Na vybraných úsecích dálnic zřejmě bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Podle místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) jde o zbytečnou hloupost, celoevropský trend je podle něj spíše snižování rychlosti. „Ale ze židle mě to nenadzvedává, je to marginálie,“ řekl v Událostech, komentářích. S ním souhlasí dopravní expert Vize 0 Libor Budina, vysoká rychlost s sebou podle něj nese mnohá rizika. Na konstatování, že v Německu je rychlost na dálnicích neomezená, namítl, že němečtí řidiči jsou disciplinovanější než ti čeští. Podle něj je škoda, že se neprosadil návrh Kolovratníka ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti.
Zbytečná hloupost, míní o 150 km/h na vybraných dálnicích Kolovratník. Časový zisk není tak velký, říká Budina
„Podle mě to není dobrá věc. Budu upřímný – je to zbytečná hloupost a aktivita ODS a ministerstva dopravy,“ míní Kolovratník o tom, že by na vybraných úsecích modernizovaných dálnic bylo možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině.
Podle Budiny v odborné veřejnosti nikdo zvyšování rychlosti nepodporuje. „A to ani na dálnicích, ani kdekoliv jinde,“ upozornil. „Jedinou výhodu, kterou bych v tom spatřoval, (…) díky tomu, že se to dostalo do médií, můžeme upozorňovat na rizika, která jsou při zvyšování rychlosti: jaká je brzdná dráha, jaké mohou být zbytkové nárazové rychlosti a podobně,“ doplnil.
Celoevropský trend je spíše plynulé snižování rychlosti, podotkl Kolovratník. „Je to z velkého důvodu kvůli ekologii, emisím. Protože spotřeba vozidla roste exponenciálně se zvyšující se rychlostí,“ připomněl.
D11 i D3 by na to připraveny být mohly, míní Kolovratník
Kolovratník také řekl, že ministra dopravy Martina Kupku (ODS) ve středu žádal, aby slíbil, že náklady na vybavení vybraných úseků telematikou, proměnlivými značkami či radary, zveřejní předem. „Než ministerstvo nějaký takový úsek povolí, tak ukáže, kolik to bude stát.“
Kupka neřekl, o jaké konkrétní úseky by se mělo jednat, pouze naznačil. Prý by byly tři a jeden z nich by byla D3. Ale dříve se uvažovalo o hradecké D11, části plzeňské D5 nebo D8 ve středních Čechách. „Teoreticky moderní část D11 v oblasti kolem Poděbrad by na to asi připravena být mohla. D3 je velmi dobrý příklad, jsou tam velmi dlouhé, rovné a přehledné úseky,“ myslí si Kolovratník.
Dobrým argumentem dle Kolovratníka je, že proměnlivým značením lze maximální povolenou rychlost i snižovat, například v případě horší viditelnosti. „Takže je možné to zkusit. (…) Nenadzvedlo mě to ze židle, nedával jsem do toho zákona žádný protinávrh. Vnímám to spíše jako marginálii,“ dodal.
Budina: Němečtí řidiči mají jinou mentalitu
Co se týče D1, Budina by si na některých jejích úsecích zvýšit rychlostní limit na 150 kilometrů v hodině představit dokázal. „Zvláště tam, kde jsou tři jízdní pruhy. Ale samozřejmě podmínkou je, aby to bylo vybaveno telematikou,“ podotkl.
Řidiči by podle průzkumů zvýšení rychlosti dle Budiny chtěli. Nicméně je podle něj potřeba upozornit, že časový zisk mezi 130 kilometrů v hodině a 150 není tak velký.
Například v Německu je rychlost na dálnicích neomezená. Němečtí řidiči jsou ale podle Budiny více „vychovaní“ než ti čeští. „Mají trochu jinou mentalitu, protože vědí, že když je snížená viditelnost nebo když naprší či nachumelí, tak opravdu svou rychlost sníží,“ míní.
Podle něj je také škoda, že se neprosadil návrh Kolovratníka ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti. „Protože ty okolní státy definici bezpečné vzdálenosti mají – a to jde ruku v ruce se zvyšováním rychlosti,“ upozornil.
Kolovratník s Budinou nesouhlasí v tom, že by němečtí řidiči byli disciplinovanější. „Velmi nerad bych urážel české řidiče. Do Německa jsem loni jezdil docela často po A6. (…) Oni od toho postupně ustupují a na dálnicích subjektivně vnímám, že velmi často na dlouhých úsecích už rychlost mají omezenou, typicky kolem velkých křížení německých dálnic,“ konstatoval Kolovratník.
Zlý: V současnosti si to představit nedovedu
Služba dopravní policie se dle jejího ředitele Jiřího Zlého k návrhu zvýšit na určitých dálničních úsecích rychlostní limit na 150 kilometrů v hodině nevyjádřila kladně.
„Nicméně je nutno zmínit, že určitě nebudu přemalovávat dopravní značení na hraničních přechodech ze 130 na 150. (…) Novela hovoří pouze o tom, že lze na dálniční síti zvýšit rychlost až o dvacet kilometrů v hodině,“ sdělil v pořadu Interview ČT24.
V současnosti si to dle svých slov nedovede představit. „Nepřiměřená rychlost je příčinou čtyřiceti procent smrtelných následků dopravních nehod. Byť lze v určitém kontextu říci, že dálnice z hlediska následků dopravních nehod jsou nejbezpečnější silnice. Nicméně s narůstající intenzitou provozu to není úplně vhodné,“ upozornil.
„Do budoucna si to dokážu představit na některých moderních, nových úsecích s využitím proměnného dopravního značení,“ poznamenal Zlý.