Poslanecká sněmovna v pátek schválila ve třetím čtení důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Představitelé koaličního tábora už ráno potvrdili, že na ní mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze asi na desetinu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, schválené změny zruší. Novelu teď dostane k projednání Senát.
Poslanci schválili důchodovou reformu
Události: Poslanci schválili reformu penzí (zdroj: ČT24)
Penzijní novelu sněmovna schválila hlasy 103 ze 188 přítomných poslanců v podobě, jak se na ní dohodl koaliční tábor. Zvedli pro ni ruku zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený poslanec Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali zástupci opozičních ANO a SPD. Piráti odešli z jednacího sálu. Vadilo jim omezení původního návrhu dřívějších penzí náročných profesí. Závěrečné schvalování sporné předlohy se protáhlo na čtyři jednací dny. Celkem vyplnilo asi patnáct a půl hodiny.
„Návrh je věcným, politickým i společenským kompromisem. Je kompromisem dobrým, aby bylo vždy na důstojné důchody,“ hájil reformu v závěrečném vystoupení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je třeba myslet na současné i budoucí penzisty, a být proto „solidární a zároveň odpovědní“.
- Zvyšování důchodového věku: Po roce 2030 má podle reformy růst věk odchodu do penze o jeden měsíc za každý další ročník. Důchodový věk se zvyšuje již v současnosti, stejně tak v předchozích letech. Jeho růst se podle reformy týká těch, kterým je dnes 58 let a méně. Pro ty, kterým je nyní 35 let a méně, chce vláda zastropovat důchodový věk na 67 letech.
- Pomalejší růst nových penzí: Podle reformy by se mezi lety 2026 až 2035 měl snižovat výpočet nových penzí. Nově by tedy měly penze růst o 150 až 200 korun ročně.
- Dřívější penze pro náročné profese: Dříve do důchodu bez jeho krácení budou moci odejít pouze lidé ve čtvrté rizikové skupině. V té jsou osoby s nejtěžšími povoláními, například hutníci, slévači nebo svářeči. Týká se to asi patnácti tisíc lidí.
- Zrušení hrazení sociálního pojištění pro pracující důchodce: Starobní důchodci, kteří zároveň pracují, mají mít od roku 2025 odpuštěno placení sociálního pojištění, pokud jim vzhledem k výši výdělků vznikne povinnost ho hradit. Konkrétně má jít o sociální pojištění na straně zaměstnance ve výši 6,5 procenta.
Důchodce
Ministr za lživé označil tvrzení předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové, že opatření nepřinášejí nic dobrého. Schillerová mimo jiné obvinila Jurečku, že se „podíval z okna“, když navrhl zvýšit věk odchodu do důchodu o dva roky. „Tváří se jako Marie Terezie v kalhotách,“ uvedla na ministrovu adresu Schillerová s odkazem na rakouskou panovnici a českou královnu a její reformy.
O normě poslanci hlasovali v pevně stanoveném termínu od 12:00. Schůze se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS), který se kvůli jednání předčasně vrátil z unijního summitu v Budapešti.
Novelu nyní dostane k projednání Senát. Jurečka počítá, že změny se začnou uplatňovat postupně po Novém roce.
Vláda se na společném postupu dohodla předem
Ještě před začátkem jednání se konal brífink vládní koalice. Představitelé koaličního tábora na něm potvrdili, že na penzijní novele mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze asi na desetinu.
„Můžeme jasně deklarovat, že máme dohodu na společném postupu, jak budeme hlasovat – včetně dohody k náročným pozicím a jejich zabezpečení. Budou mít podporu, aby mohli čerpat vyšší důchod, či odejít dříve do důchodu,“ řekl Jurečka.
Jurečka uvedl, že lidem v rizikových profesích, které nebyly zahrnuty do skupiny s nárokem na předčasný odchod do důchodu, by podle dohody vládní koalice měli zaměstnavatelé přispívat povinně čtyři procenta mzdy do penzijního připojištění. Zaměstnanci si pak budou moct vybrat, jak s příspěvkem naloží. Pracovníci z takzvané třetí kategorie, kteří pracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží, by si ze spoření mohli předčasný důchod dorovnat. Do penze by mohli chodit až o pět let dřív.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sdělil, že chce připravit návrh k povinnému příspěvku firem na důchodové připojištění rizikových profesí do konce roku. Sněmovna ho má dostat v lednu.
Brífink ministra práce a sociálních věcí Jurečky k důchodové reformě (zdroj: ČT24)
Pozměňovací návrh vzbudil nelibost i u části koaličních poslanců
Omezení dřívějších penzí pro náročné profese, jak je navrhli Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS), zprvu vyvolal neshody i v samotné koalici. Reforma původně počítala s tím, že by nárok na dřívější důchod měli pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie i části třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Bez krácení pobírané částky by mohlo jít do důchodu až o pět let dřív asi 120 tisíc lidí.
Schválený poslanecký návrh ponechává dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie, jichž je podle zdůvodnění nejvýše patnáct tisíc. Pokud lidé v rizikové profesi odejdou do předčasného důchodu, podle schválené úpravy Martina Dlouhého (TOP 09) už v ní nebudou smět dál pracovat.
Pomalejší zvyšování věku pro odchod do důchodu o měsíc ročně do hranice 67 let se do novely dostal na návrh skupiny koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). V 67 letech by měli odcházet do důchodu lidé narození po roce 1988. Původní vládní verze reformy počítala s nepravidelným posouváním věkové hranice podle doby dožití ročně nejvýš o dva měsíce bez zastropování. Důchodový věk se zvyšuje už teď, a to u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Na současnou hranici 65 let se měl dostat ve 30. letech tohoto století.
Interview ČT24: Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob (zdroj: ČT24)
Obě opoziční hnutí neprosadila vyškrtnutí pasáže, podle níž se má mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Opatření, stejně jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému.
Sněmovna upravila na návrh skupiny koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) výchovné. Podle reformy by se mělo dál vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě.
Dolní komora schválila i další koaliční pozměňovací návrhy. Týkají se promítnutí nového institutu partnerství do zákona o důchodovém pojištění, zavedení zdravotního a důchodového pojištění pro prezidentovu manželku nebo partnerku, úhrady nákladů za posílání penzí do ciziny a digitálního podpisu žádostí a převodu důchodové agendy vězeňské služby a celníků pod ministerstvo vnitra. Podle individuálního návrhu Vojtěcha Munzara (ODS) upravila sněmovna doplňkové penzijní spoření. Jde například o některá hlediska investování v účastnických fondech a o podmínky nakládání s penězi účastníků před blížícím se důchodovým věkem.
Opozice s pozměňovacími návrhy neuspěla
Celkem poslanci hlasovali o třech desítkách pozměňovacích návrhů. Poslanci ANO neprosadili například návrat původních pravidel běžných valorizací důchodů se započítáním poloviny růstu reálných mezd místo třetiny a pravidel mimořádných zvyšování penzí při vyšší inflaci, které nahradil dočasný přídavek. Sněmovna odmítla také zmírnit pravidla pro předčasné důchody a přidat penzistům od ledna 500 korun nad pravidelnou valorizaci.
SPD neuspělo například s úpravou, která ponechávala nynější podmínky takzvaných odložených důchodů, když reforma předpokládá jejich zmírnění. Jiné úpravy tohoto hnutí se týkaly obnovy valorizace zásluhové části předčasných důchodů a jejich nižšího či žádného krácení v případě, že lidé odpracovali aspoň 40 či 45 let. Nyní už opoziční Piráti neprosadili valorizaci rodičovského příspěvku podle stejných pravidel, jaká platí pro penze.
Opoziční poslanci v debatě kritizovali hlavně koaliční dohodu na omezení předčasných důchodů. „Slibem nezarmoutíš,“ komentoval stínový ministr práce ANO Aleš Juchelka situaci, kdy chce vládní tábor záležitost řešit povinným přispíváním zaměstnavatelů do třetího, individuálního penzijního pilíře.
Omezení by se podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) mělo dotknout 127 tisíc lidí a je motivováno úsporami ve výdajích státu. „To je handl, na který nelze přistoupit,“ sdělila. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka namítal, že se omezení nebude týkat všech profesí, k nimž mají patřit zdravotní sestry, dlaždiči, svářeči nebo obsluha seřizovacích strojů, ale lidí podle konkrétního pracovního zařazení. „Nebavíme se o profesích, ale o konkrétních pozicích,“ uvedl.
„Kam jste zařadili koňaře,“ tázal se bývalý žokej a chovatel koní Josef Váňa (za ANO). Uvedl, že nezná ze svých kolegů nikoho, kdo by nepobíral invalidní důchod.
Opoziční hnutí ANO a SPD se stavěla proti dalšímu zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu a proti postupnému snižování výpočtu nových penzí od přespříštího roku. Sněmovna schválila důchodovou reformu s pomalejším růstem věku pro odchod do penze o měsíc ročně místo až dvou měsíců a s věkovou hranicí 67 let. Původní vládní návrh s žádným stropem nepočítal.
90′ ČT24: Poslanci schválili reformu důchodů (zdroj: ČT24)
Zástupci ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, změny zruší
Hnutí ANO a SPD trvala na zachování nynější věkové, o dva roky nižší hranice. „Hranice 65 let je pro nás nezpochybnitelná a nejraději bychom ji zakotvili přímo do ústavy, aby nebyla předmětem experimentů,“ řekla za klub SPD Lucie Šafránková. Zástupci ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, schválené změny zruší.
Šafránková odmítla tvrzení vlády, že navrhované změny v důchodech stabilizují penzijní systém. Podle ní jen zhorší podmínky budoucích důchodců. „Důchodový systém je dlouhodobě deficitní. Celkový úhrn deficitu je 500 miliard korun,“ poznamenal k tomu Jurečka, kterého z koaličního tábora podpořili při obhajobě reformy ještě jeho stranický kolega Navrátil nebo místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podobně jako v uplynulých dnech hlavně opoziční poslanci využívali dvouminutové faktické poznámky k vystoupení místo projevů bez časového omezení, což znemožnilo je přednést.
Koalice reformu považuje za svůj nejdůležitější zákon
„Schválili jsme nejdůležitější zákon volebního období. Je jasné, že je dlouho potřeba. Předchozí vlády neměly odvahu to udělat, my ji máme. Důchodová reforma zajistí, že stát bude mít dostatečné prostředky na důchody současných třicátníků, čtyřicátníků. Zajistili jsme, že mladší ročníky v seniorském věku budou mít šanci dostávat slušnou penzi,“ zdůraznil premiér Fiala na brífinku po schválení reformy. Podle něj je úkolem čtyřkoalice nedopustit zrušení reformy a jedinou cestou je přesvědčit voliče, že by měla po volbách ve vládnutí pokračovat.
Vládní politici zdůraznili, že nynějších důchodců se reforma nedotkne a penze se snižovat nebudou. Podotkli, že reformu slíbili voličům. Mají ji v programovém prohlášení. Podle Jurečky „rozumný člověk pochopí“, že reforma je potřeba. „Najít finální kompromis nebylo jednoduché. Smyslem práce politika nemá být, že mažu někomu med kolem úst nebo že tančím, ale že jsem schopen se podívat na příčinu problémů a připravit řešení, které jsem schopen prosadit. Reforma přináší pozitivní zprávy pro rodiče, vdovy a vdovce, lidi s nízkými příjmy, manžele a manželky a partnery a partnerky,“ uvedl Jurečka. Považuje reformu za solidární.
Podle šéfa klubu TOP 09 Jana Jakoba opozice s vlastními návrhy nepřišla. Šéf lidovců Marek Výborný popsal opoziční postup jako destruktivní.
Brífink vlády k hlasování o důchodové reformě (zdroj: ČT24)
Schillerová bude navrhovat napadnutí reformy u Ústavního soudu
Schillerová řekla, že pokud bude hnutí po volbách vládnout, reformu zreviduje a velkou část opatření zruší.
ANO by podle ní nechalo v platnosti některé technické části novely nekonfliktního charakteru. Naopak zrušilo by růst věku odchodu do důchodu či pravidla pro dřívější penze pro náročné profese. O změnách odmítá mluvit jako o reformě. „Do systému nepřináší ani korunu navíc. Jde pouze o to, že stát nebude platit z levé, ale pravé kapsy,“ sdělila. Šéf ANO Andrej Babiš, na jehož absenci při pátečním hlasování poukazoval Fiala, podle Schillerové chyběl z vážných osobních důvodů.
Schillerová bude navrhovat poslaneckému klubu, aby ANO napadlo důchodovou reformu u Ústavního soudu. Soud by podle ní měl přezkoumat přinejmenším proceduru. Poukázala na situaci, kdy šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nenechala hlasovat o jejím návrhu přerušit jednání o novele do poloviny příštího roku s odůvodněním, že dolní komora již o termínu pokračování schůze rozhodla. „Budeme to ale zkoumat ze všech úhlů pohledu,“ dodala.
Brífink hnutí ANO k hlasování o důchodové reformě (zdroj: ČT24)
Skopeček v pátečních Událostech, komentářích uznal, že během schvalování reformy byla ve sněmovně spousta emocí. „Vždycky se přikláním k tomu, aby byla debata věcná a aby měla obsah,“ sdělil. Vadilo mu, že opozice používala k označení vládních politiků výrazy jako „kocourkov“ a přitom podle něj hnutí ANO nebylo schopné s penzijním systémem pořádně nic udělat, když bylo u moci. „Pak ta debata ztrácí obsah, věcnost a vede se podobnými výkřiky. Mně to nedělá radost, ale to si musí každý sáhnout sám do svědomí, jakým způsobem ve sněmovně vystupuje,“ prohlásil.
„Jak mají lidé věřit, že je to promyšlená reforma, jak tomu máme věřit my, když to vzniká za pochodu, a ještě pár hodin před finálním schválením vlastně nejsou ty nejzásadnější parametry známy. A to byl ten důvod, proč to jiskřilo a proč jsme se tolik zlobili,“ reagovala Schillerová.
Události, komentáře: Nárok na penzi – kdo, kdy a za jakých podmínek (zdroj: ČT24)