168 hodin: Otčím „skuhral“, oběť soud nevyslechl. Kvůli podmínce za znásilňování se pokusila o sebevraždu

168 hodin: Táta od rodiny (zdroj: ČT24)

„Mně, a nejenom mně, to přijde strašně nespravedlivé,“ říká dívka, kterou více než dva roky až pětkrát týdně znásilňoval nevlastní otec, o verdiktu odvolacího soudu. Ten zmírnil původní trest tří let vězení na podmínku. Dle znalce špatně vyhodnotil posudek, oběť vůbec nevyslechl a zazněla jen otčímova verze. Muž tvrdil, že jeho vězením utrpí hlavně rodina. V té přitom kvůli otčímově chování už několikrát zasahovala policie. S týranou dívkou mluvili reportéři 168 hodin Jaroslav Hroch a Jakub Hříbek.

Otčím svou nevlastní dceru znásilňoval od začátku roku 2020 do léta 2022, tedy od jejích šestnácti let. Nyní je dívce dvacet a má za sebou tři pokusy o sebevraždu. „Mně, a nejenom mně, to přijde strašně nespravedlivé. Pořád to na mě nějak doléhalo. Asi týden po verdiktu jsem se pokusila o sebevraždu, protože mě to opravdu hodně zasáhlo,“ popsala pro 168 hodin sexuálně týraná.

Na otčímovo chování se podle ní přišlo tak, že jednoho dne přišel před školu, kde na svou nevlastní dceru pokřikoval nadávky. „Načež jsem se sesypala,“ dodala dívka. Spolužačky ji poté odvedly za třídní učitelkou, která s ní šla na policii. Kriminalisté otčíma obvinili ze znásilnění a začali záležitost vyšetřovat. Muž dále bydlel s rodinou a dívka neměla kam jít.

„Chodil domů častěji opilý. Začal na mě vždy v noci sprostě pokřikovat, že jsem rozvrátila celou rodinu a že mi nikdo nebude věřit ty moje pohádky,“ vylíčila oběť. Poprvé se pokusila o sebevraždu loni v květnu, když se předávkovala prášky. Den poté byla hospitalizována na psychiatrii. „Od té doby se to vlastně akorát zhoršuje,“ doplnila.

Její otčím se ke svým činům přiznal, a to jak k mnohonásobnému znásilňování a natáčení vynuceného sexu na mobil, tak i k vydírání, že záznam zveřejní. Okresní soud ve Vyškově nad ním vynesl verdikt loni v srpnu, muž měl podle něho strávit ve vězení tři roky. Otčím se ale odvolal ke Krajskému soudu v Brně, který trest zmírnil na čtyřletou podmínku.

Zazněla jen otčímova verze

Otčím se u odvolacího soudu odkazoval na špatnou finanční situaci rodiny, v níž žije ještě dospívající sestra dívky, její bratr a dvouleté batole. U soudu tvrdil, že situace rodiny se jeho uvězněním ještě zhorší. „Obžalovaný začal vykládat o tom, jak se musí starat o rodinu, že se teď semkli, a že pokud půjde do vězení, tak tím bude trpět hlavně rodina. Byl jsem překvapený, že soud to změnil na podmínku s odůvodněním, jaké k tomu uvedl,“ popsal průběh procesu novinář Petr Kozelka.

Mužovo chování označil za „skuhrání“, jelikož u soudu popisoval, jak je na tom jeho rodina špatně. „Zopakoval to myslím dvakrát, že to bude větší trest pro rodinu, když ho pošlou do vězení, než pro něho samotného. Na to, jak byl výřečný před soudem, tak potom to nechtěl nijak komentovat. Ptal jsem se ho, jak to vnímá a proč nevlastní dceru znásilňoval. Otočil se ale zády a odešel,“ dodal Kozelka.

Zmocněnec oběti Marcel Jurčaga uvedl, že trest se v porovnání s ostatními případy jeví jako velmi mírný. Odvolací soud podle něj skutečné poměry v rodině neověřoval, a tak v soudní síni zazněla jen otčímova verze. „Těžko říct, na základě čeho soud dospěl k závěru. Já osobně se domnívám, že velkou roli asi hrálo malé dítě a deklarovaná snaha zabezpečit rodinu,“ řekl Jurčaga.

V domácnosti opakovaně zasahovala policie

Forenzní psycholožka Ludmila Čírtková považuje argumentaci a výrok krajského soudu o trestu za alarmující, stejně jako fakt, že ho vynesla instituce, která by měla chyby předchozího soudu korigovat.

Verdikt odvolacího soudu oběť znásilňování zasáhl. „První dny jsem měla hodně časté myšlenky, že když to dopadlo, jak to dopadlo, tak to byla nějak moje chyba a že jsem měla něco udělat jinak. Úplně jsem se shazovala sama před sebou,“ uvedla sexuálně týraná.

Podle dívky má rodina finanční problémy. „Rodina nefunguje už jen kvůli tomu, že on je alkoholik a pořád jsou tam nějaké hádky. Pořád vyčítá jak mámě, tak sourozencům různé věci a chová se opravdu strašně,“ zdůraznila.

V rodině opakovaně zasahovala policie. „On mámu vždy nějak chytil za ruce a začala naříkat bolestí. Do toho jsem se vždy vměstnala já, protože jsem nechtěla, aby jí ublížil. Začala jsem ho od ní odstrkávat. Jednou jsem kvůli němu byla v nemocnici se zlomenou rukou,“ doplnila dívka.

Znásilnění nemělo zásadní negativní dopad, tvrdí soud

Trojčlenný soudní senát dospěl rovněž k závěru, že mnohonásobné znásilňování dívku trvale nepoznamenalo. Fakt, že v té době měla za sebou už dva pokusy o sebevraždu, v potaz nevzal. „Zohlednili jsme i to, že podle znalce nemělo jednání na nezletilou naštěstí zásadní negativní dopad. Je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí,“ uvedla podle serveru Novinky.cz soudkyně Mária Petrovková.

Čírtková podotkla, že jí připadá neuvěřitelné, že oběť odchází od soudu a dozvídá se, že je „polovičatou obětí“, jelikož údajně nenese žádné následky. „Přitom je obecně známým faktem, že sexuální násilí mezi blízkými lidmi vždy psychicky traumatizuje,“ dodala forenzní psycholožka.

Tereza Otavová ze spolku Věřím případ okomentovala s tím, že podrývá důvěru v instituce. „Pokud ta oběť nebo oběti slyší, že se nikdo nezajímá o jejich následky nebo že někdo s čistým svědomím pronese, že například tato dívka, která měla být znásilněna nejspíše více než dvěstěkrát, je naprosto v pořádku, tak to odporuje selskému rozumu,“ doplnila.

Soud verdikt odmítá vysvětlit

Proti výkladu znaleckých posudků soudem se ohradili i samotní autoři. Petr Nedoma z kroměřížské psychiatrické nemocnice třeba uvedl, že nebyla použita přesná formulace, ale pouze její interpretace ze strany soudkyně.

Zmocněnec oběti Jurčaga upozornil, že v posudku byla otázka újmy okrajová. „Znalecký posudek byl zpracováván primárně pro účely trestního řízení, a to za účelem zjištění toho, jaká je osobnost poškozené, zdali je věrohodná. (...) I z toho důvodu mám za to, že odvolací soud k tomu neměl přikládat takovou váhu,“ vysvětlil.

Krajský soud v Brně své rozhodnutí vysvětlit odmítá. Veřejnost si má prý počkat na písemné vyhotovení rozsudku, které má být hotové do dvou týdnů.

Dvacetiletá dívka zažívá zacházení, které v Česku není výjimečné. Podmínkou končí u soudu každý druhý případ znásilnění. „Vysílá to signál pro pachatele, že násilí nemusí mít reálný dopad na jejich život. Vysílá to signál pro oběti, u nichž ten strach se na někoho obrátit může být jen posílen, protože důvěra v instituce a stát je křehká. Jakýkoliv takový případ ji může jen ohrozit,“ pronesla Petra Presserová, která je právničkou organizace proFem.