Vláda ve středu schválila změnu definice znásilnění. Trestní předpisy by měly opustit koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahradit ho konceptem pohlavního styku nesouhlasného. O schválení novely připravené ministerstvem spravedlnosti informovali Piráti v tiskové zprávě.
„Ne znamená ne.“ Vláda schválila změnu definice znásilnění, opouští podmínku použití násilí
Události: Redefinice znásilnění (zdroj: ČT24)
Novela trestního zákoníku má změnit i pohled soudů na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let. Pokud projde beze změny celým legislativním procesem, vždy je soudy budou pokládat za znásilnění či sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.
Novela je založena na zásadě „ne znamená ne“. Nesouhlas lze projevit nejen slovně, ale také gestem, pláčem nebo zaujetím obranné pozice. Počítá se i s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu – kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání či zdravotnímu handicapu.
„Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ uvedlo ministerstvo k tomu, proč nezvolilo přísnější zásadu „ano znamená ano“.
O změnách ministerstvo spravedlnosti vedlo dlouhou expertní diskusi i politickou debatu. „Jde o krok, nikoli zbrklý skok, správným směrem. Děkuji zástupcům koalice i opozice a mnoha dalším, že jsme si vzájemně naslouchali a shodli se na předloženém návrhu. Má tak šanci na velkou podporu ve sněmovně. Snad to přispěje k širšímu pochopení, že když se s trpělivostí chce, mohou se dobré věci dohodnout i v jinak rozklížené sněmovně,“ uvedl na síti X ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Po vládním zasedání ale Blažek komentovat novelu nechtěl.
Debaty o variantě „bez souhlasu“
Piráti původně prosazovali, aby Česko po vzoru dalších třinácti evropských států přijalo definici znásilnění založenou na chybějícím souhlasu. „Definice založená na chybějícím souhlasu by byla jednodušším řešením, protože bychom nemuseli dělat výčet situací v definici bezbrannosti. Návrh, který dnes schválila vláda, tedy definice založená na nesouhlasu s dobře definovanou bezbranností, je však přijatelným kompromisem, který má podporu napříč stranami a především zlepší situaci pro oběti,“ uvedla poslankyně Pirátů Klára Kocmanová.
„Skutečně by byla lepší ta varianta založená na absenci toho souhlasu, nicméně, žijeme v nějaké politické realitě a já vím, že tato varianta by neprošla v Poslanecké sněmovně,“ doplnila předsedkyně sněmovního výboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťána Malá (ANO).
Novela zákona o znásilnění
Trestný čin znásilnění bude nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky ministerstvo vyčlenilo do samostatného nového trestného činu sexuální útok.
„Změna pomůže jak k tomu, aby policie mohla sexuální násilí lépe stíhat a soudy postihovat, tak hlavně obětem takového násilí, a o ty jde především,“ uvedl na síti X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Podle místopředsedy sněmovního výboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Aleše Dufka (KDU-ČSL) vysílá přijetí takového zákona signál veřejnosti. „Zejména některým mužům, kteří zaujímají takový postoj, že když žena řekne: ‚ne‘, tak to znamená možná, a že když řekne: ‚možná‘, tak to znamená ano,“ doplnil s tím, že novela je v tomto ohledu revoluční.
Redefinici ocenila i advokátka a spoluzakladatelka iniciativy Bez trestu Lucie Hrdá. „Myslím si, že je to velmi významný zásah do stávající koncepce trestního zákoníku v oblasti sexualizovaného násilí,“ upozornila ve vysílání ČT24.
Znásilnění se podle ní bude prokazovat obdobně jako dosud. „Doteď se prokazovalo nejenom třeba násilí, ale prokazovala se i pohrůžka, třeba jiné těžké újmy,“ přiblížila. Záležet bude podle ní na tom, kdo je důvěryhodná oběť, komu se svěřila či zda má posttrauma. „Takové věci se dokazují již roky u jiných trestných činů, například u nebezpečného vyhrožování, pronásledování nebo u vydírání,“ podotkla.
Advokátka Lucie Hrdá k redefinici znásilnění (zdroj: ČT24)
V připomínkovém řízení ministerstva i zmocněnkyně pro lidská práva nesouhlasily s navrženou definicí bezbrannosti. U případů takzvaného zamrznutí oběti tak spravedlnost změnila původní termín „disociativní porucha“ na „silný ochromující stres“. Kritici totiž poukazovali na nevhodnost úvahy, že oběť znásilnění ztuhla v důsledku nějaké poruchy. „Takové uvažování vede pouze k další viktimizaci obětí a takzvanému victim blamingu – obviňování oběti. Paralyzované oběti netrpěly v době útoku poruchou. Na extrémně ohrožující situaci reagovaly zcela přirozeně,“ konstatovali.
Na základě dalších připomínek ministerstvo doplnilo definici bezbrannosti také o neschopnost utvářet svou vůli a o podstatné snížení schopnosti svou vůli utvářet nebo projevit. Ustoupilo také v tom, že použití zbraně nakonec povede jak u sexuálního útoku, tak i u znásilnění k použití vyšší trestní sazby. Sexuální nátlak byl navíc zařazen mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšířila o zneužití něčí tísně.
Ke změně definice znásilnění v posledních letech přistoupilo šestnáct evropských států. Koncept „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u definice znásilnění založené na násilí či pohrůžce.