen dvou procent. Elektrických aut zatím není dost. Konkrétně se jejich počet na silnicích přehoupl přes šestnáct tisíc a v drtivé většině je vlastní firmy a živnostníci.
Státní podpora této čisté formy dopravy (co se týče místních exhalací) je široká, ale nezahrnuje dotaci domácnostem. Podle vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pro Bilanci vláda ani o takové dotaci neuvažuje. Naopak bude platit příspěvek na čisté pohony firmám a už také platí obcím, úřadům či nevládním organizacím.
Fyzické osoby mohou v rámci programu Nová zelená úsporám dosáhnout na příspěvek na domácí nabíječku – wallbox. Na ministerstvech dopravy a průmyslu a obchodu mají nyní na podporu čistých pohonů (včetně vodíku) celkem připraveno osm miliard korun, což jsou peníze, které poslala Evropská unie, aby usnadnila přechod na bezemisní mobilitu.
Scénáře vývoje
Centrum dopravního výzkumu kalkuluje se třemi scénáři rozvoje elektromobility. Podle středního by v roce 2030 mělo být v Česku registrováno 190 tisíc bateriových aut, podle optimistického 600 tisíc. Podle dat CDV probíhá nyní až osmdesát procent dobíjení ve firmách a v domácnostech, tedy mimo veřejnou síť nabíječek.
Zákaz prodeje spalovacích motorů v nových vozech začne platit v roce 2035 a bude se týkat všech aut do 3,5 tuny, tedy i velkého množství dodávek. Cílem je snížit emise oxidu uhličitého z dopravy a zatížení měst nebezpečnými zplodinami hoření.
Stejně jako EU se ke stejnému kroku zavázala Velká Británie, Norsko, Island, Japonsko, Kanada, Chile, Izrael, Singapur, Argentina a několik jednotlivých států USA. Z automobilek pak ukončení výroby spalovacích motorů oznámili Ford, General Motors, Mercedes-Benz, Volvo, Jaguar a Land Rover.