Pro české právo jako by sexuální násilníci byli menší zlo než pěstitelé marihuany, vyplývá ze zjištění pořadu 168 hodin. Zatímco za znásilnění mohou pachatelé odejít od soudu i jen s podmínkou, jak se stalo nedávno v případu otčíma, který dva a půl roku znásilňoval nevlastní dceru, za pěstování konopí se běžně dává vězení na pět, osm nebo dokonce dvanáct let. Končí pak na celách ve společnosti vrahů a těžkých zločinců. Na nepoměr výše trestů upozornil reportér Jaroslav Hroch.
168 hodin: Nastavení trestů v Česku. Za pěstování konopí lidé dostávají i 12 let za mřížemi, za znásilnění někdy jen podmínku
7 minut
168 hodin: Dvanáct let za konopí
Devětadvacetiletý Matěj Černý byl se dvěma dalšími odsouzen za pěstování konopí ve velkém. Podle závěrů soudu množství vyrobitelné marihuany z pěstovaného konopí převyšovalo hmotnost 57 kilogramů. Dostal trest devět let, plus tříletá podmínka za předchozí pěstování, celkem tedy dvanáct let za mřížemi.
„Seděl tam takhle se spoluvězni, něco si povídali a on si uvědomil, že tam je se třemi vrahy,“ popsala matka Černého Irena Fenyklová. „A že on z nich má nejvíc let. A uvědomil si, že je pro společnost vlastně nejnebezpečnější,“ dodala.
Podobně dopadl Lukáš Chudý, který byl za to, že zasadil se třemi dalšími na svém poli třicet jedna rostlin konopí, potrestán osmi lety za mřížemi. Podle rozsudku by z rostlin šlo vypěstovat na 17,5 kilo sušiny.
„I když to vypadá jako hodně, ale to prostě není kokain, kdy z kokainu udělám z gramu velkou dávku, kdežto tady ne,“ prohlásil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj jsou takových pěstitelů konopí v Česku tisíce.
Dlouhé tresty jsou běžné
Statistiky toho, kolik lidí je kvůli pěstování marihuany za mřížemi na takto dlouhé roky, neexistují. Osmileté tresty za konopí ale podle odborníků nejsou nijak výjimečné.
„V současném nastavení je očividné, že ty tresty jsou pravděpodobně nastaveny až příliš přísně,“ řekl adiktolog Ladislav Dékány z Úřadu vlády.
„K těm osobám, které jsou stíhané za drogové delikty, je přistupováno vždycky s obrovským pohrdání, despektem a ty tresty jsou ukládány v té nejvyšší možné míře,“ popsala advokátka Katarzyna Krzysztyniak.
„Všechny ty případy, které my řešíme, tak jsou normální běžní lidé, kteří, ano, nerespektují úplně ten dnešní trestní zákoník. Něco tam udělají špatně, ale logické by bylo ve světle toho, jak trestní justice přistupuje k jiným typům případů, aby takoví lidi měli podmínku, aby třeba měli nějaký peněžitý trest,“ myslí si mluvčí iniciativy Rodiny proti prohibici Matěj Hollan.
Podmínka za znásilnění
Podle stránek jaktrestame.cz v Česku za znásilnění padají nejpřísnější tresty hned po vraždě. Průměrně u nepodmíněného odsouzení jde o pět let vězení. Přitom polovina pachatelů ale vyvázne jen s podmínkou. To se stalo i v nedávném případu otčíma, který za dva a půl roku znásilňování nevlastní dospívající dcery dostal u brněnského krajského soudu čtyřletou podmínku. Jeho oběť se přitom kvůli celé události dostala do depresí a pokusila se o sebevraždu.
Marihuana také podle odborníků nepředstavuje vstupní bránu k tvrdým drogám, jako je pervitin a heroin. „U konopí se bavíme zejména o distribuci nebo o držení nelegální návykové látky, to jsou ty hlavní trestné činy, které jsou s tím spojené. Už méně je tam spojená drogová kriminalita za účelem získávání finančních prostředků pro užívání konopí,“ popsal adiktolog Tomáš Jandáč z kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Pro české právo ale není zásadní, o jak závažnou drogu jde. Trestní sazbu udává množství. „Při těch rozsudcích se jenom v minimálním množství rozlišuje, zda se jedná o drogu skutečně extrémně závažnou, jako například heroin, nebo zda se jedná o tu marihuanu, protože pokud se dostanete do určité sazby, tak už v té sazbě jste a nepomůže vám ani svěcená voda,“ uvedla Krzysztyniak.
