Stát vloni vybral víc na pokutách za rychlou jízdu – skoro 60 milionů korun. Na dálnicích takto v současnosti měří rychlost většinou sami policisté. I když jsou dálnice vybavené kamerami a telematikou, ministerstvo dopravy zatím neuvažuje o tom, že by techniku začalo využívat i k měření rychlosti. Podle mluvčího si nechce hrát plošně na „velkého bratra“. Některá města a obce, kde rychlost měří, pak mají obavy z plánů nové vlády vložit výnosy z pokut do Státního fondu dopravní infrastruktury.
Řidiči loni spáchali 33 tisíc přestupků, kdy překročili nejvyšší povolenou rychlost na tuzemských dálnicích. Celkem za to dostali pokuty ve výši 57 milionů korun. Praxe ukazuje, že řada řidičů nemá obavy jet na dálnici rychlostí i kolem dvou set kilometrů v hodině.
Policisté mají k měření kamery v přední a zadní části vozu. Často využívají i mobilní laserový přístroj. „Je tam zaměřovač, když si ho najdu, tak v momentě, kdy spustím spoušť, tak to vyšle paprsek, okamžitě to nasnímá a hned to ukáže aktuální rychlost,“ popsal Pavel Hanák ze Speciálního oddělení dohledu Policejního prezidia.
Dálnice jsou poseté kamerami, policie ani Ředitelství silnic a dálnic je ale ke kontrole rychlosti nevyužívají, i když by to uměly. „Jediné stabilní radary, které na české dálniční síti jsou, se nacházejí v dálničních tunelech. Těch je osm na D8, Pražském okruhu, D5 a D1. Všude jsou označené a všude jsou jasně dané cedule, pozor, tady měříme,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Tam, kde se dálnice opravuje nebo staví, využívají mobilní radary pro úseková měření – aktuálně jsou na pěti místech. Třeba na 24. kilometru D1, kde se rekonstruuje most Šmejkala. Rychlost tady měří v obou směrech celkem čtyřmi kamerami. „Sebereme data, ale nezpracováváme. Předáváme policii, ta z toho očistí vozidla s předností v jízdě a předává přestupkovému řízení obci s rozšířenou pravomocí,“ řekl Rýdl.
Vloni předali přes 440 tisíc přestupků za překročení rychlosti v tunelu nebo v místech úsekového měření. Výjimkou mezi dálnicemi je D4, postavená za soukromé peníze. Mezi Pískem a Příbramí je pevně umístěno šest radarů. „Všichni úředníci, kteří se touto agendou zabývají, jsou plně vytížení,“ podotkla mluvčí Městského úřadu v Písku Petra Měšťanová.
Na pokutách město dostalo přes patnáct milionů korun. Peníze použilo na dopravní stavby a zajištění bezpečnosti chodců.
Podobný systém i na dalších dálnicích ale ministerstvo dopravy zatím nechce. „Jdeme cestou prevence a zaměření na rizikové lokality. Nechceme zavádět plošně nějakého velkého bratra, který by bez nějakého zvláštního účelu tuto oblast na dálnicích sledoval,“ vysvětlil postoj resortu mluvčí resortu dopravy František Jemelka.
Radarů v obcích přibývá
Rychlost měří také města a obce, které většinou využívají pevně umístěné radary. Zatímco před šesti lety jich jen Český metrologický institut evidoval něco přes stovku, na konci třetího čtvrtletí loňského roku už to bylo přes čtyři sta a jejich počet dál roste.
Radary umírňují příliš rychlou dopravu. Mnohde by se bez toho nedala ani přejít silnice.
Obce každý rok na pokutách za rychlost vyberou stamiliony korun. Po odečtení nákladů dělají roční výnosy asi 300 milionů, přičemž většina končí v kase středně velkých a malých sídel. Ta se nyní obávají, že o ně mohou přijít kvůli větě v programovém prohlášení nové vlády.
Zisk z pokut totiž má jít do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy už rozeslalo 206 obcím s rozšířenou působností dotazník. Mimo jiné chce znát počet radarů a kolik na pokutách vyberou.
Peníze pro státní správu
Starostové se shodují, že radary výrazně zvyšují bezpečnost v obcích. Někteří ale připouštějí, že kdyby o výnos z nich přišli, přestali by je provozovat. Někde tyto peníze používají, třeba jako ve středočeských Černošicích, na placení služeb pro stát. „Pokud by nám toto vypadlo, nebyli bychom schopni financovat státní správu,“ obává se starosta Černošic Filip Kořínek (Věci černošické).
V nedalekém Berouně, kde provozují čtyři úsekové radary, činí výnos zhruba jedenáct milionů korun ročně. Přibližně stejnou částku ale činí náklady. „Všechno, co jsme k tomu museli připravit, jsme připravili za peníze města, jak lidi, tak stroje. A dělali jsme to proto, abychom naučili řidiče bezpečněji jezdit Berounem, ne pro ten výnos,“ upozornila starostka Berouna Soňa Chalupová (ODS).
I proto Beroun s měřením přestat nechce. Na rozdíl od Hradce Králové, který administruje pokuty pro okolní sídla. „Město by pak nemělo motivaci uzavírat veřejnoprávní smlouvy a validovat pokuty pro ostatní obce, mohl by to být velký bezpečnostní a dopravní problém,“ tvrdí primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK).
Podle mluvčího resortu dopravy Jemelky jde primárně o to sjednotit podmínky tak, aby byla zvýšena bezpečnost. „Povedeme debatu o tom, zdali ten čistý příjem, to znamená to, co obcím zbyde jako čistý zisk z té kontrolní činnosti, tak zdali by neměl být příjmem SFDI,“ uvedl mluvčí.
Proti změnám se staví Svaz měst a obcí. Jeho předseda František Lukl o tom chce jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i dalšími ministry.
