Postavit 600 kilometrů dálnic do roku 2033 je reálné, řekl Kupka

Nahrávám video
Interview ČT24: Martin Kupka
Zdroj: ČT24

Do roku 2033 je potřeba postavit 600 kilometrů dálnic, aby byla síť kompletní, řekl v pořadu Intervew ČT24 ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podotkl, že je to reálné a už je pro to nachystaný přehled financování. Dodal, že vše míří k tomu, aby se také už v příštím roce otevřelo více než 115 kilometrů nových dálničních úseků. V souvislosti se změnou silničního zákona zmínil, že se systém zjednodušuje a navíc v některých částech působí preventivně.

„Je to nejen úkol této vlády, ale pochopitelně i těch, které přijdou,“ uvedl Kupka s tím, že je v dopravní infrastruktuře přirozené, že navazuje na předchůdce a ti další budou navazovat na jeho práci.

„Aby měli na co navazovat, tak je nachystaný výhled financování s různými nástroji, na které pak může další vláda nebo další vlády sáhnout. Jednou z těch podmínek jsou přichystané PPP projekty,“ podotkl a dodal, že mají tu výhodu, že nezatěžují zadlužení České republiky.

K financování bude podle něj potřeba využít další nástroje, jak úvěry, státní dluhopisy, tak pochopitelně národní rozpočet, ale i již zmíněné PPP projekty.

Už v příštím roce chce rovněž využít modernizační fond. „To jsou všechno nové zdroje, se kterými se třeba tolik nepočítalo.“

Nové úseky dálnic

Kupka uvedl, že v příštím roce se otevře více než 115 kilometrů nových dálničních úseků. „Otevře se D4 jako pilotní a zároveň úspěšný PPP projekt, v čemž navazujeme na práci předchůdců a zároveň přichystáme PPP projekty – třeba středočeská D3 může být jedním z nich.“ 

Podotkl také, že na konci funkčního období současné vlády bude celkem 200 kilometrů otevřených nových dálničních úseků.  

Novela silničního zákona

V souvislosti se změnou novely silničního zákona, která upravuje nynější systém trestných bodů, Kupka podotkl, že se systém zjednodušuje. Bodování se snižuje z pěti sazeb na tři. Nově bude možné přidělit dva, čtyři nebo šest bodů, přičemž maximální hranice dvanácti bodů zůstává. „Vycházíme z toho, že není dobré měnit úplně vše. Zvykli jsme si na tu hranici dvanácti bodů,“ míní.

Podle něj také zákon, který je jednodušší, lidé přirozeně respektují spíše než zákon, který je nesrozumitelný a složitý. „Šestibodová kategorie je nejvážnější, a platí tím pádem dvakrát a dost,“ dodal. Pod tuto kategorii spadá například řízení pod vlivem alkoholu, kdy řidič navíc zaplatí pokutu ve správním řízení až 25 tisíc namísto dnešních až dvaceti tisíc. 

Jednou z novinek je také to, že řidič už během kontroly zjistí, o kolik přijde bodů. „Bude si moci vybrat, zda bude chtít informaci o změně svého bodového konta získat e-mailem, smskou anebo jestli mu stačí, když se sám podívá na portál dopravy, který už funguje a kde najde svůj bodový rejstřík,“ dodal Kupka.

Zdůraznil, že vedle represí přináší změna i věci, které se více vztahují k prevenci, například možnost řídit od 17 let pod dohledem mentora. „Je to věc, která se osvědčila jinde ve světě. Člověk získá řidičský průkaz v 17 letech, projde autoškolu tak, jako každý osmnáctiletý, ale první rok musí řídit pod dohledem.“

Dodal, že jde o příležitost, aby po vstupu do ostrého provozu mladý člověk sbíral zkušenosti s někým, který jej upozorní na zbytečně rizikové jednání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 4 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 9 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 9 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...