Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění nezletilé dívky, za které pachatel dostal u soudu podmínku. O změně výše trestu rozhodl minulý týden Krajský soud v Brně. Podle znalce oběť neměla mít vážné následky. Původně si měl muž odsedět tři roky ve vězení. O problematice v pořadu Události, komentáře debatovali advokátka Lucie Hrdá a vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.
Za stovky znásilnění nezletilé dostal podmínku. Soudy často sexuální násilí bagatelizují, míní advokátka Hrdá
13 minut
Události, komentáře: Podmínka za opakované znásilnění
Za opakované znásilňování i několikrát denně po víc než dva roky vyměřil Okresní soud ve Vyškově muži loni v srpnu tříletý trest odnětí svobody. Krajský soud v Brně ale minulý týden došel k jinému závěru a původní trest zmírnil na podmínku. Souzený muž je nevlastním otcem oběti. V době, kdy mělo ke znásilnění docházet, byla dívka nezletilá. Podle zjištění Seznam Zpráv se poté, co se o rozhodnutí odvolacího soudu dozvěděla, pokusila o sebevraždu.
„Je to strašné, nesu si v sobě negativní myšlenky, sebenenávist a on řekne, že to na mě nezanechalo žádné špatné následky? Bylo mně z toho špatně. Přála bych soudnímu znalci, aby jen z poloviny zažíval to, co já,“ řekla Seznam Zprávám.
Případné dovolání bude ve věci řešit Nejvyšší státní zastupitelství, které si od krajského soudu výjimečně vyžádá rozhodnutí bez podnětu krajských kolegů, na který by jinak procesně čekalo.
Případem se zabývá i ministerstvo spravedlnosti. „Jakmile ministerstvo spravedlnosti obdrží spis, o nějž již požádalo, budu se zabývat otázkou, zda byl před soudem porušen zákon. Jen pokud byl porušen zákon, mohu podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona,“ okomentoval případ ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
V případu se diskutuje o sporném znaleckém posudku
Podle advokátky a spoluzakladatelky spolku Bez trestu Lucie Hrdé nejsou podobná rozhodnutí soudu ojedinělá. „Rozsudek podobného rozsahu, kdy například byla žena znásilněná asi jednaosmdesátkrát a byla za to podmínka, jsme už zveřejňovali,“ řekla. „Tyhle věci se opravdu dějí dlouhodobě. Potom tam samozřejmě četnost jednotlivých útoků je, takže je to vždycky spíš otázka, nakolik se někdo zamyslí nad jejich následky,“ doplnila.
„Patrně se vychází z toho, jaké bylo ústní odůvodnění po vynesení rozsudku odvolacím soudem. Výše trestu, druh a výměra trestu se skládá z mnoha komponent a prezentovány byly jen některé. Samozřejmě, že skutek, jak byl popsán, vyvolává určité otazníky, jestli některé okolnosti, které mají vliv na druh a výměru trestu, nebyly přeceněny, nebo naopak nedoceněny. Ale vyjádřit se bez znalosti spisu, to by bylo krátkozraké,” okomentoval advokát a vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.
„Já jsem znalecký posudek neviděla. Ale pokud oběť říká, že se již potřetí pokusila o sebevraždu, tak si myslím, že o závažném následku mluvit můžeme,“ uvedla Hrdá. „Domnívám se, že u takto mnohačetného skutku, kdy se jednalo o počet stovek znásilnění u osoby, která byla mladší osmnácti let, prostě není možné, abychom řekli, že nemůžou být následky.“
Posudek je podle Gřivny jen jedním z důkazů v trestním řízení. Pokud během řízení vzniknou pochybnosti o jeho kvalitě, může být přizván nový znalec. Za chyby v posudku může ministerstvo spravedlnosti udělit sankce nebo jeho autora vyškrtnout ze seznamu znalců.
Nejvyšší soud by na popud ministerstva rozsudek zvrátit nemohl
Ministerstvo spravedlnosti může podle Gřivny v této kauze nyní zasáhnout v případě, pokud dojde k závěru, že nebyl v případu dodržen zákon – například právě v dodržování kritérií pro ukládání trestu. Poté se může obrátit na Nejvyšší soud, který by však trest nezrušil. „Rozhodnutí by mohlo mít precedenční význam pro obdobné věci do budoucna. Ale v tomto konkrétním případě by už k nápravě, pokud tam vada byla, nevedlo,“ popsal Gřivna.
Hrdá uvedla, že nízká výše trestu v podobných případech je podle výzkumů ovlivněna bagatelizací činů, která „se nezakládá na viktimologické realitě, neodpovídá základním evidence base poznatkům současné vědy“. „Mýty je zpochybňováno nebo bagatelizováno chování oběti, následky na životě oběti, nebezpečnost skutku pro jednotlivce i společnost,“ uvedla.
Gřivna upozornil, že návrh zákona na redefinici znásilnění, kterým se od ledna zabývají poslanci, by mohl současnou situaci změnit. „Mění právní úpravu, dokonce i zvyšuje trestní sazby, rozšiřuje kriminalizaci i na jednání, která doposud trestná nebyla nebo by byla mírněji trestná. Určitě je to signál k tomu, že společnost tyto trestné činy vnímá citlivěji. Je na tom i odborná shoda, aby k určitému posunu došlo,“ dodal.
