Na dvě stovky předložených zákonů ještě rok před volbami poslanci nestihli projednat. U více než poloviny ani nezačali a k některým se už dostat ani neplánují. Řada dalších je opozičních. Na začátku procesu jsou i vládní normy – včetně těch, které chce koalice schválit do konce roku. To se týká třeba revize dávek. Ještě větší prioritu mají rozpočet na příští rok a penzijní reforma. Sněmovna o ní začne jednat v závěrečné fázi ve středu. Předchozí debaty zabraly několik dní.
Ve sněmovně čekají dvě stovky zákonů, prioritu mají rozpočet a penze
„Jsou to priority, které musíme prosadit a prosadíme, ale zároveň s nimi strávíme kvůli obstrukcím opozice hodně času a ty ostatní věci, které jsou připravené, tak ty, co mají platit od nového roku, budeme chtít určitě stihnout,“ řekla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Bývalý místopředseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) míní, že už se toho od prvního čtení nestihne tolik. „Jedině že by tomu dali zase absolutní prioritu. Ale zase, když se něco tlačí silou, tak to někdy ve sněmovně dopadne, jak to znáte. Můžeme tady být po nocích, ale v podstatě se to nezrychlí,“ podotkl.
Návrhy ve druhém a třetím čtení
Vzhledem k tomu, že moc času do konce roku nezbývá, chce se koalice soustředit hlavně na návrhy ve druhém nebo třetím čtení. Na některé v tom prvním by se ale přesto mohl najít čas ještě v prosinci. „Sněmovna je v tuto chvíli strašně přetížená. Potřebujeme dotáhnout věci, které jsou po prvním čtení, nějakým způsobem hotové, potřebujeme dotáhnout rozpočet. Některé věci budou muset zůstat na jaro,“ uvedl předseda poslanců ODS Marek Benda.
Úvodní debatu teprve čeká třeba zákon, který řeší regulaci zábavní pyrotechniky nebo zdravotní služby. Dále i některé návrhy ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). I ten chtěl řadu věcí stihnout ještě letos. „Uvidím, jak dokážeme být rychlí, efektivní. Ale když bych řekl priority, tak ty jsou jasné: důchodová reforma, revize dávek, převod dávek OZP a potom jsou to dětské skupiny, zákoník práce,“ vyjmenoval.
- Současná sněmovna doposud eviduje 190 nedokončených zákonů. Po předchozí vládě Andreje Babiše (ANO) jich zůstalo 344. Do běžné agendy tehdy zasáhla pandemie covidu-19.
- Vůbec nejvíce, skoro pět set schválených návrhů, bylo vyhlášeno ve sbírce zákonů v období 2002 až 2006. V tom současném je to přes dvě stě norem.
- Počet svolaných schůzí sněmovny letos překročil stovku, podobné to bylo i v minulém volebním období. Předtím ale počet schůzí nepřesáhl stovku několik desetiletí. Teď je jich už 117. Většina z nich je mimořádných z iniciativy skupiny poslanců – opozičních i koaličních.
Zdroj: Poslanecká sněmovna ČR
I opozice má ale návrhy, na které se zatím nedostalo. Politici je opakovaně navrhují zařadit na program stejně jako třeba mimořádné body. Naposledy debata o pořadu zabrala přes čtyři hodiny. „Máme přes dvacet návrhů zákonů v systému, ale nikdy nepřišly na pořad projednání. Vláda sem dává hodně zákonů, hodně implementací, nestíhá to,“ podotkl předseda opozičních poslanců SPD Radim Fiala.
První místopředseda poslaneckého klubu Starostů Petr Letocha si myslí, že pokud by opozice zkrátila své obstrukce, tak by dostala skutečně hodně prostoru na projednávání bodů, které myslí vážně.
Nové volební období, nový začátek
Piráti tvrdí, že obstruovat nechtějí. U přípravy řady zákonů byli ještě jako součást koalice, teď se na ně ale dívají z opozičních lavic. I tak některé plánují podpořit. „Riziko spočívá v tom, že někdo na poslední chvíli podá změnu a třeba z toho vypustí věci, které jsme prosadili, a pokud se toto stane a pirátské vyjednané priority budou osekávány, tak samozřejmě naše podpora končí,“ upozornil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.
Zákony, které se do voleb projednat nestihnou, se do sbírky nedostanou a zůstanou zkrátka neukončené. Nově zvolení politici na ně automaticky nenavazují a tisky se musí případně předložit znovu. Každé období totiž sněmovna začíná úplně od začátku.