Příspěvek až 370 korun zřejmě budou dostávat lidé v izolaci a karanténě až do konce června. Předpokládá to vládní novela, kterou schválili poslanci zrychleně ve stavu legislativní nouze. Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené o týden nejméně na pět týdnů provázely spory, sněmovna je tak opět nedokončila. Kdy se dolní komora k finálnímu kolu projednávání předlohy vrátí, není jasné. Poslanci naopak schválili vznik vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě, zjištění má předložit do září.
Další vyplácení bonusu v nařízené karanténě či izolaci do června schválila sněmovna hlasy 87 z 96 přítomných poslanců. Nynější zákon se vztahuje na březen a duben. Prodloužení vyplácení příspěvku dostanou nyní k posouzení senátoři.
Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů, a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty. I díky němu vzrostl podle zdůvodnění počet karantén a izolací o desetinu. Prodloužení vyplácení příspěvku přijde stát až na 300 milionů korun. „Jde o relativně levný nástroj pro kontrolu pandemie,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Příspěvek k nemocenské lidé dostávají prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše mají 90 procent svého průměrného výdělku. Nárok se vztahuje také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučení jsou ale ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu ze zahraničí, pokud nešlo o pracovní cestu.
Bonus zaměstnancům vyplácí zaměstnavatel. Náklady si odečítá ze sociálních odvodů. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Netýká se jen nařízených karantén souvisejících s covidem-19, ale i s ostatními infekčními nemocemi.
V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila.
O dovolené se bude dále jednat
Kritici delší dovolené znovu poukazovali na dopady na zaměstnavatele, kteří se nyní navíc potýkají s koronavirovou krizí. „Návrh zákona je v této době mimořádně nešťastný a mimořádně špatný,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Poslanec ANO a podnikatel Jiří Bláha varoval, že zaměstnavatelé nové zaměstnance nabírat nebudou, bude více přesčasů a větší tlak na zvýšení výkonu.
„Založit ekonomiku na levné pracovní síle, na tom, že budu lidi sdírat z kůže, nenechám je odpočinout, nenechám je nabrat sílu, nenechám je zvyšovat svou produktivitu, je prostě špatně,“ hájila prodloužení dovolené ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Její vyjádření vyvolalo řadu reakcí. Podnikatel Pavel Juříček (ANO) se ohradil proti tomu, že se o zaměstnavatelích mluví jako o novodobých otrokářích. Lidovec Vít Kaňkovský uvedl, že si připadá jako na sjezdu komsomolu v Moskvě před 35 lety, slova ministryně označil za nehorázná.
„Každé takové opatření je potřeba zasadit do doby, ve které žijeme. Nežijeme v bavlnkových časech, řítíme se do ekonomické krize,“ poznamenal Kaňkovský. Sociální demokrat Václav Votava (ČSSD) sice prodloužení dovolené podpořil, v současné době epidemie je ale podle něho nutné myslet na malé firmy a živnostníky.
Votavův stranický kolega Ondřej Veselý řekl, že firmy musí mít spokojené zaměstnance, jinak fungovat nebudou. „Délka dovolené čtyři týdny je naprostá ostuda,“ prohlásil. Občanský demokrat Vojtěch Munzar reagoval, že bez zaměstnavatelů nebudou zaměstnanci existovat a firmy musí být ekonomický zdravé.
Odklad novely kvůli pandemii je možný, říkají komunisté
Poslanec KSČM Stanislav Grospič za předkladatele uvedl, že komunisté vnímají dopady koronavirové krize. Proto nyní navrhují dvouletý odklad účinnosti změny zákoníku práce na leden 2023. Předkladatelé návrhu na prodloužení zákonné dovolené poukazují na to, že státní zaměstnanci už pět týdnů volna mají. Ostatní pracovníky podle nich nynější úprava poškozuje.
Už dříve padl návrh na zamítnutí předlohy. Sněmovna by v budoucnu měla hlasovat i o Bláhově požadavku, aby se novela vrátila k další debatě do druhého čtení.
Hospodářská komora ve středu na základě průzkumu mezi šesti stovkami zaměstnavatelů uvedla, že při delší dovolené by podniky přehodnotily mzdovou a sociální politiku, zrušily by poskytování dovolené navíc a zvážily by snížení počtu dnů zdravotního volna. Prodloužení dovolené by dopadlo podle komory zejména na menší firmy.
„Podle analýz Hospodářské komory zaměstnavatelé za týden dovolené navíc zaplatí dalších až 26 miliard korun ročně. Přitom tyto výdaje budou už trvalé,“ upozornila.
Sněmovna schválila vyšetřovací komisi k úniku kyanidu do Bečvy
Sněmovna schválila zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii v řece Bečvě. Své zjištění má komise předložit do pěti měsíců od svého vzniku. Pro zřízení komise, které vyvolaly opoziční strany v čele s KDU-ČSL, hlasovalo 52 z přítomných 90 poslanců, ti z ANO se převážně zdrželi.
Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Rybáři z řeky vylovili až 40 tun ryb.
Poslanci navrhují i částečnou legalizaci konopí
Poslanci navrhli možnost zásilkového prodeje léků na předpis, částečnou legalizaci konopí a umožnění odborného dohledu nad injekčním užíváním drog. Úpravy by se mohly dostat do vládní novely, která se týká léčebného konopí. Předloha zamířila po středečním druhém sněmovním čtení do závěrečného schvalování. Bude se moci uskutečnit nejdříve v květnu.
Proti možnosti zásilkového prodeje léků na předpis se už dříve postavila Česká lékařská komora a ve středu i někteří poslanci, podle nichž může takový způsob výdeje léků představovat rizika. Spoluautor úpravy, bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), ji hájil. „Role lékárníka je akcentovaná,“ uvedl. Návrh podle Vojtěcha navíc obsahuje pojistky proti tomu, aby službu nemohly provozovat účelově založené e-shopy.
Pirát Tomáš Vymazal chce, aby si dospělí lidé mohli při splnění určitých podmínek vypěstovat a zpracovat až tři rostliny konopí, a to výhradně pro vlastní potřebu. Obdobný širší návrh sněmovna koncem ledna zamítla už v úvodním kole. Vymazal stojí i za návrhem, který by umožnil vznik místností, v níž by si drogově závislí lidé mohli pod dohledem zdravotníků aplikovat návykovou látku, kterou získali na černém trhu.
Vojtěch také navrhl, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv mohl blokovat internetové stránky, na nichž se nabízejí nelegální a padělané léky.
Vládní předloha týkající se léčebného konopí má zavést licence pro dodavatele s cílem, aby bylo konopí levnější a dostupnější. Lékaři je navíc budou moci předepisovat i elektronicky.
Soukromé subjekty by podle předlohy mohly pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje zvýšení konkurence a pokles ceny léčivých přípravků s obsahem konopí. V současnosti stojí jeden gram léčivého konopí podle informací z lednového úvodního kola projednávání novely 170 korun až 250 korun.
Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS.
