Do závěrečného čtení se dostala ve sněmovně důchodová reforma. Poslanci ale schvalování do pátku přerušili. Reforma počítá třeba s pozdějším odchodem do penze i s pomalejším růstem nových penzí. Opoziční SPD chce například „opravdovou důchodovou reformu, na níž bude ve sněmovně shoda“, ANO zas vytýká vládě, že staví reformu na něčem, co nebude během pár let fungovat. Zástupci vlády pak poukazují na nevyhnutelné demografické změny.
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) v 90' ČT24 připustila, že v minulé dekádě bylo chybou, že „tak trošku pošramotili důvěru lidí ve stát a v instituce“. Nerudová byla během vlády Andreje Babiše (ANO) předsedkyní komise pro spravedlivé důchody. Jako velkou chybu vnímá třeba zrušení druhého pilíře, neboť se tím nadlouho „zabetonovala schopnost“ přijít se zásadními změnami.
Připomněla, že okolní země mezitím důchodové reformy přijaly – například Slovensko ji má více než deset let. Z důchodového systému by se podle ní měl udělat systém, který bude udržitelný. „Loni nám tam chybělo 73 miliard, k poslednímu srpnu chybělo už 38 miliard. Je jasné, že situace je neudržitelná,“ podotkla.
Náročné profese
Během středeční mimořádné schůze sněmovny debatovali zákonodárci i o zaměstnancích z rizikových skupin, kteří budou moci jít bez krácení do předčasného důchodu. Svaz průmyslu a dopravy souhlasí s tím, že by se počet lidí měl omezit – a týkat by se měl jen čtvrté skupiny. Viceprezident Svazu Bohdan Wojnar přirovnal problematiku k situaci v Rakousku, kde podle něj probíhají neustále přezkumy v zařazování profesí do rizikových skupin.
„Není divu, že v Rakousku je možná pouze 1 až 1,5 procenta lidí, kteří odešli z důvodu náročných profesí do předčasného důchodu. My tady chceme nahrnout – řekněme neřízeným způsobem – 120 a pak následně (…) další stovky tisíc zaměstnanců,“ vytkl. Upozornil také na problematiku načasování reformy či na samotný výběr profesí.
Předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo však připomněl, že zaměstnanci v náročných profesích nejsou dnes schopni se dožít v relativním zdraví důchodového věku. O přidání náročných profesí mezi výjimky prý usilovali odboráři již delší dobu. „Věk se prodlužuje neustále. Myslím si, že společenský konsenzus byl na věkové hranici 65 let, dneska má být prolomená na 67,“ uvedl.
Náročné profese vnímá jako nutné. Shodu pro předčasný důchod pro tento typ povolání prý měli odboráři i se zaměstnavateli. „Nesouhlasíme s tím, aby se věk odchodu do důchodu prodlužoval,“ reagoval na posunutí hranice odchodu do penze na 67 let.
Jurečka: Kdyby nebyla nízká porodnost, reforma by nebyla potřeba
Během středečního projednávání ve sněmovně označil předseda hnutí ANO Babiš návrh důchodové reformy za „paskvil“ a za „podvod na lidi“. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová v Událostech, komentářích dodala, že vládu podle ní nezajímá, zda se lidé důchodového věku reálně dožijí. „Řekli, že bude nekonečné prodlužování automatem,“ vytkla vládě Schillerová.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je férové říct, kam postupně věková hranice odchodu do důchodu poroste. Zmínil však, že je to ovlivněno i tím, že lidé i kvůli delší době studia přicházejí později na trh práce. „Dělají profese, které nejsou tak fyzicky náročné,“ zmínil. I proto vláda navrhuje „drobné posunutí“ hranice věku odchodu do penze.
„Stále bude možnost odcházet do důchodu o tři roky dříve v rámci předčasných důchodů, bude tam možnost pro náročné profese,“ ujistil ministr. „Reagujeme na to, jak se vyvíjela situace v životě, jak se vyvíjí demografická situace. Upřímně – důchodovou reformu bychom nemuseli dělat, kdybychom měli počty narozených dětí, jako tady byly v 70. a 80. letech,“ dodal.
Klesající porodnost Schillerová vládě vytkla. „Je třeba si uvědomit, že trh práce nebude vypadat tak, jak vypadá nyní. Už v posledních pěti letech se proměnil,“ uvedla. Vláda podle ní staví reformu na něčem, co nebude během pár let fungovat. „Budete mít mnohem větší množství osob samostatně výdělečně činných, budete mít méně zaměstnanců,“ dodala.
Vláda prý také vůbec nekalkuluje s novými příjmy do systému, dodala. Ministr opáčil, že podle zprávy Českého statistického úřadu je nyní situace z pohledu důchodového systému horší než před pěti lety.
SPD chce sněmovní shodu
Naopak opoziční SPD by si přála, aby vznikla „opravdová důchodová reforma, na níž bude ve sněmovně shoda“. V Interview ČT24 to prohlásila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD). Občané by podle ní totiž měli mít jistotu, že reforma bude platit desítky let a nebude se neustále měnit. To, co kabinet představil, jsou podle SPD jen parametrické změny.
„Jediné věci, které obsahuje, se týkají zvyšování věku odchodu do penze a snižování nově přiznaných důchodů od roku 2026. Opravdu ale neřeší důležité věci,“ míní Šafránková.
Dlouhé projevy opozice ve sněmovně mají podle ní smysl. „Veřejnost by se měla dozvědět, co je špatně,“ zdůraznila. SPD jimi chce také vládu přesvědčit, aby reformu alespoň vrátila zpět garančnímu výboru, řekla Šafránková. „Všichni bychom zasedli za jednací stůl a pracovali na skutečné důchodové reformě.“
