Vystrčil: Senát by se mohl začít zabývat penzijní reformou 11. prosince

27 minut
Hostem pořadu Týden v politice byl Miloš Vystrčil
Zdroj: ČT24

Sněmovna začala ve třetím čtení projednávat důchodovou reformu, předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda by ji chtěl schválit nejpozději do 10. listopadu tak, aby se jí mohl co nejdříve zabývat Senát. „Pokud penzijní reformu dostaneme 11. listopadu, tak předpokládám, že bychom se jí mohli začít zabývat 11. prosince,“ řekl v pořadu Týden v politice znovuzvolený šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). V rozhovoru mluvil rovněž o svých plánech pro nové volební období nebo o možném prodloužení třicetidenní lhůty Senátu pro projednávání zákonů.

Podle Vystrčila je avizovaný 11. listopad poměrně hraničním termínem. „Já jsem několikrát říkal nejen Marku Bendovi, že by bylo dobře, kdyby nám takové zákony, které mají svoji účinnost od 1. ledna 2025, posílali dříve, protože schvalovat je 11. prosince je přesně ta situace, kterou máme úplně nejméně rádi,“ konstatoval Vystrčil. Případné vrácení návrhu zákona do sněmovny je podle něj v takto pozdním termínu komplikované a může způsobit provozní problémy.

Znovuzvolený předseda Senátu neočekává, že by projednávání penzijní reformy mělo zkomplikovat to, že v horní komoře posílila opozice. „Já si myslím, že opozice bude mít dostatek prostoru, aby, pokud je bude mít, vyjádřila své výhrady,“ sdělil. „Nepředpokládám, že by se o něčem dlouho mluvilo. To v Senátu není zvykem a hlavně to nemá žádný smysl, protože pokud bychom zákon neprojednali do třiceti dní od jeho postoupení Senátu, tak je automaticky schválen,“ vysvětlil Vystrčil, proč neočekává obstrukce.

Vystrčil chce zintenzivnit kontakt s mladou generací

Posílení opozice v Senátu vedlo také k tomu, že Vystrčil obdržel při volbě předsedy pouze 62 ze 79 hlasů, což je méně než v předchozím období. „Je to pořád docela významná většina. Já za důvěru všem senátorkám a senátorům děkuji a budu se snažit pozici vykonávat tak, aby to bylo ku prospěchu Senátu a České republiky,“ řekl.

„Rád bych zintenzivnil kontakt Senátu, senátorů a senátorek s mladými lidmi, aby o horní komoře více věděli a třeba o ní i více psali na sociálních sítích, aby bylo zřejmé, že Senát jako horní komora má svůj význam a je nedílnou součástí našeho parlamentního systému,“ popsal Vystrčil jeden ze svých cílů.

Znovuzvolený předseda by rád pokračoval i v modernizaci fungování horní komory. „Už jsme se v naprosté většině zbavili listinných podob materiálů. Rád bych, kdybychom začali ještě více komunikovat elektronicky a kdyby se v tomhle směru zase Senát dostal kousek dál,“ zdůraznil.

Senátor je příliš často vystaven dvojímu tlaku

Vystrčil se vyjádřil také k výhradám opozice, že senátoři z vládních stran mnohdy nekriticky přijímají vládou navržené zákony schválené ve sněmovně. „Na můj vkus se příliš často stává, že senátor je vystaven dvojímu tlaku. Ten první je, že zákon obsahuje spoustu dobrých věcí a bylo by velmi vhodné, aby co nejdříve fungovaly a byly v zákoně napsány. Druhá věc je, že v tom samém zákoně jsou někdy věci, které se senátorovi nelíbí,“ poznamenal.

„Senátor má dvě možnosti – buď řekne, že mu to nelíbí a bude hlasovat pro navrácení do sněmovny. Potom ale hrozí, že zákon vůbec neprojde a nebude platit a tím pádem se nestanou ani ty dobré věci. Anebo řekne, že bude věřit panu ministrovi, že to opraví a bude hlasovat pro verzi zákona tak, jak je, byť ví, že tam všechno není úplně dobře,“ dodal Vystrčil.

Podle něj je logické, že příznivci vládní koalice budou tolerantnější a v zákonech vidí spíše jejich pozitiva, zatímco kritici kabinetu poukazují především na jejich nedostatky.

Delší lhůtu na projednávání zákonů by Vystrčil uvítal

Na začátku volebního období aktuální sněmovny se podle Vystrčila uvažovalo nad tím, že by mohlo dojít k prodloužení lhůty na projednávání zákonů v Senátu ze stávajících třiceti dnů. K dohodě ale nedošlo a na konci volebního období už to podle předsedy horní komory nemá smysl. Nevyloučil ale, že by se po volbách do dolní komory v příštím roce téma mohlo znovu otevřít. „Já osobně bych uvítal, kdybychom měli delší lhůtu na projednávání zákonů,“ sdělil.

Znovuzvolený předseda se vyjádřil také k tomu, zda jednání v horní komoře ovlivní fakt, že řadu nových senátorů tvoří bývalí poslanci. „To uvidíme, já doufám, že se poslanci spíš přizpůsobí atmosféře Senátu, než abychom se my přizpůsobili tomu, co oni zažívali ve sněmovně a že kultivované jednání v Senátu zůstane v té podobě, jak jsme doposud byli zvyklí, protože bylo racionální a nepovídalo se tam o věcech, které vlastně ani k projednávání toho zákona často nepatří,“ řekl Vystrčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé by mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, řekl Turek

Filip Turek (za Motoristy) před jednáním koaliční rady připustil, že by Motoristé mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, který by zastával on. Dál chce řešit i svoji nominaci na ministerskou funkci. Lídři vládních stran mají řešit taky muniční iniciativu. Část poslaneckého klubu SPD nesouhlasí s další koordinací dodávek munice na Ukrajinu. Požadují, aby se na iniciativě Česko přestalo podílet. Chtějí tak vysvětlení od premiéra Andreje Babiše (ANO), který pokračování minulý týden oznámil.
01:02Aktualizovánopřed 3 mminutami

Vláda projedná zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projedná na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři dostanou také zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 3 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 32 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 38 mminutami

D1 na Brno je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná, směr Praha stojí

Dálnice D1 na Žďársku je po nehodách více aut okolo 153. kilometru znovu průjezdná směrem na Brno, uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová. Provoz tam stál přes hodinu. Zavřený je stále směr na Prahu, kde čtyři osobní auta havarovala před 9. hodinou. Ve směru na Brno podle policie havarovalo po 8. hodině šest osobních vozidel, zraněni byli dva lidé.
před 41 mminutami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 3 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 3 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 8 hhodinami
Načítání...