Stížností dívky, kterou opakovaně znásilňoval otčím a dostal za to podmínku, se bude zabývat plénum Ústavního soudu (ÚS). Ve hře je tedy výsledek s obecnějším přesahem, případně i změna judikatury. Plénu, sboru všech členů Ústavního soudu, stížnost postoupil jeden ze senátů. Dívka stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování.
Rozsudek vzbudil kritiku a protesty. Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let. Rozsudek je pravomocný.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl, že mu právní úprava nedává možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu (NS). Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona, kterou se zabývá taktéž NS. V dané procesní situaci ale nemůže rozsudek zrušit, jeho případný výrok by měl pouze akademickou povahu.
Ústavní soudce žádá dívka o to, aby určili, že rozsudek porušil její právo na účinné vyšetřování, na ochranu lidské důstojnosti, nedotknutelnosti osoby a soukromí. Požaduje i zrušení rozsudku, a to kvůli neadekvátnímu trestu.
„Klíčovou otázkou v této věci je, jakým způsobem má a může ÚS reagovat na takto formulovanou ústavní stížnost, to je zejména, zda ve smyslu aktuální judikatury Evropského soudu pro lidská práva postačuje ke zhojení zásahu do základních práv deklaratorní výrok (porušení základních práv) spojený s následnou možností kompenzace v civilním řízení,“ stojí v usnesení, na jehož základě stížnost převezme plénum. Usnesení poukazuje také na to, že k soudu přichází více obdobně formulovaných stížností a je potřeba sjednotit postup, a to i ve vztahu k rozhodovací činnosti štrasburského soudu.
Zmocněnec dívky Marcel Jurčaga nedávno řekl Seznam Zprávám, že podle nedávných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se u podobné trestné činnosti nemají ukládat jen symbolické tresty. „Podmínka je symbolickým trestem. Pokud nedojde k uložení adekvátního trestu, tak se jen prohlubuje újma na straně obětí, a to i za přispění státu,“ uvedl Jurčaga.
Odůvodnění krajského soudu
Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že „prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.
Oběť se podle médií po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.
Ústavní stížností se jako soudce zpravodaj původně zabýval Vojtěch Šimíček, jehož funkční období ve středu skončilo. Stížnost tak převezme jiný zpravodaj.
