Ministerstvo spravedlnosti chystá novou definici znásilnění, zvažuje dvě varianty, obě zmiňují nesouhlas oběti. Advokát Pavel Bartoň, který se ve své praxi zabývá případy sexuálního násilí, v Událostech, komentářích podotkl, že vhodnější by byla definice znásilnění založená na chybějícím souhlasu.
Chybějící souhlas je pro definici znásilnění vhodnější než nesouhlas, míní advokát Bartoň
„Současná definice nepokrývá třeba takové základní situace, jako když oběť řekne: 'Ne, já nechci takový styk. Nechci vůbec žádný sexuální styk.' A pachatel ten sexuální styk stejně vykoná,“ vítá úpravu advokát Daniel Bartoň. K variantám nové definice znásilnění, které předkládá ministerstvo spravedlnosti, má ale výhrady.
U varianty, která by ponechala stávající znění definice znásilnění, by vznikl trestný čin „nesouhlasný pohlavní styk“, který by zahrnoval případy, kdy se styk uskuteční bez násilí, ale proti vůli oběti. „Budou tak postihovány případy, kdy není užito násilí ani není oběť ve stavu bezbrannosti, ale s pohlavním stykem nesouhlasí nebo nesouhlas neprojeví z důvodu silného úleku či překvapení,“ vysvětlil už dříve ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Pokud by se politici přiklonili k druhé navrhované variantě, trestný čin znásilnění by byl omezený jen na soulož a srovnatelný pohlavní styk. „V této variantě nebude trestný čin znásilnění založen na násilí, ale na pouhém projevu nesouhlasu či zneužití bezbrannosti,“ podotkl Blažek. I v tomto případě by vznikl nový trestný čin, a to „sexuální útok“. „Byly by do něj vyčleněny méně závažné sexuální praktiky založené na násilí nebo na zneužití bezbrannosti,“ doplnil ministr.
Advokát: Paralyzovaná oběť není schopná vyjádřit nesouhlas
Advokát Bartoň považuje za vhodnější definici znásilnění založenou na chybějícím souhlasu, ne na vyjádření nesouhlasu ze strany oběti. „Je řada situací, kdy oběť není schopna vyjádřit svoji vůli a kdy to není zároveň kvalifikováno jako bezbrannost. Typicky když je oběť třeba paralyzovaná strachem nebo paralyzovaná tím, že v minulosti se jí nevyplatilo, když se bránila nebo když se proti tomu ohradila, když je třeba v tísni,“ upozorňuje.
„Podepsaný papír určitě nečekám,“ dodal k formě, jakou by měl být souhlas vyjádřen. „Když se o tom ti dva lidé baví a nemají jasno, co ten druhý chce, tak se na to zeptají, ale nemusí tam být nutně komunikace ve slovech. Je samozřejmě možné, aby souhlas byl vyjádřen tím, jak se chovají. Pokud je zřejmé, že se aktivity tomu druhému líbí, že spolupracuje, že chce nějakým způsobem pokračovat dál, tam bych řekl, že to je jasné, a to jsou situace, které nejsou nějakým způsobem sporné,“ říká.
Důkazní prostředky jsou podle Bartoně do značné míry obdobné, ve prospěch chybějícího souhlasu ale mluví i způsob kladení otázek policisty či soudem. „Pokud se zaměřují na to, jak jste se bránila, tak je to podstatně jiné, než když se zaměřují na to, jestli tam byl souhlas. Otázky právě po souhlasu jsou podstatně citlivější,“ míní.
Důležitá je i prevence
Určitý počet falešných obvinění se podle něho objeví v každém případě, odrazovat falešné oznamovatele může přístup společnosti a prevence. „Pokud veřejnost uvidí, že je policie schopna tyto věci řádně vyšetřit, a třeba i my právníci vychováváme lidi, vedeme je k tomu, aby si dobře rozmýšleli, co kde tvrdí, tak je pravděpodobnost, že si to někdo vymyslí, podstatně snižována,“ uvedl.
Prevenci považuje za důležitou i druhý z hostů Událostí, komentářů k tématu nové definice znásilnění, herec a rovněž fotograf aktů Hynek Čermák. „Sexuální násilí mnohdy vzniká tím, že se zanedbává prevence,“ uvedl.
Nafotil proto akty, které na problematiku sexualizovaného a domácího násilí upozorňují. „Chtěl jsem postavit kontrast něhy ženského těla a násilí a vyvolat pocit třeba v možných násilnících, že toto přece není možné. Je to naivní, ale taková snaha ode mě byla,“ uvedl.