Poslanecká sněmovna by v pátek měla završit schvalování sporné důchodové reformy, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. K závěrečnému schvalování penzijní novely se poslanci sešli počtvrté. Prozatím věnovali debatě v posledním kole projednávání reformy dvanáct a půl hodiny. Hlasování o podobě předlohy má začít v poledne. Pevný čas stanovila dolní komora ve středu podle návrhu vládního tábora. Promluvit chce ještě několik desítek poslanců, řada z nich se ale k vystoupení patrně už nedostane.
ŽIVĚ: Poslanci hlasují o důchodové reformě
ŽIVĚ: Jednání Poslanecké sněmovny (zdroj: ČT24)
Ještě před začátkem jednání se konal brífink vládní koalice. Představitelé koaličního tábora na něm potvrdili, že na penzijní novele mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze na asi desetinu.
„Můžeme jasně deklarovat, že máme dohodu na společném postupu, jak budeme hlasovat – včetně dohody k náročným pozicím a jejich zabezpečení. Budou mít podporu, aby mohli čerpat vyšší důchod, či odejít dříve do důchodu,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jurečka uvedl, že lidem v rizikových profesích, které nebyly zahrnuty do skupiny s nárokem na předčasný odchod do důchodu, by podle dohody vládní koalice měli zaměstnavatelé přispívat povinně čtyři procenta mzdy do penzijního připojištění. Zaměstnanci si pak budou moct vybrat, jak s příspěvkem naloží. Pracovníci z takzvané třetí kategorie, kteří pracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží, by si ze spoření mohli předčasný důchod dorovnat. Do penze by mohli chodit až o pět let dřív.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sdělil, že chce připravit návrh k povinnému příspěvku firem na důchodové připojištění rizikových profesí do konce roku. Sněmovna ho má dostat v lednu.
O normě budou poslanci hlasovat v pevně stanoveném termínu od 12:00. Schůze se zúčastní i premiér Petr Fiala (ODS), který se kvůli jednání předčasně vrátí z unijního summitu v Budapešti.
Brífink ministra práce a sociálních věcí Jurečky k důchodové reformě (zdroj: ČT24)
Pozměňovací návrh vzbudil nelibost i u části koaličních poslanců
Jurečka očekává, že změny v důchodech dolní komora schválí tak, aby mohla být reforma projednána Senátem. Počítá, že změny se začnou uplatňovat postupně po Novém roce. Podle původního návrhu reformy mělo mít na dřívější důchod bez krácení částky podle počtu odpracovaných směn v rizikovém prostředí nárok asi dvanáct tisíc lidí z nejrizikovější čtvrté kategorie a část lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží, tedy asi 108 tisíc osob. Zaměstnavatel za ně měl platit o pět procentních bodů vyšší odvody.
Pozměňovací návrh vládních TOP 09 a ODS na omezení původně plánovaného okruhu lidí pracujících v náročných profesích s nárokem na předčasný důchod asi na desetinu vzbudil nelibost vedle opozice i u části koaličních poslanců. Podpořit ho odmítala hlavně část lidovců.
Podle politiků koalice je nová varianta lepší, lidé budou moci s úsporami sami nakládat. Nový návrh nebere v potaz ani počet odpracovaných směn. Řešit dřívější penzí náročných profesí spořením prosazovalo hnutí STAN. Podle jeho poslance Viktora Vojtka je úprava reakcí na pomalejší navyšování důchodového věku o měsíc ročně místo zamýšlených až dvou měsíců.
Ne všichni vládní poslanci ale s navrhovanými změnami souhlasí. „Pozměňovací návrh, který se týká náročných profesí, v hlasování ve sněmovně nepodpořím. Předloženou důchodovou reformu ale ano,“ uvedl pro ČT poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL).
- Zvyšování důchodového věku: Po roce 2030 má podle reformy růst věk odchodu do penze o jeden měsíc za každý další ročník. Důchodový věk se zvyšuje již v současnosti, stejně tak v předchozích letech. Jeho růst se podle reformy týká těch, kterým je dnes 58 let a méně. Pro ty, kterým je nyní 35 let a méně, chce vláda zastropovat důchodový věk na 67 letech.
- Pomalejší růst nových penzí: Podle reformy by se mezi lety 2026 až 2035 měl snižovat výpočet nových penzí. Nově by tedy měly penze růst o 150 až 200 korun ročně.
- Dřívější penze pro náročné profese: Dříve do důchodu bez jeho krácení budou moci odejít pouze lidé ve čtvrté rizikové skupině. V té jsou osoby s nejtěžšími povoláními, například hutníci, slévači nebo svářeči. Týká se to asi patnácti tisíc lidí.
- Zrušení hrazení sociálního pojištění pro pracující důchodce: Starobní důchodci, kteří zároveň pracují, mají mít od roku 2025 odpuštěno placení sociálního pojištění, pokud jim vzhledem k výši výdělků vznikne povinnost ho hradit. Konkrétně má jít o sociální pojištění na straně zaměstnance ve výši 6,5 procenta.
Důchodce
Opozice zvyšování věku pro odchod do důchodu odmítá
Opoziční poslanci v debatě kritizovali hlavně koaliční dohodu na omezení předčasných důchodů. „Slibem nezarmoutíš,“ komentoval stínový ministr práce ANO Aleš Juchelka situaci, kdy chce vládní tábor záležitost řešit povinným přispíváním zaměstnavatelů do třetího, individuálního penzijního pilíře.
Omezení by se podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) mělo dotknout 127 tisíc lidí a je motivováno úsporami ve výdajích státu. „To je handl, na který nelze přistoupit,“ sdělila. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka namítal, že se omezení nebude týkat všech profesí, k nimž mají patřit zdravotní sestry, dlaždiči, svářeči nebo obsluha seřizovacích strojů, ale lidí podle konkrétního pracovního zařazení. „Nebavíme se o profesích, ale o konkrétních pozicích,“ uvedl.
„Kam jste zařadili koňaře,“ tázal se bývalý žokej a chovatel koní Josef Váňa (za ANO). Uvedl, že nezná ze svých kolegů nikoho, kdo by nepobíral invalidní důchod.
Opoziční hnutí ANO a SPD se stavějí proti dalšímu zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu a proti postupnému snižování výpočtu nových penzí od přespříštího roku. Sněmovna schválí důchodovou reformu pravděpodobně s pomalejším růstem věku pro odchod do penze o měsíc ročně místo až dvou měsíců a s věkovou hranicí 67 let. Původní vládní návrh s žádným stropem nepočítá.
Zástupci ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, změny zruší
Hnutí ANO a SPD trvají na zachování nynější věkové, o dva roky nižší hranice. „Hranice 65 let je pro nás nezpochybnitelná a nejraději bychom ji zakotvili přímo do ústavy, aby nebyla předmětem experimentů,“ řekla za klub SPD Lucie Šafránková. Zástupci ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, nyní schvalované změny zruší.
Šafránková odmítla tvrzení vlády, že navrhované změny v důchodech stabilizují penzijní systém. Podle ní jen zhorší podmínky budoucích důchodců. „Důchodový systém je dlouhodobě deficitní. Celkový úhrn deficitu je 500 miliard korun,“ poznamenal k tomu Jurečka, který se do debaty zapojoval jako jediný z koalice.